Praha - O konečné podobě daně z neočekávaných zisků, která má vládě pomoci kompenzovat opatření proti drahým energiím, není zatím jasno. Vládní daňový balíček, do kterého chce vláda novou daň vložit, dnes Sněmovna propustila do třetího čtení. Koaliční i opoziční poslanci dnes k návrhu daně předložili několik dalších návrhů úprav včetně sazby daně. Koaliční Piráti nakonec nevznesli svůj návrh, aby se daň vztahovala již na zisky za letošní rok. Opoziční ANO navrhuje, aby daň platila jen pro příští rok. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by Sněmovna daňový balíček i návrh nové daně měla schvalovat příští pátek.
Daňový balíček jako celek novelizuje několik daňových zákonů a kromě jiného zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva. Poslanci vznesli návrhy i k dalším částem balíčku.
Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Do balíčku novou daň vkládá Stanjurův pozměňovací návrh. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Stanjura dnes před poslanci ujišťoval, že vláda tyto peníze použije v souladu se schváleným rozpočtem pouze na mimořádné výdaje. Ministerstvo podle něj odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun.
Piráti dnes neuplatnili svůj pozměňovací návrh, aby se daň vztahovala již na letošní rok. Stanjurův návrh s ní počítá až od příštího roku. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek uvedl, že o dani vedla koalice debatu. V této debatě podle něj zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok.
Piráti také chtěli navrhnout snížení sazby daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Koaliční TOP 09 navrhla, aby v prvním roce platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že jde o návrh, který má za cíl rozšířit paletu možností tak, aby nad těmito variantami vedli poslanci debatu ve třetím čtení.
"Vládní koalice domluvena není, neví si s tím rady, bude to teprve dojednávat před třetím čtením,“ reagoval na jeho vystoupení poslanec ANO Aleš Juchelka. Postup koalice označil za "vládní amatérismus se vším všudy". Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová kritizovala především, že vláda předkládá návrh jako pozměňovací návrh k jíž projednávané předloze, a nikoli jako samostatnou předlohu. Stanjura svůj postup hájil hlavně časovými důvody. "Jsme v nestandardní době, podle mě jsem neměl jiné řešení, než jaké jsem zvolil," reagoval.
Schillerová navrhla, aby se daň vztahovala pouze na příští rok. "Řada institucí se shoduje, že očekávaná výše inkasa daně z mimořádných zisků je vysoce spekulativní. A s ohledem na celkovou výši očekávaného příjmu z tohoto zdroje je celkový schodek zatížen mimořádnou mírou nejistoty," uvedla ke svému návrhu.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) se pozastavila nad tím, proč se daň nemá vztahovat i na zbrojařské firmy. Poukazovala na to, že podle médií rostou výrazně tržby i jim. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci na to řekla, že zbrojařské firmy již nyní čelí růstu nákladů. Pokud by je stát navíc zdanil, pak by podle ministryně zdražily i dodávky české armádě a stát by za ně musel platit víc.
Koaliční poslanci vznesli i další návrhy změn. Piráti chtějí snížit limit, který rozhodne o zapojení bank do systému daně z neočekávaných zisků. Stanjura navrhl roční čistý úrokový výnos šest miliard korun, Piráti ho chtějí variantně snížit na dvě, nebo tři miliardy korun. Poslanci Jiří Havránek (ODS), Tomáš Müller (STAN) a Robert Teleky (KDU-ČSL) navrhují ze systému daně vyjmout obchodníky s komoditami. Jako hlavní důvod uvádějí, že specializovaní obchodníci s energetickými komoditami nejsou vázáni na území konkrétního státu, v němž působí, jako je tomu u jiných energetických společností, které mají na území jednotlivých států svůj majetek. Zdanění by podle poslanců vytlačilo tyto firmy do zahraničí.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř navrhl snížení zdanění firem se zdanitelnými příjmy do dvou milionů korun ročně z 19 procent na deset procent, zvýšení hranice příležitostných příjmů osvobozených od daně z 30.000 na 50.000 Kč za rok a růst daňové slevy na manžela z 28.840 na 30.000 korun. Předseda klubu ODS Marek Benda navrhl novelizaci zákona o dani z hazardu. Chce snížit daň z loterií z nynějších 35 procent na 23 procent. Zvýšení této sazby, které Sněmovna schválila před několika lety, označil za účelové.
