Varšava - Lídři devíti zemí východního křídla NATO včetně České republiky dnes jednali s americkým prezidentem Joem Bidenem o posilování spojenecké přítomnosti na východě Evropy a o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř rok brání ruské agresi. Biden, který znovu ujistil spojence o podpoře v případě vojenského ohrožení, setkáním ve Varšavě zakončil třídenní návštěvu Evropy, během níž navštívil i Kyjev. Ve svém prvním komentáři k ruskému odklonu od jaderné smlouvy Nový START označil toho rozhodnutí za velkou chybu.
Kromě českého premiéra Petra Fialy se s americkým prezidentem setkali prezidenti a premiéři Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Většina zemí sdružených v takzvané bukurešťské devítce (B9) patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny, zároveň se některé z nich obávají přímého ohrožení ze strany Ruska, nebude-li poraženo ve válce se sousední zemí.
"Víte lépe než kdokoli jiný, co je v tomto konfliktu v sázce, nejen pro Ukrajinu," řekl svým protějškům Biden, podle kterého je téměř rok po zahájení nové ruské invaze ještě důležitější, "abychom drželi pohromadě". Americký prezident Fialu a další ujistil, že princip kolektivní obrany NATO je pro něj "posvátným závazkem", a ocenil jejich reakci na ruskou agresi.
Fiala po jednání uvedl, že hodnota vojenské pomoci Ukrajině od české vlády se od loňského února vyšplhala na deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.
Ve výčtu vojenské pomoci Ukrajině z prostředků českého státu i komerčních subjektů zmínil Fiala 89 tanků, 226 obrněných vozidel a 38 houfnic, přičemž zhruba třetina těchto dodávek pochází z armádních skladů. Z nich bylo odesláno Kyjevu také šest systémů protivzdušné obrany a čtyři vrtulníky.
Lídři B9 ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě slíbili, že podpora Kyjeva bude pokračovat "tak dlouho, jak to bude nutné". Rusko v deklaraci označili za přímou hrozbu pro bezpečnost NATO a dodali, že spojenci hodlají posilovat vojenskou přítomnost na východním křídle aliance.
Biden se k tomuto bodu podrobněji nevyjádřil a krátce po dnešním jednání z polské metropole odletěl. Do Spojených států se vrací po třech dnech, které zahrnovaly i do poslední chvíle utajenou cestu do Kyjeva či projev ve varšavském Královském zámku, v němž americký prezident vyzdvihoval jednotu spojenců Ukrajiny a prohlásil, že tam Rusko nikdy nezvítězí.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím v Moskvě přijímal nejvýše postaveného čínského diplomata Wang Ia a v úterním projevu oznámil, že Moskva pozastavuje účast na smlouvě Nový START omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů v ruském a americkém arzenálu. Biden se dnes při příchodu na jednání ve Varšavě poprvé k věci veřejně vyjádřil a ve stručné reakci na novinářský dotaz uvedl, že Putin udělal velkou chybu.
Moskva tvrdí, že hodlá i při neúčasti na smlouvě limity dohodnuté v roce 2010 dodržovat. Mnozí komentátoři však podotýkají, že pro Spojené státy nyní bude složitější respektování dohody ověřovat.
