Berlín - Parlamentní frakce německé konzervativní unie CDU/CSU, která je největší opoziční silou ve Spolkovém sněmu, navrhuje kvůli složité migrační situaci zavést kontroly na hranicích s Českou republikou. Podle agentury DPA to uvádí návrh, o kterém dnes frakce interně jednala. Návrh rovněž obsahuje požadavek, aby Německo ukončilo svou zvláštní migrační politiku a ustoupilo od všech plánů, které by mohly povzbudit takzvanou nelegální migraci. Na odpolední tiskové konferenci německá ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že Berlín zatím stálé kontroly na hranici s Českem neobnoví.
Faeserová po jednání s regiony o migrační situaci v Německu prohlásila, že počty azylových žádostí a nezákonných vstupů do Německa výrazně rostou, proto je třeba zakročit. "Prodloužíme naše kontroly na hranicích s Rakouskem i po listopadu, a to o dalšího půl roku. Tyto kontroly jsou nezbytné, abychom zabránili nedovoleným vstupům. V prostoru hranic s Českem provádí spolková policie zesílené namátkové kontroly," řekla ministryně. Dodala, že je v úzkém kontaktu s kolegy v Praze a Vídni.
K obnovení stálých kontrol na hranicích s Českem na počátku září vyzval spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou šéf německých policejních odborů (DPolG) Heiko Teggatz. ČTK tehdy Teggatz řekl, že je to v podstatě jediná cesta, jak zvrátit zhoršující se migrační situaci.
Česko se nyní stalo zemí, kudy migranti na balkánské trase proudí bez dokladů do Německa. Proto také Praha obnovila dočasné kontroly na pomezí se Slovenskem.
Balkánská migrační trasa vede do Německa především přes Rakousko. Kvůli četnějším kontrolám na rakousko-německé a rakousko-maďarské hranici se ale migranti snaží do Německa dostat přes Slovensko a Česko. Česká republika proto dočasně obnovila stálé kontroly na česko-slovenské hranici.
Německá vláda prozatím obnovit kontroly na pomezí s Českem nechce, k vlastnímu postupu se proto od pátku minulého týdne uchýlilo Bavorsko. To na hranici s Českem a také Rakouskem zesílilo namátkové kontroly.
CDU/CSU německou migrační politiku ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie kritizuje jako zvláštní cestu kvůli přílišné vstřícnosti a otevřenosti. Počátek tohoto přístupu je možné hledat v roce 2015, kdy na vrcholu syrské migrační krize tehdejší konzervativní kancléřka Angela Merkelová (CDU) otevřela hranice běžencům. Za to shodou okolností nyní obdržela renomovanou Nansenovu cenu od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Konzervativní unie nyní po vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze chce, aby mimo jiné pokročila s repatriacemi odmítnutých migrantů. Požaduje rovněž, aby Berlín zvýšil tlak na země, které svou politikou ilegální cesty migrantů do Evropy a zejména do Německa podporují. Konzervativci jako příklad takové země zmiňují Srbsko.
