Praha - Česko by mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem, shodla se v anketě ČTK většina prezidentských kandidátů. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně. ČTK se hlavních uchazečů o post prezidenta zeptala, jaký je jejich názor na Ukrajinu a zda souhlasí, aby ji Česko i nadále podporovalo, a to i dodávkami zbraní.
"Ukrajina je suverénní země s demokraticky zvolenou vládou, kterou Rusko násilně napadlo. Rusko musí na Ukrajině prohrát, protože případný úspěch by si vykládalo jako slabost Západu. To je pro nás riziko do budoucna," uvedl generál Petr Pavel. Česko proto podle něj musí Ukrajinu podporovat, aby svou nezávislost uhájila. Přerušení dodávek zbraní by znamenalo, že ukrajinská armáda utrpí větší ztráty a Ukrajina jako samostatná země nakonec přestane existovat, poznamenal. Dodal, že to pro Česko není v jeho zájmu.
Podle senátora Pavla Fischera Česko nemohlo zůstat vůči ruské agresivní válce proti Ukrajině neutrální. Jde podle něj o historicky nejrozsáhlejší příklad porušení principu nedotknutelnosti hranic v Evropě od druhé světové války. Poznamenal, že Česká republika pomáhá Ukrajině humanitárně, politicky i dodávkami výzbroje, což on plně podporuje. "V této válce se rozhoduje i o naší vlastní bezpečnosti. Každý ruský tank, který Ukrajinci zastavili s naší podporou, umenšuje počet tanků, které by mohly dorazit až k hranicím států NATO. A to je přece v našem zájmu," doplnil.
Bývalá rektorka Danuše Nerudová označila válku na Ukrajině za neomluvitelnou ruskou agresi na území suverénní a svobodné Ukrajiny. "Ruské jednotky páchají na Ukrajině válečné zločiny, pošlapávají lidská práva a okupují svobodná ukrajinská území, která na základě zfalšovaných referend vydávají za svá. Ukrajinci brání i naši svobodu," uvedla. Poznamenala, že stojí za Ukrajinou a podporuje i další dodávky zbraní. Poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin zařadil Česko na seznam svých nepřátel. "Jako hlava státu bych vždy hájila naši bezpečnost, svobodu a nikdy nepodceňovala zprávy tajných služeb," doplnila.
Pro pokračování podpory Ukrajiny se jednoznačně vyslovil také předseda odborových svazů Josef Středula. Česká republika by podle něj měla postupovat v souladu s EU. "Je tam několik linií, jedna z nich je určitě i podpora při revitalizaci země po válce," napsal.
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že je přesvědčená pacifistka a neumí tolerovat válku. Vyslovila se proti "předsudečné nenávisti, fašizaci, nacismu" a dodala, že prosazuje mír před násilím a válkou. Česko se podle ní mělo a stále ještě může zasadit o diplomatické ukončení konfliktu, čímž by se zasloužilo o zachování světového míru. Vitásková nesouhlasí s českými dodávkami zbraní na Ukrajinu, protože se tak prohlubuje konflikt, který může eskalovat ve světovou válku. "Terčem odvety se mohou stát miliony nevinných Evropanů," dodala.
Podnikatel Karel Janeček odsoudil Putinovu agresi, má podle něj negativní vliv na celý svět a může vést k hladomorům a další masivní migraci. "Česká republika by měla v koordinaci s ostatními zeměmi Ukrajině a jejím občanům i nadále pomáhat. Budu se o to zasazovat i z pozice prezidenta na mezinárodní úrovni," uvedl. Česká pomoc Ukrajincům musí podle něj být cílená a co nejefektivnější, aby se minimalizovalo její zneužívání a nedocházelo k nárůstu frustrace mezi lidmi. "Velmi oceňuji, že si ukrajinští uprchlíci v ČR hledají práci a že se snaží integrovat do naší společnosti," doplnil.
Senátor Marek Hilšer poukázal na to, že ruská agrese proti Ukrajině trvá od roku 2014. Cílem bylo podle něj zvrátit evropské směřování Ukrajiny, podřídit si ji a vynutit si sféru výhradního vlivu. Poznamenal, že součástí stejné strategie je vydírání Evropy prostřednictvím fosilních paliv. "Putinovský režim způsobil Rusku dlouhodobý úpadek a válka měla být způsob, jak upevnit svou moc a obnovit postavení ve světě," napsal. "Česko stojí v podpoře Ukrajiny na správné straně. Ukrajina čelí ničivému ozbrojenému napadení, dodávání zbraní Ukrajině je naprosto opodstatněné," doplnil.
ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu oslovených lidí.
