Moskva - Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil dnes při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin.
Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou v této smlouvě popsány.
Ministerstvo zahraničí v dlouhém prohlášení zejména kritizuje Spojené státy, které podle něj svým chováním smlouvu vážně porušily. Washington se podle ruské diplomacie mimo jiné pokoušel "prověřit" bezpečnost řady ruských objektů spadajících pod Nový START. Zjištěné zpravodajské informace pak sdílí s Ukrajinou, na kterou Rusko bezmála před rokem zaútočilo.
"Rusko nicméně v zájmu zachování dostatečné předvídatelnosti a stability v oblasti jaderných zbraní hodlá zachovat odpovědný přístup a i nadále bude dodržovat smlouvou stanovená početní omezení strategických útočných zbraní," píše ministerstvo. Moskva zároveň bude pokračovat ve výměně informací o zkušebních odpalech balistických raket na základě dřívějších dohod se Spojenými státy.
Nový START má kořeny na začátku 90. let, kdy první smlouvu podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Obama a Medveděv stanovili limit pro arzenály svých zemí na úrovni 1550 "strategických jaderných zbraní", neboli zbraní delšího doletu. O prodloužení smlouvy, která má zatím platit do roku 2026, i o jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už v roce 2021. Rusko však jednání odložilo, aniž navrhlo nový termín.
Putin: Rusko pozastavuje účast na smlouvě omezující počet jaderných hlavic
Rusko pozastavuje účast na smlouvě označované jako Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. V dnešním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Putinovo vyjádření označil za nezodpovědné, podle Washingtonu ale není jasné, zda bude mít oznámení praktické důsledky.
Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou v této smlouvě popsány. Smlouva Nový START je považována za poslední významnou rusko-americkou úmluvu o kontrole jaderných zbraní.
"Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast," citovala Putina agentura TASS. Rusko účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude smlouva brát v potaz "celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance", uvedl ruský prezident.
"Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie," uvedl Putin. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za "absurdní drama".
"Doufáme, že Putin své unáhlené rozhodnutí pozastavit účast (Ruska) na smlouvě Nový START přehodnotí," uvedl dnes mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. Putin podle Londýna tímto krokem ohrožuje globální bezpečnost jen kvůli politickému prospěchu.
Šéf americké diplomacie Blinken rozhodnutí Moskvy považuje za nezodpovědné a hluboce nešťastné. "Budeme bedlivě sledovat, co Rusko ve skutečnosti udělá... Zůstáváme připraveni s Ruskem kdykoli jednat o omezování (počtu) strategických zbraní, nehledě na vše ostatní, co se děje v našem vztahu nebo ve světě," citovala jej BBC.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price později doplnil, že Spojené státy po Putinově vyjádření neregistrovaly žádný důvod ke změně v nastavení svých nukleárních sil. Podle agentury Reuters také uvedl, že není jasné, zda slova ruského prezidenta budou mít nějaký dopad v praxi.
Washington na konci loňského roku vyjádřil přesvědčení, že Moskva své závazky plynoucí z dohody nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům provádět inspekce na svém území. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tehdy uvedl, že současný stav rusko-amerických vztahů neumožňuje nové setkání ohledně jaderné dohody.
Nový START má kořeny na začátku 90. let, kdy první smlouvu START podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Smlouvu Nový START pak v dubnu 2010 uzavřeli Obama a Medveděv, čímž stanovili limit pro arzenály svých zemí na úrovni 1550 "strategických jaderných zbraní", neboli zbraní delšího doletu. O prodloužení smlouvy, která má zatím platit do roku 2026, i o jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už v roce 2021. Rusko však jednání odložilo, aniž navrhlo nový termín.
