Praha - Mezi stranami vládní koalice zatím není shoda na zvýšení daně z nemovitosti, o kterém v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) považuje za předčasné komentovat jednotlivé návrhy na snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu.
Stanjura HN řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun.
"Vlastně mě trošku překvapuje, že ministr financí komentoval nějaký specifický návrh, který rozhodně není prodiskutován," řekl Bartoš. K samotnému návrhu se nechtěl vyjadřovat. Uvedl pouze, že koalice pracuje s několika návrhy úsporného balíčku, u kterých jsou vyčísleny jejich ekonomické dopady. Je také stanoven termín, kdy se vedení koaličních stran sejde se stranickými ekonomy a prodiskutují, která opatření považují za přijatelná.
Také Kupka nechtěl návrh na růst daně z nemovitosti komentovat, podle něj je to předčasné. "Pro nás bude důležité přinést finální dohodu nad tím, jaká z těch opatření unese společnost z hlediska soudržnosti, aby to nebyla neúnosná zátěž, a zároveň potřebujeme nachystat řešení pro rozpočet, který nemůže mít tak vysoký schodek," řekl.
K návrhu se po jednání vlády nechtěl vyjadřovat ani ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj zatím na věci není shoda, předsedové koaličních stran o ní budou jednat v příštích týdnech.
Opoziční hnutí ANO a SPD nesouhlasí se záměrem na zvýšení daně z nemovitosti. Vládní hnutí STAN určitý růst připouští, ponechalo by ale výnos z daně výhradně obcím a městům, jako je tomu nyní. TOP 09 očekává o parametrech debatu, vyplynulo z dnešní ankety ČTK.
"Obecně jsme proti tomu, aby se zvyšovaly daně, protože lidé mají už teď hodně hluboko do kapsy," řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za ANO Jan Volný, který pokládá zveřejňované záměry za pokusné balonky. Všeobecně se podle něho očekávalo, že vládní sliby o snížení deficitu o 70 miliard korun se budou týkat výdajů. Zatím podle Volného vzala peníze jen důchodcům a zbytek hledá v příjmech tak, že "bude brát lidem peníze, které jim zbyly".
Stanjurův záměr je podle dalšího z místopředsedů výboru Jana Hrnčíře (SPD) naprosto v rozporu s předvolebními i povolebními sliby ODS a pětikoalice o tom, že nebude zvyšovat daně.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun. HN uvedly, že výnos daně z nemovitosti je v Česku v mezinárodním srovnání nízký. Ze 37 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které dodaly data, skončilo Česko na předposledním místě.
Česká daň z nemovitosti je v mezinárodním srovnání nízká, shodují se analytici oslovení ČTK. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně. "Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. Příprava změn daní by měla být komplexní záležitostí. Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
"Vláda se evidentně rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a hledá tedy dodatečné peníze tam, kde proti tomu nelze mnoho namítat. Daň z nemovitosti u nás v mezinárodním srovnání skutečně je spíše nízká a vzhledem k inflaci již ztratila velkou část své původní reálné hodnoty. Navýšení na dvojnásobek zároveň nebude pro většinu majitelů nemovitosti představovat neúnosnou zátěž," míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Jurečka a Kupka také chtějí v rámci balíčku konsolidačních opatření jednat i o zvýšení rodičovského příspěvku. Opatření, která navrhují Piráti i KDU-ČSL, ale podle nich musí být součástí uceleného řešení státních financí, aby ho vláda nečinila pouze na vrub schodku státního rozpočtu. Jurečka zdůraznil, že chce, aby se rodičovský příspěvek zvýšil nejpozději od ledna příštího roku.
Stanjura v rozhovoru řekl, že zvýšení daně z nemovitosti je jedním ze 65 opatření, která vláda zvažuje kvůli snížení strukturálního schodku. Ministr neočekává, že by byla schválena všechna. Celkově ale chce deficit snížit o 70 miliard korun. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
