Řím/Praha/Terezín (Litoměřicko) - Dnešní cesta předsedy italského Senátu Ignazia La Russy do České republiky vzbudila v Itálii polemiku. Politik z postfašistických Bratrů Itálie (FdI) dorazil do Česka v den, kdy Itálie slaví státní svátek osvobození od nacismu a fašismu. La Russa měl v Praze na programu vystoupení na konferenci předsedů parlamentů zemí EU a na Václavském náměstí se zastavil u památníku Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti tehdejší okupaci Československa. Navštívil také Malou pevnost v Terezíně.
Fotogalerie
Historici, komentátoři i představitelé italské opozice kritizovali především načasování La Russovy návštěvy. "Velmi mě zaujalo, že předseda Senátu Ignazio La Russa jede do Prahy, aby vzdal hold Janu Palachovi, který je zajisté hrdinou boje za svobody, ale mohl to udělat v jakémkoliv dalším z 364 dnů v roce," prohlásil v pondělí předseda sdružení italských partyzánů ANPI Gianfranco Pagliarulo. Podle něj měl La Russa spíše navštívit jednu z obcí v severní a střední Itálii, které nacisté a fašisté během války srovnali se zemí, či si jinak připomenout italský odboj.
Na dnešním antifašistickém pochodu v Římě, kterého se zúčastnilo na 10.000 lidí, zazněly výzvy, aby La Russa podal demisi.
V proslovu na pražské konferenci La Russa uvedl, že není v Itálii právě z toho důvodu, že se chtěl zúčastnit setkání předsedů parlamentů EU. "Jak víte, 25. duben je pro Itálii velmi významný den, kdy si Italové připomínají osvobození od nacistické okupace během druhé světové války a také porážku fašismu," stojí v textu La Russova projevu k předsedům parlamentů. Dodal, že Palachovu památku si připomíná pokaždé, když má možnost navštívit Prahu.
La Russa se zastavil u pomníku na Václavském náměstí krátce po příletu do Prahy a nechal zde kytici bez věnování. Podle informací ČTK nechtěl italský politik mluvit s italskými ani místními novináři. Proti návštěvě pak dnes odpoledne demonstrovalo na Václavském náměstí několik mladých Italů, kteří žijí v české metropoli, napsal deník La Repubblica. Ti například na transparentech připomínali, že italskou ústavu napsali po válce lidé, kteří byli v odboji a v ilegalitě, čímž naráželi na jeden z kontroverzních výroků La Russy o italských dějinách.
La Russa si odpoledne prohlédl Malou pevnost v Terezíně. Podle zpravodajky ČTK se po příjezdu do Památníku Terezín pozdravil se skupinou italských školáků a následně s průvodcem a delegací z italského velvyslanectví prošel Malou pevností, která v letech 1940 až 1945 sloužila jako věznice pražského gestapa pro odpůrce nacistického režimu. Na Národním hřbitově položil věnec.
Jan Palach je osobností, kterou italští pravicoví politici uctívají jako bojovníka za svobodu proti sovětskému impériu a vlastence. V roce 2009 navštívila k výročí Palachova upálení památník na Václavském náměstí tehdejší ministryně pro mládež a dnešní premiérka Giorgia Meloniová. Palacha označila za "mladého muže, jehož příběh vypráví o lásce k vlasti a odhodlání k oběti a dokazuje význam, který mohou mít mladé generace pro dějiny národů".
Osvobození si odpoledne připomnělo v Miláně na 100.000 lidí, uvedli organizátoři pochodu. Mezi demonstranty byla i řada opozičních politiků. Milánský starosta Giuseppe Sala z Demokratické strany varoval "před neustálým skrýváním hanby fašismu". Na akci rovněž zazněla kritika na adresu předsedy italského Senátu a jeho cesty do Česka.
Letošní výročí povstání v okupované severní Itálii v roce 1945 bylo první, které zažila v premiérské funkci Meloniová. Jí a dalším politikům z řad Bratrů Itálie opozice i některá média vyčítají, že nejsou ochotni přihlásit se k odkazu antifašismu. "Strany, které zastupují pravici v parlamentu, prohlásily, že nejsou slučitelné s jakoukoliv nostalgií po fašismu," uvedla v otevřeném dopise, který zveřejnil deník Corriere della Sera, Meloniová. Dodala, že její strana odsoudila všechny totalitní režimy.
Před letošním italským svátkem osvobození La Russa pronesl několik výroků, které vyvolaly silnou kritiku. Novinářům například řekl, že v italské ústavě, kterou sepsali zákonodárci po osvobození v roce 1946, není zmínka o antifašismu. Kritizoval také některé akce odboje, které podle něj vedly k nacistické odplatě. Strana FdI, kde je La Russa jedním z nejvyšších představitelů, má podle agentury ANSA "kořeny v poválečném neofašismu"; v jejím logu je trojbarevný plamen, jeden z hlavních symbolů italské krajní pravice po roce 1945.
