Praha - Úpravu sběru podpisů občanů pro kandidáty na prezidenta je třeba změnit, shodli se politologové, které ČTK oslovila. Podle Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha se o nutnosti zpřesnění hovoří deset let let. Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy míní, že cestou je zapojení digitálních technologií nebo například průběžné schvalování podpisů ministerstvem vnitra. Podle ústavního právníka Jana Kysely by digitalizace částečně pomoci mohla, ale pro významnou část populace by znamenala výraznou překážku. Pro vyřešení nejasností spojených s přímou volbou prezidenta je také premiér Petr Fiala (ODS) a zmínil například nejasnosti ohledně platnosti podpisů občanů pro kandidáty.
"Je tu spousta otazníků, které by se asi měly vyřešit. Není to jen platnost podpisů, ale je to třeba i věc, nad kterou spousta našich spoluobčanů vlastně kroutila hlavou a nedokázala si vysvětlit, že třeba je možné, aby senátoři, kteří už rok nejsou ve funkci, podpořili někoho, kdo kandiduje, a tak dál," uvedl Fiala v Paříži, kde je na konferenci na podporu Ukrajiny. Podle Fialy by bylo nejlepší zachovat nepřímou volbu prezidenta, která podle něj nejlépe odpovídá charakteru parlamentní demokracie v Česku. Nicméně si uvědomuje, že podmínky v Česku k tomu nejsou.
Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo.
NSS při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a "neblahých skutečností". Systém shromažďování 50.000 podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně.
Podle Mlejnka je úpravu sběru podpisů nutné změnit. "Nejspíše právě pomocí zapojení digitálních technologií. Nebo například pomocí průběžného schvalování podpisů ministerstvem vnitra, že by tam měl každý kandidát něco jako konto, kam by dodával podpisy průběžně, takže by věděl, kolik jich má schválených, a nemusel by čekat na ex post posouzení," uvedl politolog.
"Stoprocentně by mělo dojít k úpravě zákona, respektive vyjasnění některých pasáží, které jsou dnes evidentně vykládány různě. Jen škoda, že se promrhalo deset let, protože o nutnosti úpravy, respektive zpřesnění některých částí zákona, se mluvilo již při první prezidentské volbě v roce 2013," uvedl Just.
Už tehdy se podle politologa hovořilo o možnosti snížení požadovaného počtu podpisů, které by ale musely být ověřené, což by také snižovalo riziko zpochybnění. "Teď se k problematice podpisů občanů přidala i otázka načasování sběru poslaneckých a senátorských, což by si rovněž zasloužilo úpravu a zpřesnění," dodal.
Kysela má rozhodnutí NSS za přesvědčivá. Dokládají podle něj, že soudní přezkum postupu vnitra je důležitý. "Volební zákon vyžaduje zamyšlení v různých ohledech, ač většina zmiňovaných problémů plyne spíše z praxe ministerstva vnitra než zákona samotného," sdělil ČTK ústavní právník.
Digitalizace by podle něj částečně pomoci mohla, pro velkou část populace by ale byla překážkou. Pokud by nebyly petiční listiny v papírové formě, výtky by se týkaly toho, že někteří v digitálním světě nežijí, míní. "Za rozhodující považuji ujasnit si, zda je ministerstvo vnitra schopno postupovat tak, jak volební zákon vykládá NSS, a zda by takový postup vyloučil drtivou většinu problémů. Pokud ano, volební zákon nutně měnit nemusíme," dodal Kysela.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury je systém sběru občanských podpisů špatně nastavený. Považoval by za vhodné snížit potřebný počet podpisů tak, aby mohly být transparentně ověřeny na ministerstvu vnitra, řekl. Hnutí ale podle něj rozhodnutí soudu respektuje, řekl dnes ve Sněmovně.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš dal za pravdu NSS v případě Rohanové. "Nemyslím, že zákon byl zamýšlen tak, že v libovolný čas získaný podpis jde přes věky věků a lze ho použít jako platný podpis, měli by to být činní senátoři či poslanci v době, kdy volby probíhají," konstatoval.
Dále kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
