Praha - V Česku se zatím narodilo více než 21.000 dětí ze zmrazených embryí, první před 30 lety. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o asistované reprodukci. Dětí ze zmrazených embryí podle primáře Centra reprodukční medicíny kliniky Iscare Jana Lachety přibývá - v roce 2010 se jich narodilo 894, v roce 2020, ze kterého jsou nejnovější data, více než 3000. Loni jich podle odhadu ředitelky kliniky Repromeda Kateřiny Veselé bylo kolem 4000. Desítky lidí ročně si podle zástupců klinik nechávají zmrazit i vajíčka nebo sperma.
"Jednoznačně došlo k nárůstu z důvodů velmi spolehlivé techniky mražení a rozmražení embryí, a tím i vysoké úspěšnosti následného kryoembryotransferu," uvedl Štěpán Machač, předseda výboru sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Pokud při léčbě vznikne více než jedno kvalitní embryo, rozhodne se pro zmrazení podle něj naprostá většina párů.
Podle Machače si embrya nechává zamrazit 99 procent párů postupujících léčbu neplodnosti.
Při léčbě neplodnosti mimotělním oplozením lékaři vytvoří několik embryí, z nichž obvykle jedno se ve věku pěti dní přenáší do dělohy. "Je to záloha do budoucna, kdyby to první nevyšlo. Nebo kdyby to první vyšlo a za pár let chtěli sourozence," popsal vědecký sekretář sekce odborné společnosti a vedoucí lékař kliniky Reprofit Pavel Otevřel. Průměrně je podle něj zamrazené embryo využito za 1,5 roku.
"Doba použitelnosti kryokonzervovaného embrya je velmi dlouhá. Některé embryo čeká na své rozmrazení jeden měsíc, jiné řadu let. Často se stává, že mají partneři z jednoho cyklu umělého oplození postupně dvě i tři děti v rozmezí několika roků," doplnila Veselá.
Důvodem zmražení všech embryí může být také například genetické testování, které trvá několik týdnů. Všechna se mrazí také u žen, které mají nadměrnou reakci na hormonální stimulaci vaječníku. "Pokud bychom totiž takovéto pacientce rovnou zavedli čerstvé embryo a ona otěhotněla, mohlo by dojít ke zhoršení stavu," vysvětlil Lacheta.
Z těchto důvodů je podle Lachety zmražení embryí častější než dříve, ke genetickému testování embryí se přistupuje i kvůli vyššímu věku žen. "Ukazuje se totiž, že úspěšnost transferu rozmrazeného embrya je srovnatelná s úspěšností embrya čerstvého. Některé studie dokonce naznačují vyšší úspěšnost," dodal.
V ČR je podle odborníků složité zmrazené embryo darovat. Pár, z jehož pohlavních buněk embryo vzniklo, totiž často nesplňuje podmínky pro darování spermatu nebo vajíček. Ročně jsou podle údajů ÚZIS takových případů stovky. Embrya se tak podle Otevřela většinou zlikvidují tím, že se rozmrazí v pokojové teplotě, což nepřežijí, nebo anonymizované darují na výzkum.
Zmrazení embryí zdravotní pojišťovny nehradí. Cena se liší podle reprodukční kliniky, většinou jde o 6000 až 10.000 korun jednorázově a dalších 1000 až 2000 korun za každý rok úschovy. Desítky žen ročně si nechávají zmrazit také vajíčka pro budoucí použití. "Vajíčka pětadvacetileté ženy mají velmi dobrý potenciál a šanci, že z nich bude dítě. O deset let později už je šance výrazně nižší, takže by se vyplatilo vajíčka si nechat zamrazit, ideálně do 32 let věku, pak začne prudké zhoršování jejich kvality," uvedl Otevřel.
U kvality spermií podle něj věk takovou roli nehraje, takže muži mrazení příliš nepoužívají. Podle Lachety je důvodem ke zmrazení také například onkologická léčba, která může funkci pohlavních orgánů negativně ovlivnit.
