Brno - Letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, se významným způsobem podílel také na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně, který o dosavadních výsledcích informoval v tiskové zprávě.
"Jeho úspěch také nepřímo potvrzuje mimořádný význam archeologického dědictví regionu pod Pavlovskými vrchy pro poznání úplných počátků lidstva," uvedla Sandra Sázelová, specialistka na paleoantropologii a pracovnice ústavu.
Tým švédského experta se společně s brněnskými odborníky zaměřil na lidské kosterní pozůstatky z období gravettienu. Populace lovců mamutů na Moravě žila před zhruba 30.000 až 25.000 lety. V letech 2013 a 2016 vědci postupně analyzovali mitochondriální a jadernou DNA jedinců ze světoznámých lokalit Dolní Věstonice II a Pavlov I. Po jejich srovnání s dalšími evropskými nálezy vymezili takzvaný věstonický klastr, tedy okruh geneticky blízkých lidí, který se zformoval zhruba před 30.000 lety na Moravě a který se podařilo zachytit také v Itálii či Belgii.
Paleogenetická analýza Svanteho Pääba také rozluštila otázku dříve záhadného pohlaví prostředního jedince v trojhrobu DV15 v Dolních Věstonicích. Šlo o muže, navzdory absenci zřetelných antropologických znaků.
Pääbo obdržel Nobelovu cenu za objevy v evoluční genetice a rozvoj paleogenetiky, přinášející nové poznatky o historii lidstva. Doložil například opakované křížení mezi neandrtálci a anatomicky moderními lidmi. Na Altaji objevil genetickou stopu dalšího příbuzného člověka – Denisovana, se kterým se lidská populace setkala a křížila při svém pronikání do východní Asie a Austrálie.
"Je pro nás potěšením a obohacující zkušeností, že výsledky našich výzkumů také přispěly k mimořádnému ocenění, jaké udělením Nobelovy ceny za lékařství obdržel Svante Pääbo," uvedla Sázelová.
