Praha - Ministerstvo práce chystá evidenci práce na dohodu. Chce tak získat přehled o využívání a řetězení dohod a také posílit příjem z odvodů. Debata se vede i o nastavení hranice výdělku, od které by se sociální pojištění mělo hradit. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podrobnosti chce sdělit při představení reformy penzí. Podle údajů ministerstva práce počet dohod o provedení práce výrazně roste. Pojistné se neodvádí ze zhruba 50 miliard korun dohodových výdělků.
"Chceme zavést systém, který bude evidovat dohody, abychom měli přehled, kde dochází k řetězení dohod. Dohoda má naplňovat opravdu charakter toho, že je to nějaká doplňková činnost, která není soustavná. Za poslední roky se nám stalo to, že vlastně řetězení dohod - i u jednoho zaměstnavatele - začíná velmi silně nahrazovat standardní pracovněprávní vztah, ze kterého státu nejsou odváděny odvody. Pro toho daného člověka z toho nevyplývá ani žádné sociální zabezpečení do budoucna, jak v oblasti třeba ošetřovného, tak v oblasti důchodů," uvedl Jurečka.
Sociální a zdravotní odvody se nehradí, pokud měsíční odměna u dohody o provedení práce (DPP) nepřesáhne 10.000 korun. U dohody o pracovní činnosti (DPČ), na kterou se dá pracovat v průměru nejvýš 20 hodin týdně rok, se pojistné neplatí u výdělku pod 4000 korun. Odbory si opakovaně stěžovaly na to, že práce na dohody nahrazuje v mnoha případech běžné zaměstnání. Zmiňovaly takzvaný švarcsystém. S větším počtem malých dohod si pracovník může vydělat celkem desítky tisíc korun měsíčně, nic ale neodvádí.
"Bavíme se také o tom, jak nastavíme tu hranici a mechanismus způsobu odvodů na sociální pojištění. Podrobnosti sdělíme jako celý záměr důchodové reformy," řekl ministr.
Podle údajů statistického úřadu, které ministerstvo poskytlo ČTK, měli v roce 2020 pracovníci zhruba 1,5 milionu DPP. Předloni se počet zvedl na 1,8 milionu korun. Resort uvedl, že podle dat statistiků se neplatí odvody z víc než 50 miliard korun dohodových výdělků. Systém sociálního pojištění tak přichází zhruba o 15 miliard korun, sdělilo ministerstvo.
Statistici vycházeli z výkazů práce a hlášení zaměstnavatelů o vyplacených odměnách na odpracované hodiny i z dat finančních úřadů o srážkách daně. Podle údajů byl v roce 2012 počet odpracovaných hodin u obou druhů dohod zhruba vyrovnaný. Zatímco odpracovaná doba na DPČ se za desetiletí výrazně neměnila, u DPP se rozšířila téměř 2,5krát. Výrazný nárůst byl v roce 2021. Pracovníci na DPP měli na svém kontě předloni téměř 250 milionů hodin, lidé na DPČ stále necelých 100 milionů. Odměny za práci na DPČ překročily v roce 2012 deset miliard korun a do roku 2021 se přiblížily k dvaceti miliardám korun. Pracovníci na DPP v roce 2012 vydělali něco přes 20 miliard korun a předloni téměř třikrát víc.
Práci na dohodu začala od dubna evidovat sociální správa zatím u uprchlíků. Zaměstnavatelé jí hlásí zaměstnance i dohodáře s vízem k ochraně. Úřad pak pracovníky vede v registru nemocenského pojištění.
