Praha - Zápal plic, neboli pneumonie, je běžné onemocnění s velmi různorodou závažností. Některé formy zápalu plic vás ani nepřimějí ulehnout do postele, jiné mohou končit smrtelně. Vyvolat zápal plic mohou viry, bakterie, houby, ale i různé látky, které se do plic nedopatřením dostanou. Odhadem u nás pneumonií onemocní ročně asi 100 tisíc lidí, z toho musí být přibližně čtvrtina hospitalizována. Asi 2,5 tisíce lidí v ČR ročně na toto onemocnění zemře a jsou to hlavně starší osoby.

Proč onemocníme Zápal plic je nejčastěji způsoben škodlivými mikroorganismy – viry, bakteriemi a houbami. Virové pneumonie mívají obvykle mírnější a kratší průběh, i když mohou být i velmi vážné. Tvoří přibližně polovinu všech zápalů plic. Bakteriální záněty jsou obvykle dramatičtější a vyžadují léčbu antibiotiky. Houbové nákazy ohrožují hlavně osoby s oslabenou imunitou, v důsledku chemoterapie, AIDS a podobně. Při vzniku některých případů zápalu plic nehrají mikroorganismy velkou roli. Zánět je způsoben vdechnutím tekuté či pevné látky do plic. Podle povahy a množství této látky pak může vzniknout i smrtící zánět. Vdechnutí (neboli aspirace) se týká hlavně osob v bezvědomí, které vdechují nejčastěji svůj žaludeční obsah. Ten bývá velmi kyselý a spouští v plicích nebezpečný zánět. Příznaky onemocnění Virové pneumonie se projevují zpočátku podobně jako chřipka. Vyznačují se teplotou, suchým kašlem, slabostí a bolestí hlavy a svalů. Během 12-36 hodin se ale může objevit horečka či dušnost a kašel se může značně zhoršit. Obvyklé je i vykašlávání malého množství hlenu a v těžkých případech i promodrání rtů. Pro bakteriální zánět jsou typickými příznaky horečka, případně se zimnicí, únava až vyčerpání, bolest na hrudi a vykašlávání růžového, červeného nebo zeleného hlenu. Houbová onemocnění jsou méně častá a u jinak zdravých osob probíhají často nenápadně a dlouhodobě (chronicky). Jak poznat zápal plic? Pokud vám není dobře, máte horečku a vykašláváte hlen (někdy i nezvyklého vzhledu), neváhejte s návštěvou praktického lékaře. Lékař posoudí váš stav a rozhodne, co s vámi. Z příznaků choroby a vašeho vzhledu může vyslovit podezření na zápal plic. Ten se obvykle dobře pozná už poslechem dýchání, protože plíce během zánětu ztrácí vzdušnost a objevují se v ní sekrety, což se projeví změnou zvuku. K průkazu onemocnění může být potřeba odebrat krev kvůli stanovení parametrů zánětu a diagnózu může potvrdit také rentgenový snímek hrudníku. Výběru správného antibiotika může prospět také odběr vykašlaného hlenu a jeho kultivace. Na vypěstovaných bakteriích se provede výběr vhodného účinného antibiotika. Léčba Lehké formy virových zápalů se obejdou bez léčby. Těžší průběhy virových onemocnění si mohou vyžádat hospitalizaci a intenzivní léčbu. Některé virové infekce umíme léčit protivirovými preparáty, jako je např. oseltamivir (Tamiflu, účinný na infekce způsobené chřipkovým virem). Je důležité také podpořit základní životní funkce jako srdeční činnost a dýchání, pokud selhávají. V některých případech může být nutné zavést umělou plicní ventilaci. Ta bývá občas potřeba i u závažných případů bakteriálních a aspiračních pneumonií. Někdy je vhodné nasadit i antibiotika, aby zánětem oslabenou plíci nenapadla ještě bakteriální infekce. Bakteriální záněty dobře reagují na léčbu antibiotiky v tabletách, pokud ovšem onemocnění nezpůsobuje nějaký "vycvičený", odolný nemocniční kmen. K takovému lze přijít třeba na odděleních intenzivní medicíny, kde se podobným prevítům daří třeba v hadičkách umělé plicní ventilace. Na nemocniční (tzv. nozokomiální) infekce se předepisují kombinace vysoce účinných antibiotik, obvykle nitrožilně podávaných. U aspiračních pneumonií záleží na povaze vdechnuté látky. Většinou je na místě odsátí zbytků látky z dýchacích cest. Pokud došlo k poškození plicní tkáně, nasedá obvykle ještě bakteriální infekce, kterou je třeba léčit antibiotiky. Mnohdy je potřeba zavést infuze s výživou a podat kyslík, popřípadě zajistit podporu dýchání umělou plicní ventilací. MUC. Tomáš Petružela

Reklama