Praha - V dnešní době tóny Mé vlasti Bedřicha Smetany podle dirigenta Tomáše Hanuse lidé velmi potřebují. Probouzejí to lepší v nich, sebeuvědomění, kdo jsou, co jim říkají jejich dějiny a jaký je jejich smysl. Hudba má moc jít hlouběji než slova. Smetanově Mé vlasti se není třeba povinně klanět a tvářit se učeně. Má sílu si posluchače najít sama a obejmout ho. Hanus, který povede Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu na dnešním otvíracím koncertu festivalu Pražské jaro, to uvedl na setkání s novináři.
Fotogalerie
"Když slyším Mou vlast, ptám se sám sebe, jak mohl Smetana něco takového vytvořit. Něco tak originálního, tak jiného," řekl Hanus.
Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici osvěžuje skutečnost, že se skladby ujímá každý rok jiný dirigent. Má vlast je podobně jako Smetanova opera Libuše vyhrazena zejména slavnostním příležitostem. Jde o cyklus šesti symfonických básní inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně.
Hanus je jedním ze tří mezinárodně úspěšných žáků Jiřího Bělohlávka. Na rozdíl od Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila ovšem téměř vůbec nediriguje v České republice. Hanus, který je rovněž členem umělecké rady festivalu, účinkuje v Česku výjimečně. Na Pražském jaru se objevil naposledy před deseti lety s Ensemble intercontemporain. V čele velšského orchestru stojí šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu. Navazuje tak na dirigenta Charlese Mackerrase, který uvedl v Cardiffu britskou premiéru Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, a také na režiséra Davida Pountneyho, současného uměleckého ředitele Velšské národní opery.
"Hanusovo jméno se skloňuje, ať už mluvíme o jeho úspěších ve vídeňské Státní opeře nebo o jeho očekávaném debutu v milánské La Scale. Škoda, že ho častěji nevídáme v České republice. Festival Pražské jaro to chce napravit," podotkl ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan.
Orchestr Velšské národní opery bude čtvrtým britským tělesem, které se zhostí úvodního koncertu Pražského jara. V roce 2005 to byl Londýnský symfonický orchestr s dirigentem Colinem Davisem, v roce 1999 s poučenou historickou interpretací London Classical Players s Rogerem Norringtonem a poprvé, přesně před 30 lety, Královský filharmonický orchestr z Liverpoolu s dirigentem Liborem Peškem.
Uctěním Smetanovy památky na vyšehradském hřbitově začalo Pražské jaro
Pietní akt u hrobu Bedřicha Smetany na vyšehradském hřbitově dopoledne otevřel 78. ročník Pražského jara. Pořadatelé v souladu s tradicí uctili památku skladatele, jehož cyklus symfonických básní Má vlast každoročně přehlídku zahajuje. Dnes večer ji za přítomnosti prezidenta Petra Pavla provede Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu s šéfdirigentem Tomášem Hanusem.
"Pražské jaro se už od roku 1946 koná pod záštitou prezidenta republiky a máme velkou radost, pan prezident Pavel přijal naše pozvání, udělil záštitu festivalu a osobně přijde. Prezidentská lože bude plná, zazní fanfáry a hymna a myslím, že to dodá správnou náladu k Mé vlasti," řekl ČTK ředitel Pražského jara Pavel Trojan.
Dirigent Hanus, který je rovněž členem umělecké rady festivalu, účinkuje v Česku výjimečně. Na Pražském jaru se objevil naposledy před deseti lety s Ensemble intercontemporain. V čele velšského orchestru stojí již šest let a dále rozvíjí zájem britského publika o českou hudbu.
Setkání na vyšehradském Slavíně se dnes zúčastnily desítky milovníků hudby, studentů i turistů. "Právě díky festivalu Pražské jaro a každoročnímu proznívání Mé vlasti celým Českem došlo k tomu, že Smetana není vnímán jako dávno mrtvý skladatel patřící do 19. století, ale že je živou součástí nás všech," uvedla ve slavnostním projevu muzikoložka Eva Velická.
Fanfáry z opery Dalibor Bedřicha Smetany a Fanfáry Pražského jara zahrál Žesťový septet Pražského hradu pod vedením Pavla Hromádky.
Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici osvěžuje skutečnost, že se skladby ujímá každý rok jiný dirigent. Má vlast je podobně jako Smetanova opera Libuše vyhrazena zejména slavnostním příležitostem. Jde o cyklus šesti symfonických básní inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně.
Na letošní ročník Pražského jara pořadatelé připravili čtyři desítky koncertů. Festival 2. června zakončí Česká filharmonie s programem Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena.
