Praha - České firmy mohou Ukrajině pomoci například v energetice, dopravě, obranném průmyslu nebo se zdravotnickými technologiemi. ČTK to dnes řekl nový vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Funkci kabinet zřídil dnes a rovnou do něj bývalého náměstka na ministerstvu obrany jmenoval.
Nový zmocněnec bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který návrh předložil, koordinovat českou humanitární, rekonstrukční, obrannou či hospodářskou pomoc Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko. Kopečný má v tomto ohledu propojit jednotlivé resorty a hovořit za Česko navenek při domlouvání mechanismů mezinárodní spolupráce.
Zřízení pozice je podle Lipavského logickou reakcí vlády na vývoj bezpečnostní a mezinárodní situace. "Protože máme celou škálu aktivit ať už vládních, podnikatelských nebo nevládních subjektů, tak jsme přikročili k tomuto kroku, abychom byli dostatečně efektivní a akceschopní z hlediska koordinace," dodal šéf diplomacie.
Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) už nyní jednotlivé resorty dělají řadu aktivit, poskytují pomoc a zároveň další plánují a připravují. Nevládní organizace a firemní sektor také vyvíjí své aktivity. Uvedl, že například ministerstvo životního prostředí už se zapojilo do sanačních prací.
Také podle místopředsedy vlády Ivana Bartoše (Piráti) Česko posílá materiální, humanitární či vojenskou pomoc, zároveň už se na některých osvobozených místech prakticky začíná s obnovou.
Česko se chce podle tiskové zprávy úřadu vlády zaměřit zejména na obnovu Dněpropetrovské oblasti. Nový zmocněnec bude také předsedat české části stálé pracovní skupiny pro rekonstrukci Ukrajiny, která bude zřízena v česko-ukrajinské Mezivládní komisi pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.
"Rekonstrukce se bude týkat v podstatě všech průmyslových a ekonomických sektorů, protože ta destrukce je v mnoha místech Ukrajiny absolutní. Často nezbývá z normálního lidského života vůbec nic," uvedl Kopečný. Česko by se mělo podle něj soustředit na energetiku, dopravu, dodávky vojenského materiálu, ale také na výstavbu mobilního ubytování nebo náhradních škol či školek.
Zmínil i zdravotnické technologie, letecký a stavební průmysl. Česko by se ale mohlo zapojit také do dekontaminace a odminování některých oblastí.
Zřízení pozice zmocněnce vychází podle Kopečného z toho, že velké diskuse nejen západního světa, ale i dalších aktérů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan, zahrnují to, že je potřeba rekonstruovat zničené firmy, energetické rozvodny či další zařízení okamžitě.
Obzvláště urgentní je podle bývalého náměstka pomoc nyní v zimě. Rusko v posledních měsících stále více cílilo na energetickou infrastrukturu, aby Ukrajinu uvrhlo do stavu bez světla a tepla a demoralizovalo tamní občany.
Kopečný chce úzce spolupracovat mimo jiné s Tomášem Pojarem, tedy s poradcem pro národní bezpečnost, a bude se snažit o koordinaci pomoci všech resortů. "Je spousta aktérů, kteří pomáhají a do Ukrajiny dováží to, co je potřeba, i v dalších složkách státu, ale také mimo něj," poznamenal.
Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout.
Stál mimo jiné u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
