Praha - Od počátečního okouzlení, přes postupné poznávání až po naplňování v současné době prošel vztah Josefa Pleskota k architektuře, které se věnuje od studií už několik desítek let. Ve svých dílech uplatňuje nejrůznější architektonické tvarosloví a dokáže řešit úkoly od rodinných domů přes veřejné stavby až po rozsáhlé bytové, administrativní či výrobní areály. Vždy ale s velkým citem pro místní i historický kontext stavby a její účel. Jak říká, architektura v jeho pojetí je médiem, které pomáhá lépe žít život a utvářet v něm podmínky pro co nejlepší společenské vazby. Měla by předjímat potřeby, které společnosti mohou umožňovat zdravý a harmonický vývoj, řekl v rozhovoru s ČTK významný architekt, který dnes slaví 70. narozeniny.
Fotogalerie
"Mám rád různorodá zadání," vysvětluje širokou škálu typu staveb, na kterých jeho ateliér pracuje. Ač zřejmě nejznámější jsou Pleskotovy projekty pro Litomyšl, z poslední doby pak areál Dolních Vítkovic v Ostravě, jeho práci je možné najít vedle metropole i v dalších městech. K ní patří nyní i lávky a mosty. "Každá řeší problém spojení jinak, vždy v kontextu jejich míst," říká autor. Podle jeho projektu se v současnosti staví lávky v Ostravě a v Mladé Boleslavi, dostavuje se lávka v Radotíně, která nahradí tu, již Josef Pleskot navrhl na počátku 90. let, a začíná se vybírat zhotovitel lávky v Mnichově Hradišti.
K dlouhodobým Pleskotovým projektům patří práce na rekonstrukci dominikánského kláštera v Husově ulici v Praze. Smyslem rekonstrukce je snaha dominikánů budovat místo setkávání, vzdělávání a kultury. Na druhé straně Vltavy čeká na architekta další kostel, před třemi lety památkáři schválili projekt obnovy prostranství před vstupem do kostela Panny Marie Vítězné s proslulým Pražským Jezulátkem. Barokní kostel při něm dostane bezbariérový vstup a zázemí včetně toalet; kostel je druhým nejnavštěvovanější chrámem v Praze, ročně do něj zavítá na půl milionu návštěvníků. I v jeho případě Pleskot s pokoru přistupuje k práci předků a o malém náměstíčku jakoby vykousnutém ve frontě domů v Karmelitské ulici říká, že je scénografií, která může být vylepšena, ale nesmí být poškozena.
"Intenzivně hájíme řešení ústředí Sokola na Malé Straně, dokončujeme projekt penzionu v Krkonoších, rozkreslujeme úžasný projekt ke stavebnímu povolení Centra experimentální medicíny na Albertově a s nadějí očekáváme realizaci stavby pasáže metra Radlická," popsal ještě další projekty, které AP ateliér připravuje či řeší.
Rád je, že ke konsensu dospěl projekt hradiště na Závisti u Dolních Břežan u Prahy. Na místě bylo v pravěku významné hradiště, dnes je národní kulturní památkou, ale prostor byl po zavezení odkrytých archeologických objevů neudržovaný. Obec před časem oslovila Pleskota s žádostí o vypracování návrhu úprav akropole. Projekt s názvem Zpřítomnění spočívá v instalaci geometrických prvků obsypaných kameny, které mají kopírovat půdorysy někdejších dřevěných staveb. Fakt, že geometrické tvary měly být z betonu a ještě různě barevného, narazil na odpor laiků i některých odborníků; debaty vedly k tomu, že by místo z betonu měly být z kamene.
"Historie Závisti je velmi složitá, není vysvětlená, a tudíž je extrémně zajímavá. Archeologické nálezy jsou naprosto unikátní a dovolují fantastickou interpretaci. Projekt Zpřítomnění znamená představení těch záhad vysoce abstraktní formou. To, co akropole ukrývá, je složité. Co je složité, bývá nepochopeno a nepochopení způsobilo masivní odpor," vysvětluje peripetie kolem projektu. A tak jako mosty a lávky, které projektuje, jsou pro něj symbolem spojení, v řešení akropole Závist je pro něj touha po spojení s pradávnou minulostí, "která by nám mohla pomoci získat křídla".
Jako problém současné české architektury vnímá stav společnosti, její až "patologickou rozvrácenost". "Společnost nemusí být za každou cenu jednotná a nějakým diktátem sešikovaná, ale měla by být schopná dohody a na té dohodě formulovat smysluplná zadání," říká. Aby výsledkem nemusela být řešení ve stylu "nahá - oblečená". Takovým posledním produktem společenské, odborné, a tudíž i politické nedohody je podle něj řešení železničního mostu na pražské Výtoni. Komise jako vítězný projekt vybrala ten, který i přes mnohaleté apely odborníků nepočítá se zachováním historické konstrukce na jejím původním místě.