Projednáváním tohoto bodu pro dnešek skončilo jednání Sněmovny. Poslanci se sejdou ve středu ráno nad prvním čtením návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Piráti nenavrhnou daň z neočekávaných zisků již za letošní rok
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve Sněmovně to oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh nové daně ve Sněmovně předložil jako pozměňovací návrh k balíčku, počítá s jejím výběrem až od příštího roku, Piráti ji chtěli vybírat již za letošní rok. Návrh vyvolal debatu ohledně možné retroaktivity, tedy zpětné účinnosti.
Podle některých ústavních právníků, které již dříve oslovila ČTK, by případné zdanění již od letošního roku nebylo předurčeno ke zrušení u Ústavního soudu. Také vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že se neobává, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
Naproti tomu vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) ČTK sdělil, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu. Ta je podle něj obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech.
Michálek uvedl, že o dani vedla koalice debatu. V této debatě podle něj zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok. "Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto my jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a ten návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny," popsal Michálek. Michálek informoval také, že podle převažujícího názoru Legislativní rady vlády bylo zavedení daně už od letošního roku možné.
Pirátský pozměňovací návrh také snižoval sazbu daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Piráti ale trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků zahrnula širší okruh bank, než předpokládá úprava ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Michálek řekl, že Piráti chtějí, aby pod zdanění spadaly banky s čistým ročním úrokovým výnosem nad dvě miliardy, nebo nad tři miliardy korun. "To jsou ty dvě varianty, které budeme načítat, v rámci snížení limitu, aby byly na bankovním trhu rovné podmínky, a tak, aby se skutečně drtivá část bankovního sektoru podílela na vyšších nákladech, které máme v souvislosti s energetickou krizí," uvedl Michálek.
"Zda je retroaktivita v praxi proveditelná, může rozhodnout pouze Ústavní soud. Z pohledu férového podnikatelského prostředí by pravá retroaktivita neměla být přípustná a každá firma by měla vědět dopředu, jaké daňové povinnosti na ni budou dopadat. Z pohledu jistoty podnikatelského prostředí je tedy lepší varianta, když o retroaktivitě daně z neočekávaných zisků nebude Ústavní soud muset vůbec rozhodovat," sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC Česká republika Martin Diviš.
Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
Koaliční TOP 09 podala dva návrhy úprav daně z mimořádných zisků
Ve Sněmovně se odpoledne objevily dva nové koaliční pozměňovací návrhy k návrhu na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Po Pirátech dnes předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.
Jakob ČTK sdělil, že koaliční shoda panuje na tom, že svůj návrh ohledně sazeb daně koalice načte. "Bude to tak jedna z variant stanovení sazby. O těch budeme dál jednat," napsal v ČTK Jakob textové zprávě. O podobě daně dnes jednaly koaliční strany.
Ministr Stanjura podal svůj návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků jako poslanec a chce ho vložit jako pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku. Tento balíček například prodlužuje rychlejší odpisy majetku do příštího roku nebo zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. S příjmy z nové daně počítá již návrh státního rozpočtu příští rok. Předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová za to Stanjuru kritizuje a poukazuje na to, že rozpočet počítá s příjmy, které dosud nejsou schválené. Stanjura řekl již dříve v rozpočtovém výboru Sněmovny, že se domnívá, že v okamžiku schvalování rozpočtu bude již daň schválena.
Zatímco Stanjura navrhuje novou daň až od příštího roku, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek navrhuje, aby se vztahovala již na mimořádné zisky za letošní rok. S odvoláním na legislativní radu vlády uvádí, že by to nebylo retroaktivní, což by jinak bylo nepřípustné. Michálek chce také snížit sazby z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Navrhuje také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky.
Poslanec TOP 09 Kučera spolu s Jakobem také navrhli, aby do mimořádné daně spadaly pouze ty nebankovní firmy, u nichž podíl takzvaných rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků překročí 50 procent celkového čistého obratu. "Zamezí se tak aplikaci daně na poplatníky, u nichž jsou rozhodné činnosti vedlejší či dokonce zcela okrajovou aktivitou a kvalifikovali by se jako poplatníci pouze z důvodu členství ve skupině podniků s neočekávanými zisky," uvedli ke svému návrhu. Poslanec Kučera v rozpravě upřesnil, že návrh směřuje na zemědělské podniky, které vyrábějí energii z bioplynových stanic. Tyto stanice tvoří uzavřený cyklus, který využívá odpady z chovu hospodářských zvířat. Stanjura poznamenal, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.
