Amsterodam - Moderní lidé žili v Evropě po boku neandrtálců nejméně přes tisíc let a během této doby od sebe navzájem kopírovali kamenné nástroje nebo šperky. Další důkazy o soužití lidí a jejich nejbližších vyhynulých příbuzných přinesla studie vědeckého týmu z britských a nizozemských univerzit.
O kontaktu mezi neandrtálci a našimi přímými předky vědci vědí už delší dobu. Tématem se zabýval i letošní laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Svante Pääbo, který porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandrtálců a denisovanů, a ukázal, že mezi druhy docházelo k míšení.
Ve čtvrtek zveřejněná studie uvádí, že Homo sapiens a neandrtálci žili na území dnešní Francie a severního Španělska po zhruba 1400 až 2900 let, než dávný příbuzný člověka jako samostatný druh vymizel. Vědci analyzovali soubor dat 56 neandertálských a lidských artefaktů - 28 pro každou skupinu - ze 17 archeologických nalezišť ve Francii a severním Španělsku, a dalších deset vzorků neandrtálského původu ze stejného regionu.
"V této oblasti je mnoho podobností ve způsobu, jakým oba druhy utvářely předměty hmotné kultury a jak se chovaly," řekl vedoucí autor studie Igor Djakovic z nizozemské univerzity v Leidenu. To podle něj pomáhá doložit, že mezi oběma druhy docházelo k interakci.
Analýza mimo jiné ukázala, že se některé podobné předměty vyskytovaly u obou druhů zároveň. Jednalo se například o děrované zuby savců, které vědci dnes považují za šperky. Moderní lidé i neandrtálci se také ve stejnou dobu přesunuli k více standardizovaným kamenným, čepelím podobným nástrojům.
"To může potenciálně naznačovat výměnu názorů nebo vědomostí," dodal Djakovic.
Autoři k odhadu stáří předmětů použili uhlíkovou metodu datování. Ve studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports pak odhadli, že se neandrtálské předměty ve Francii a severním Španělsku objevily před zhruba 45.343 až 44.248 lety a vymizely mezi 39.894 až 39.798 lety. Krátce poté neandrtálci jako druh vyhynuli zcela.
Odhaduje se, že moderní lidé se poprvé objevili před 42.653 až 42.829 lety. Nejen v Evropě pak zůstali až dodnes, což naznačuje soužití s neandrtálci po dobu zmíněných 1400 až 2900 let.
"Objevuje se shoda, že neandertálci v Evropě žili v menších populacích," řekl Djakovic. "Přicházely sem větší populace moderních lidí a (neandrtálce) tyto populace pohltily. Dalo by se tvrdit, že ve skutečnosti nikdy nezmizeli," dodal odborník.
