Praha - Za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst považuje Asociace malých a středních podniků opatření na ozdravění veřejných financí, které představila vláda jako součást takzvaného konsolidačního balíčku a které mají dopadnout i na malé a střední firmy a živnostníky. Asociace to sdělila ČTK v tiskové zprávě.
"V návrzích postrádáme prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušení celého podnikatelského prostředí, což každý podnikatel v okamžiku zvyšování daní a 'utahování opasků' oprávněně předpokládá," uvedl předseda představenstva asociace Josef Jaroš.
Na živnostníky podle něj nikdo nedoplácí. "Odmítáme nepodložené informace, že živnostníci hromadně 'přepadají' z důvodu nízkých důchodů do systému dávek a státních podpor," dodal k navrhovanému zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných.
Balíček má zvýšit odvody živnostníků. V letech 2024 až 2026 se minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění bude zvyšovat o pět procentních bodů ročně ze současných 25 procent průměrné mzdy. Živnostníci také budou nově platit pojistné nejméně 55 procent základu daně místo současných 50 procent. Živnostníci tak příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 dalších 4,5 miliardy korun.
Zvýšení korporátní daně z příjmu může podle Jaroše sice krátkodobě přinést zvýšený příjem státu, z dlouhodobého hlediska jej považuje za škodlivý a podvazující ekonomický růst a konkurenceschopnost firem. Ty jsou již dnes zatížené obrovskými náklady na práci a nyní budou čelit i zvýšení daně z příjmů, podotkl.
Pracovnímu trhu ani firmám podle něj rovněž nijak neprospějí další zásahy do dohod o provedení práce, jejichž využití by mohlo být fakticky ukončeno zákazem kumulace a nutností evidence, míní. Podnikatelé očekávají především snahu o zjednodušení pracovněprávní agendy, a nikoliv vymítání veškerých modelů mimo klasických, a v ČR pro zaměstnavatele velmi nákladných, pracovních poměrů, poznamenal Jaroš.
"Návrh postaví vládu v očích podnikatelů do velice nepříjemné role. Jen málokdo zpochybňuje nutnost zásadního zásahu do veřejných financí, stejně jako to, že se na něm musí podílet firmy všech velikostí. Jenže k 'A' už dávno mělo přibýt 'B' v podobě efektivnějšího fungování státu směrem k podnikatelům a výrazně nižší dávky zbytečné byrokratické zátěže," doplnila Monika Marečková z poradenské společnosti RSM. Zároveň podle ní chybí jasná komunikace a dlouhodobá diskuse, vedoucí nejen ke společnému konsenzu, ale i umožňující přípravu na změny v dostatečném předstihu.
Vládní konsolidační balíček má snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Přinese zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech.
