Štrasburk - Evropský parlament (EP) dnes schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Ty mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.
Takzvané nařízení o sdílení úsilí při snižování emisí europoslanci přijali většinou 486 ku 132 hlasům. Na znění normy se zástupce EP dohodl s členskými státy zastoupenými v Radě EU s českým předsednictvím loni v listopadu. Než zákon vejde v platnost, musí jej schválit také Rada.
Česku opatření uloží povinnost snížit emise o 26 procent ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady, a to do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. Česko figuruje s 26 procenty mezi zeměmi východního křídla unie s nejvyššími závazky, zatímco nejnižší má Bulharsko s deseti procenty, a naopak nejvyšší Německo a skandinávské státy s 50 procenty.
Zpravodajka pro právní předpis z lidovecké frakce (EPP) Jessica Polfjärdová po hlasování uvedla, že "legislativa představuje v plnění klimatických cílů EU obrovský krok vpřed". "Vysíláme jasný signál, že program EU pro ochranu klimatu je konkurenceschopný a účinný a může sloužit za vzor zbytku světa," řekla europoslankyně.
Klimatický balík Fit for 55, jehož součástí dnes přijaté normy jsou, má za cíl snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent do roku 2030 a do roku 2050 učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě.
Druhé dnes schválené opatření stanovuje vyšší cíle pro takzvané propady uhlíku, tedy uhlíkové emise, které jsou schopné absorbovat lesy, půda i další krajinné prvky. Ambicióznějším cílem členských států i EP je, aby krajina byla schopna pohltit ekvivalent 310 milionů tun CO2 v roce 2030.
Každá země bude mít podle dohody vlastní závazný cíl. Pro Česko je podle ministerstva životního prostředí v tomto směru klíčová obnova lesů, které kvůli kůrovcové kalamitě začaly vypouštět CO2 místo toho, aby jej pohlcovaly jako dříve.
Poslanci dnes nařízení o lesnictví a zacházení s půdou přijali většinou 479 ku 132 hlasům a stejně jako v případě nařízení o sdílení úsilí již normu schválily členské státy koncem minulého roku v době českého předsednictví v Radě EU.
Třetí schválenou normou je opatření o takzvané rezervě tržní stability, kam bude umístěno 24 procent všech emisních povolenek jako řešení případné nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu s povolenkami v důsledku vnějších faktorů. Zástupci EP se na tom s členskými státy dohodli loni v prosinci, když jednali o zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami.
Nové budovy v EU by od roku 2028 měly být bezemisní, shodli se europoslanci
Europoslanci dnes přijali návrh nových opatření, která mají v Evropské unii podpořit renovaci budov. Všechny nové budovy by od roku 2028 měly být podle návrhu bezemisní a některé současné budovy by musely projít renovací. O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament (EP) jednat s členskými státy.
Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov má za cíl snížit emise, vytvořit nová pracovní místa, omezit energetickou závislost na ruských fosilních palivech i snížit účty za energie. Kritici však návrh odmítají jako nepřijatelný pro malé podniky a rodiny. Budovy jsou v unijním bloku podle zprávy Evropské komise (EK) zodpovědné za 40 procent spotřeby energie a za 36 procent emisí skleníkových plynů.
Pokud se členské státy zastoupené v Radě EU s parlamentem na aktuálním znění dohodou, budou muset mít všechny nové budovy od roku 2028 nulové emise a být vybaveny solárními technologiemi, pokud to bude technicky proveditelné a ekonomicky vhodné. Ve znění návrhu jsou už teď výjimky, například pro historické budovy.
Obytné budovy by podle návrhu měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E, do roku 2033 pak třídy D, a to na stupnici od A do G. Písmeno G označuje 15 procent energeticky nejnáročnějších budov daného členského státu. I tato část opatření počítá s určitými výjimkami a posunutými lhůtami.
Návrh ale podle kritiků nebere dostatečný ohled na menší podniky a rodiny. Za nereálná označila opatření i česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová. "(V opatření) chybí finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany," uvedla Charanzová v prohlášení.
Podle českého europoslance Alexandra Vondry z frakce konzervativců je opatření "komunistickým" řešením. "Já bych rád, aby řešení tohohle problému bylo kapitalistické a člověk měl možnost volby. Tohle jsou zase nějaké příkazy a zákazy," řekl Vondra.
Mírnější byl ve své kritice český europoslanec Ondřej Kovařík, který uvítal, že směrnice by zefektivnila provoz administrativních budov větších podniků, což by podle něj vedlo ke snížení emisí. "Nepřijatelné však je, abychom stejná přísná pravidla aplikovali na rodinné bydlení. To by mohlo vést ke skokovému nárůstu nájmů a cen bydlení, což si v současné situaci nemůžeme dovolit," řekl Kovařík.
Pro opatření naopak zvedl ruku český europoslanec Mikuláš Peksa z frakce Zelených, podle kterého by pro majitele nemovitostí představovalo logickou investici. "Investice to bude v tom smyslu, že když velmi neúčinný dům zateplíme, tak náklady na to vydané se nám za nějakých deset let vrátí v úsporách za energie...pokud sám majitel budovy nebude mít zdroje, aby to financoval sám, je tu Evropská investiční banka, která na tyto aktivity poskytne komerčním bankám v jednotlivých státech úvěr a od těch si pak cíleně půjčí lidé. Člověku, který do svého domu takto investuje, se v ideálním případě zaplatí ten úvěr a ještě vydělá něco navíc," tvrdí Peksa.
Zpravodajem pro zákon je europoslanec Ciarán Cuffe z frakce Zelených. Ten v úvodním slovu k pondělní rozpravě o návrhu argumentoval tím, že dohoda "nám ušetří až 50 milionů krychlových metrů plynu ročně".