Schillerová považuje za nepřijatelné, aby se návrh nové daně projednával jako pozměňovací návrh, a nikoli jako samostatná předloha. Poukazovala na to, že jde o zásadní věc a že poslanci mají pouze dnešní druhé čtení na to, aby podali případné pozměňovací návrhy. Návrhem se podle ní měla zabývat odborná místa včetně legislativní rady vlády. "Opozice by neměla mít jenom ten dnešek k tak zásadní změně,“ míní.
"Jsme v nestandardní době, podle mě jsem neměl jiné řešení, než jaké jsem zvolil," reagoval Stanjura. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Stanjura před poslanci ujišťoval, že vláda tyto peníze použije v souladu se schváleným rozpočtem pouze na mimořádné výdaje. Ministerstvo podle něj odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Dalším zdrojem peněz má být odvod z výroby elektřiny. Vše nad stanovenou cenu elektřiny mají její výrobci odvádět státu na kompenzace a tento odvod bude také daňově uznatelným nákladem pro daň z neočekávaných zisků. Stanjura uvedl, že pro tento odvod bude zapotřebí změna zákona a nové nařízení vlády.
Členské státy EU se začátkem října dohodly, že stanoví maximální prodejní cenu elektřiny pro výrobce z jiných zdrojů, než je plyn, na 180 eur (4410 Kč) za megawatthodinu. Příjmy nad tuto hranici budou smět unijní vlády použít na opatření na podporu domácnostem a firmám. Stanjura řekl, že česká vláda se kloní k tomu, aby se tento odvod lišil podle zdroje elektřiny. Byl by tedy jiný například pro jaderné elektrárny, uhelné elektrárny či fotovoltaické elektrárny.
Poslanci ANO chtějí dát část výnosů z mimořádných zisků i obcím a krajům
Skupina poslanců opozičního hnutí ANO navrhuje, aby část výnosů z chystané daně z neočekávaných zisků směřovala také obcím, městům a krajům. Návrh daně, jak ho ve Sněmovně předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), výslovně uvádí, že navrhovaná daň je je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků. Poslanci ANO chtějí tuto větu z jeho návrhu odstranit. Část daně by pak podle zákona rozpočtovém daní směřovala i samosprávám. Návrh je k dispozici na webu Sněmovny, v dnešní rozpravě nad vládním daňovým balíčkem to navíc popsala zástupkyně předkladatelů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Do tohoto balíčku chce vláda novou daň vložit.
Podle platného zákona o rozpočtovém určení daní mají kraje právo mimo jiné na 9,78 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob. U obcí tento podíl představuje 25,84 procenta.
Na poslance se obrátil předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl. Žádá je, aby prosadili návrh, který by obcím a městům z nové daně přidělil zmíněný podíl 25,84 procenta na inkasu daně. "Poslední dva roky se intenzivně zabýváme dopady covidové, uprchlické a humanitární krize,krize energetické a v neposlední řadě také nebývale vysokou inflací," píše Lukl. Poukazuje také na to, že nynější období se negativně projevilo na rozpočtech samospráv. "Rekordní růst cen energií spojený nejprve s pádem některých dodavatelů a následně s válkou na Ukrajině a odklonem EU od dodávek ruského plynu společně s výše uvedenými negativními faktory mohou paralyzovat činnosti našich územních samospráv," varuje.
Luklovy argumenty převzali do svého zdůvodnění i poslanci ANO. Mračková Vildumetzová uvedla, že podle jejího názoru je Stanjurův návrh nepřímou novelou zákona o rozpočtovém určení daní a je v rozporu s legislativními pravidly. Pokud by taková změna měla nastat, měla by být v novele zákona o rozpočtovém určení daní, podtrhla. O návrhu poslanců ANO rozhodne Sněmovna ve třetím čtení vládního daňového balíčku, až bude hlasovat o pozměňovacích návrzích.
