Gruzínský parlament zamítl sporný zákon o zahraničních agentech

foto Muž s gruzínskou vlajku u barikády nedaleko parlamentu v Tbilisi během protestů proti kontroverznímu zákonu o zahraničních agentech. Ten podle kritiků Gruzii posune k autoritářskému režimu po vzoru Ruska. 9. března 2023. 

Tbilisi - Gruzínský parlament dnes ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Po dnech rozsáhlých protestů v Tbilisi tak od sporné normy formálně upustil. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Vláda pod tlakem demonstrací ve čtvrtek oznámila, že stáhne z parlamentu návrh zákona, který by vyžadoval, aby se organizace získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako "agenti pod zahraničním vlivem".

Fotogalerie

Během dnešního zasedání parlamentu 35 z 36 hlasujících poslanců návrh zákona odmítlo, informuje agentura TASS. Většina ze 112 přítomných členů parlamentu se zdržela hlasování, uvedla agentura Reuters.

Zákonodárci hlasovali několik dní poté, co normu v prvním čtení schválila vládní většina v parlamentu. Tento krok vyvolal obrovské protesty, v ulicích Tbilisi od úterý proti návrhu zákona protestovaly podle médií desetitisíce lidí. Demonstranti se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska, kde od roku 2012 platí podobný zákon a tamní úřady ho využívají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.

Odpůrci návrhu zákona vyjadřovali také obavy, že by norma ohrozila případný vstup Gruzie do Evropské unie a NATO. Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států. Zákon měl zajistit, aby se organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako "agenti pod zahraničním vlivem" a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.

Policie proti demonstrantům podle tiskových agentur tvrdě zasahovala, k jejich rozehnání použila například slzný plyn či vodní děla. Desítky lidí při místy násilných protestech zatkla. Ve čtvrtek vláda ustoupila, oznámila stažení zákona a propuštění více než stovky lidí zatčených při protestech. Demonstrace nicméně pokračovaly i ve čtvrtek a protestující požadovali formální zrušení návrhu zákona.

Kritici vládnoucí strany Gruzínský sen tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo "Ne ruskému zákonu!".

Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu. Gruzie o členství v unii požádala loni v březnu. EU ji - na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska - loni neudělila status kandidátské země, a to s odkazem na potřebné reformy.

Gruzínská vláda už dříve srovnání s ruským zákonem odmítla, zákonodárci z vládnoucí strany Gruzínský sen podle Reuters tvrdili, že vychází z americké normy o registraci zahraničních agentů, která se vztahuje především na lobbisty pracující přímo pro zahraniční vlády. Washington toto srovnání odmítl. Návrh zákona byl na Západě kritizován a Brusel i Washington rozhodnutí Gruzie upustit od návrhu uvítaly, píše Reuters.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek řekl, že Rusko s navrhovaným zákonem o zahraničních agentech "nemá absolutně nic společného". Nepokoje v Gruzii jsou však podle něj znepokojivé, protože pro Rusko je důležité mít "klid na svých hranicích", dodal mluvčí. Dnes se podle agentury Reuters vyjádřil podobně, novinářům řekl, že Moskva sleduje situaci v sousední zemi se znepokojením. Na pozadí situace v Gruzii existuje riziko provokací ve vztahu k Abcházii a Jižní Osetii, uvedl Peskov.

Peskov a také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes podle agentur tvrdili, že za protesty v Gruzii stojí Západ. Ruský ministr zahraničí události posledních dní v kavkazské zemi přirovnal k protestům na kyjevském Majdanu, které v roce 2014 vedly k pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a které Moskva označuje za Západem zorganizovaný puč. Kremelský mluvčí poukazoval na to, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová tento týden navštívila Spojené státy.

Vězněný gruzínský exprezident Michail Saakašvili ocenil odpor, který vyjádřila mladší generace demonstracemi proti "ruskému zákonu" o zahraničních agentech. "Jako starý revolucionář mohu říci, že skvěle odolali brutální síle, která byla proti nim použita," uvedl v příspěvku na facebooku. "Žádné Rusko se svým brutálním oligarchou je nedokáže porazit," dodal s odkazem na miliardáře Bidzinu Ivanišviliho, který založil vládnoucí stranu Gruzínský sen poté, co zbohatl v Rusku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 31.01.2026 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je sobota 31. ledna 2026

Očekáváme v 03:00 -1°C

Celá předpověď