Praha - Za úspěch českého předsednictví v boji proti migraci považuje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předjednání dohody o tom, že země západního Balkánu sjednotí vízovou povinnost pro migranty s ostatními zeměmi Evropské unie. Mohlo by to pomoci snížit počet uprchlíků, kteří se do Česka a dále pak do Rakouska a Německa dostávají takzvanou západobalkánskou cestou především ze Sýrie. ČR se bude i v dalším roce snažit o to, aby se Rumunsko a Bulharsko dostaly do Schengenu, řekl Rakušan. Za úspěch předsednictví má vstup Chorvatska.
"My jsme tady předjednali to, že dojde k vízové harmonizaci mezi zeměmi západního Balkánu a mezi zeměmi Evropské unie tak, aby vízová povinnost pro lidi přicházející ze třetích zemí byla stejná," uvedl Rakušan. Znamená to, že už vstup do západoevropských zemí bude pro uprchlíky nelegální. Například Srbsko podle ministra již takto v několika případech postupovalo a migranty na své území nepustilo.
Kvůli zvýšené migraci zavedlo Česko v září kontroly na hranicích se Slovenskem, jejich trvání vláda opakovaně prodloužila a zatím by měly pokračovat do 25. ledna. V současnosti jsou však jen namátkové. Podle Rakušana je situace na česko-slovenských hranicích stabilizovaná, tranzit přes Českou republiku se výrazně omezil.
Česká policie podle prosincových údajů zajistila při nelegální migraci přes 9000 lidí a více než stovku převaděčů. Cizinci přicházející zejména ze Sýrie využívají Česko jako tranzitní zemi, chtějí přes něj pokračovat do dalších států EU.
Migrace se stala jedním z hlavních témat jednání EU a zemí západního Balkánu v albánské Tiraně. Vznikl akční plán pro centrální středomořskou migrační trasu, obdobný plán je i pro západní Balkán.
Rakušan: Budeme dále usilovat o přijetí Rumunska a Bulharska do Schengenu
Česko se bude i v dalším roce snažit o to, aby se Rumunsko a Bulharsko staly členy schengenského prostoru, řekl dnes novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko bylo podle něj zklamáno postojem Rakouska, které se proti přijetí zemí postavilo. Za úspěch českého předsednictví považuje vicepremiér schválení vstupu Chorvatska.
Chorvatsko vstoupilo do Schengenu od počátku letošního roku. Zrušily se tím kontroly na pozemních hranicích se sousedními schengenskými státy. "Je to samozřejmě výhodné i pro naše občany. žádné fronty na hranicích uvnitř schengenského prostoru, žádné používání cestovních pasů, jednoduchá cesta za letní dovolenou," prohlásil ministr.
Česko se podle Rakušana velmi snažilo i o přijetí Rumunska a Bulharska. Země kvůli vetu Rakouska a Nizozemska neuspěly, ČR se ale podle ministra podařil posun. Vedlo země k tomu, aby splnily veškeré nutné podmínky pro vstup. "My i jako členská, nikoli předsednická země se budeme v dalším půl roce velmi snažit přimět i švédské předsednictví i následující španělské, aby se skutečně i tyto země staly v nejbližším možném termínu právoplatnými členy Evropské unie a konzumovaly výhody Schengenu," uvedl.
"Velmi nás zklamalo rozhodnutí Rakouska, které přišlo na poslední chvíli. Nebylo avizováno s žádným velkým časovým předstihem," doplnil vicepremiér. Uvedl, že nepovažuje rakouské argumenty proti přijetí zemí za správné. Například Rumunsko by mohlo uvolnit 1000 policistů na ochranu vnější schengenské hranice, pokud by nemuseli hlídat tu vnitřní. Postoj Rakouska je podle něj dán hlavně zvýšenou migrací.
