Brusel - Členské státy Evropské unie se dnes rozhodly oficiálně zahájit výcvikovou misi na podporu ukrajinské armády, oznámilo české předsednictví v Radě EU. Cílem je poskytnout výcvik až 15.000 Ukrajinců, především na základně v Polsku. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella operace začne do několika týdnů. Borrell také prohlásil, že evropský blok již poskytl Ukrajině zbraně a vojenský materiál za osm miliard eur (asi 195 miliard Kč). Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba své unijní kolegy požádal o další dodávky zbraní, především protivzdušných systémů.
Ministři zahraničí zemí EU dali při jednání v Bruselu definitivní razítko k zahájení výcvikové mise. Českou republiku zastupoval šéf diplomacie Jan Lipavský, který naznačil, že Česko se hodlá na misi podílet, podrobnosti ale nesdělil.
Ministři zahraničí zemí EU dali při jednání v Bruselu definitivní razítko k zahájení výcvikové mise. Českou republiku zastupoval šéf diplomacie Jan Lipavský, který naznačil, že Česko se hodlá na misi podílet, podrobnosti ale nesdělil.
"Česká republika v tuto chvíli zvažuje, jakým způsobem se do té mise zapojí. Já jsem v tom velmi optimistický, ale detaily jsou samozřejmě na ministerstvu obrany," řekl českým novinářům Lipavský po dnešním jednání.
Výcvik Ukrajinců má být kromě Polska také v Německu. Jaké další země se do projektu zapojí, zatím není zcela jasné. Podle vysoce postaveného unijního činitele, který o věci minulý týden hovořil s novináři, většina členských států unie projevila ochotu přispět.
"Doufám, že do konce měsíce začne fungovat," řekl o misi Borrell po jednání Rady EU. Unie podle něj od srpnového návrhu schválila zahájení podobné mise nejrychleji ve své historii.
Rozpočet mise je více než 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy Kč) a Ukrajinci by při ní měli získat mimo jiné dovednosti nutné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi EU. Dostat by se jim také mělo dalšího výcviku podle potřeb ukrajinské armády. Předběžně se počítá s dvouletým trváním mise, EU ji ale bude moci prodloužit.
Ukrajinským vojákům se už od nelegální ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014 dostává výcviku od americké armády, který podle expertů výrazně zlepšil jejich připravenost čelit letošní ruské invazi. Od letošního roku procházejí ukrajinští vojáci také výcvikem v Británii.
Evropský blok v minulých letech opakovaně o podobné možnosti uvažoval, nakonec vlastní iniciativu schválil v říjnu, tedy téměř osm měsíců po zahájení rozsáhlého ruského útoku na Ukrajinu.
Ministři se dnes bavili také o dalším společném postupu vůči Rusku, na konkrétní návrhy nových sankcí požadovaných zvláště Polskem či pobaltskými státy ale nedošlo. "Budeme Rusko nadále mezinárodně izolovat. Budeme nadále uplatňovat restriktivní opatření proti ruské ekonomice," prohlásil po jednání Borrell, podle něhož je ve hře zpřísnění sankcí proti zemím, které pomáhají Rusku, což je případ Běloruska či Íránu.
Unie podle Borrella počítá i s dalším posíláním zbraní Kyjevu. Ze společného fondu dosud uvolnila 3,1 miliardy eur, celkem i s příspěvky jednotlivých zemí jde o osm miliard eur, prohlásil šéf unijní diplomacie. To je podle něj zhruba 45 procent částky poskytnuté Spojenými státy, ačkoli někteří kritici hovoří o poměru výrazně nižším.
"Zachraňujete životy. Chráníte náš vzdušný prostor... Budeme ale potřebovat více," řekl dnes podle vyjádření ukrajinského zastoupení při EU Kuleba svým kolegům na adresu dosavadních dodávek zbraní. Hlavní požadavek Kyjeva zůstává stejný - systémy obrany proti vzdušným úderům ruských sil.
