Praha - Boris Bělenkin z ruské lidskoprávní organizace Memorial doufá, že sdružení bude moci pokračovat v práci, ačkoli jsou okolnosti pro fungování občanské společnosti v Rusku velmi ztížené. Řekl to na dnešní tiskové konferenci při příležitosti předávání Nobelovy ceny za mír v Oslu. Laureáty jsou kromě Memorialu ukrajinská organizace Centrum pro občanské svobody a vězněný běloruský disident Ales Bjaljacki, zakladatel organizace Vjasna.
Fotogalerie
Pro Memorial bylo podle Bělenkina udělení Nobelovy ceny nečekané. "Pro nás to bylo překvapení vzhledem k tomu, jak krušný rok jsme zažili a jak těžký byl pro naši organizaci," poznamenal. Po ruské invazi na Ukrajinu totiž sdružení pracovalo především na zachování své funkce a vytvoření podmínek pro další monitorování dodržování lidských práv.
Nobelova cena je pro Memorial závazkem, který organizaci inspiruje k pokračování práce i za těžkých okolností. "Za sebe mohu říct, že uděláme všechno pro to, abychom zachovali tradici našich činností, která trvá už 35 let," dodal Bělenkin.
Také pro organizaci Vjasna byla cena překvapením, řekl její zástupce Uladzimir Vjaličkin. Bjaljacki se podle něj obraně lidských práv a práva kritizovat politický establishment věnuje už čtvrt století. Zasloužil se podle Vjaličkina především o nastavení způsobu, jakým dokumentovat válečné zločiny, porušování lidských práv a zneužívání moci politickými představiteli. "Ukázal, že dobré fungování občanské společnosti je cestou k míru a dobrému fungování demokracie," poznamenal Vjaličkin.
Kvůli strachu z odpovědnosti za své zločiny se podle něj zástupci běloruského režimu mstí lidskoprávnímu centru Vjasna, výsledkem čehož je to, že šest jeho členů je dnes za mřížemi. Celkově se podle Vjaličkina ví o několika tisících občanských aktivistů, kteří jsou zadrženi.
Podle Vjaličkina v Bělorusku také existuje praxe zastrašování právníků hájících politické vězně. Veřejnost navíc často nemá možnost dozvědět se, z čeho je reálně člověk obviněn. U rozsudků je zveřejněna jen malá část s konstatováním, že osoba spáchala trestný čin, podrobnosti se ale veřejnost nedozví, uvedl.
Stovky tisíc lidí podle Vjaličkina zažily policejní a soudní pronásledování za své názory a snahy o nastolení demokracie v Bělorusku. Protestním akcím se podle něj režim snaží zabránit preventivním zadržováním jednotlivých lidí a výslechy doprovázenými policejním násilím.
Letošní udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku už dříve vládní i opoziční politici. Laureátům tehdy pogratulovali například premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle humanitární organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový.
