Praha - Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) navrhuje změnit příspěvky na péči. Místo pevné dávky chce prosadit zřízení osobních rozpočtů pro lidi s postižením na úhradu potřebné péče. ČTK o tom informovala mluvčí APSS Petra Cibulková. Ministerstvo práce připravuje novelu o sociálních službách, která má změnit i financování. Podle vládního legislativního plánu by předlohu mělo předložit v posledním čtvrtletí příštího roku, platit by měla od ledna 2026.
Příjemců příspěvku na péči postupně kvůli stárnutí přibývá. Letos v srpnu úřady práce podle údajů ministerstva vyplatily 364.400 příspěvků. Za prvních osm měsíců letošního roku výdaje činily přes 24,1 miliardy korun, tedy zhruba o 11 procent víc než za stejnou dobu loni. Za celý loňský rok stát postiženým a seniorům poslal na péči přes 32,7 miliardy korun. Pro příští rok navrhovaný rozpočet počítá na příspěvky s částkou 37,6 miliardy korun.
Příspěvky se vyplácejí ve čtyřech stupních podle závislosti na pomoci. Teď mohou dospělí měsíčně pobírat 880, 4400, 12.800 a 19.200 korun a děti 3300, 6600, 13.900 a 19.200 korun. Podle asociace vyřizování dávky trvá dlouho, stanovování stupně závislosti se v regionech liší a částka neodráží potřeby lidí. Analýza expertů z výzkumného ústavu práce už před lety ale také ukázala, že řada lidí si za peníze od státu péči neplatí. "Především u seniorů zařazených v prvním stupni závislosti je příspěvek na péči využíván spíše jako odškodnění či finanční kompenzace zdravotního stavu příjemce, je používán například na úhradu bydlení, stravy či léků," uvedla asociace.
Podle APSS by pro starší lidi mohl zůstat dosavadní model příspěvků, který by se případně upravil. Děti a dospělí s postižením by měli podle návrhu mít pak své rozpočty. Jejich dávka by nemusela být každý měsíc stejná, vyplácela by se podle potřebné péče. "Individuální rozpočet není jakýmsi bianco šekem, ze kterého by se nechaly hradit veškeré náklady například na služby osobní asistence, které by daná osoba vyžadovala. Představuje rozpětí možné podpory, která je čerpána podle skutečné potřeby," přiblížila asociace. Podle jejího prezidenta Jiřího Horeckého osobní účty či rozpočty v některých západoevropských zemích fungují. Horecký dodal, že taková podpora je flexibilnější a vyšší, takže umožňuje důstojný život v domácím prostředí.
Na možnosti zavedení osobních rozpočtů se zaměřil projekt UNIC, do kterého se asociace zapojila. Připravit chce podklady pro vyjednávání s ministerstvy a politiky. Chce usilovat o to, aby se prosadily v příštím volebním období.
Fialova vláda v programu slibuje valorizaci příspěvku na péči i víceleté financování sociálních služeb. Ministerstvo práce plánuje novelu se změnami předložit příští rok. Náměstkyně ministerstva práce Zdislava Odstčilová (KDU-ČSL) na nedávném semináři uvedla, že podpora má být předvídatelná a udržitelná pro rozpočet, poskytovatele péče i potřebné a jednou ze zvažovaných variant změn příspěvku jsou i osobní rozpočty.
