Lány (Kladensko) - Posledního rozloučení s britskou královnou Alžbětou II. se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). Rádiu Frekvence 1 to dnes řekl prezident Miloš Zeman. Hlavě státu lékaři létat zakázali kvůli vyživovací sondě. Státní pohřeb britské panovnice Alžběty II. bude v pondělí 19. září v londýnském Westminsterském opatství.
"Já jsem poprosil Petra Fialu, aby se toho zúčastnil z toho prostého důvodu, že mně lékaři zakázali létat, protože mám díru v břiše kvůli žaludeční sondě," řekl Zeman. Fiala podle něj souhlasil. ČTK to následně potvrdil i mluvčí vlády Václav Smolka.
Vyjmutí sondy, kterou prezidentovi lékaři zavedli po zdravotních potížích kvůli riziku podvýživy loni na podzim, bude podle dřívějšího vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře přicházet v úvahu nejdříve ke konci roku.
Zeman vzpomínal, že se s královnou setkal několikrát. Nejprve, když ji do Česka pozval tehdejší prezident Václav Havel, následně také například v Buckinghamském paláci. V Británii je podle něj královna zobrazením a ztělesněním mnohasetleté tradice. "Ten symbol obrovské kontinuity dějin je něco, co dává královně bez ohledu na formální kompetence nesmírně vlivnou pozici," dodal prezident.
Alžběta II. zemřela ve čtvrtek 8. září ve věku 96 let. Na trůnu strávila 70 let a byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách. Novým králem se stal její třiasedmdesátiletý syn Karel III. Podle Zemana se na funkci velmi dlouho připravoval a bude schopný ji vykonávat. "Patrně nebude mít tolik času na nejrůznější charitativní akce jako v minulosti, ale je zcela určitě nejpovolanější, kdo na tradici Alžběty II. může navázat," řekl prezident.
Státní pohřeb zažila Británie naposledy v roce 1965, kdy se loučila s několikanásobným ministerským předsedou Winstonem Churchillem. To, že se pohřbu plánují zúčastnit, už avizovali mimo jiné americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron či japonský císař Naruhito.
Zeman by za nejlepší řešení energetické krize považoval zastropování cen
Jiné možnosti považuje za okrajové. Kulatý stůl o energetice s vládou, členy Parlamentu či odboráři svolá až po komunálních a senátních volbách. O možné debatě hovořil tento týden s odborovým předákem Josefem Středulou.
"Kladu důraz především na zastropování. Myslím si, že všechno ostatní je okrajové," řekl prezident. Vláda by podle něj měla na základě zákona o cenách prosadit regulaci cen energie, a to na základě nákladové ceny plus přiměřeného zisku. "Dejme tomu zisk, který je průměrem za posledních několik let před energetickou krizí," poznamenal.
Nelze podle Zemana nařídit cenový strop takový, aby produkční firmy byly ve ztrátě. "Problém ovšem spočívá v tom, že ty firmy dnes nikoli svojí zásluhou mají neúměrně vysoké zisky," uvedl. Podle něj není nutné sahat k rozsáhlým kompenzacím, protože firmy ve ztrátě nebudou a na zisk není právní nárok. Přirovnal to k tomu, že cena vody je dlouhá léta zastropována a nikdo se tomu nebrání.
Za rozumné by považoval zastropování na 200 eurech za megawatthodinu. Výhodu ve stanovení maximální ceny vidí v tom, že poté pocítí okamžitě nižší cenu spotřebitel. Při zavedení daně z neočekávaných zisků, se kterou nadále vláda počítá, jde příjem do státního rozpočtu, nikoli přímo ke spotřebiteli, dodal Zeman.
Ocenil to, že se vládě podařilo vyřešit problém s dodávkami zkapalněného plynu. V přístavu Eemshaven v Nizozemsku se ve čtvrtek otevřel terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Třetinu jeho roční kapacity si prostřednictvím energetické společnosti ČEZ pro své účely pronajala Česká republika. Státu pomůže pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu, a snížit tím závislost na této surovině z Ruska.
"Na druhé straně mám své pochybnosti o takzvaném úsporném tarifu, jednak proto, že se připravuje strašně dlouho, už od března, a za druhé proto, že jeho dosah tu krizi vlastně neřeší," dodal Zeman.
Takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií, schválila vláda 24. srpna. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti asi 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
O tom, že by Zeman mohl svolat kulatý stůl o energetice, hovořil Středula po středeční schůzce s hlavou státu. "My jsme se dohodli s panem Středulou, že to zcela určitě bude po volbách, které se blíží, protože by nebylo dobré chápat tuto akci jako předvolební," uvedl dnes Zeman.
Zeman udělí vyznamenání in memoriam zpěvačce Zagorové
Zeman letos udělí vyznamenání in memoriam zpěvačce Haně Zagorové. Devítinásobná držitelka ocenění Zlatý slavík zemřela v srpnu ve věku 75 let.
"Když jsme spolu o tom jednali a já jsem ji navrhl před několika lety, tak tehdy paní Zagorová namítala, že je to zrovna v roce výročí, kdy (Miloš) Jakeš na Červeném Hrádku pronesl projev o hodné holce," řekl Zeman. Zagorová v roce 1989 podepsala petici Několik vět, kterou vypracovala Charta 77. Jakeš pak o ní jako o jedné ze signatářů mluvil ve svém projevu z Červeného Hrádku na Plzeňsku.
Zagorová patřila už od druhé poloviny 60. let k nejvýraznějším postavám tuzemské popové scény. Uplatnila se nejen svým charakteristickým hlasem, ale také jako textařka, herečka a moderátorka.
Zpěvačku dlouhodobě provázely zdravotní problémy. Její stav se začal zhoršovat poté, co v září 2020 dostala koronavirus s velmi těžkým průběhem. Kvůli únavě a oslabení organismu od srpna minulého roku zrušila své pracovní závazky.
Letošní 28. říjen bude posledním, kdy Zeman může ve funkci prezidenta vysoká státní vyznamenání udělit. Již dříve avizoval, že vyslyší návrh na udělení nejvyššího státního vyznamenání, Řádu bílého lva, ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. V projevu při březnovém ceremoniálu předávání státních vyznamenání vyzdvihl Zelenského odvahu a statečnost při ruské invazi na Ukrajinu.
Nejvyšším státním vyznamenáním je Řád bílého lva, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy. Zeman neupřesnil, jaké vyznamenání udělí Zagorové. Řádovými dny pro propůjčování či udělování státních vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen, zvykem je předávat je především během slavnostního večera 28. října na Pražském hradě.
Zeman by přijal Rakušanovo odvolání, pokud by ho Fiala navrhl
Prezident Miloš Zeman by přijal odvolání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), pokud by mu to premiér Petr Fiala (ODS) navrhl. Předseda hnutí nese odpovědnost za jeho neúspěchy, kterých bylo v případě STAN příliš mnoho, řekl dnes prezident rádiu Frekvence 1. Nešlo podle něj pouze o korupční kauzu Dozimetr kolem pražského dopravního podniku (DPP). Rakušan v reakci poukázal na pracovníky prezidentské kanceláře. Bývalá místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová udělala podle Zemana chybu, když zamlčela styky s jedním z obviněných z kauzy Dozimetr. Považoval ji však za schopnou političku.
Podle Zemana STAN neprovázela pouze kauza bývalého náměstka pražského primátora za toto hnutí Petra Hlubučka. "Jde o celou sérii skandálů, které hnutí STAN v poslední době provázely, a pan Rakušan jako předseda tohoto hnutí za to nese určitý díl odpovědnosti," prohlásil Zeman. Dodal, že chápe názor většiny obyvatel, kteří podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas požadují Rakušanovu rezignaci. Hlava státu však ocenila to, že ministr vnitra velmi dobře zvládl migrační vlnu z Ukrajiny.
Rakušan by nechal na lidech ze STAN, kdo bude ve vedení hnutí, reagoval ministr v předvolební debatě na CNN Prima News. "Kdybychom měli vést nějakou konkrétní personální politiku, tak já bych vůči Kanceláři prezidenta republiky jisté výhrady měl taky," doplnil bez bližších podrobností. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář čelí trestnímu stíhání z dotačního podvodu, někteří politici mluví o spolupráci prezidentova poradce Martina Nejedlého s lidmi napojenými na ruskou vládu.
Zeman uvedl, že Mračkovou Vidumetzovou zná z doby, kdy byla hejtmankou. Politička kvůli případu Dozimetr rezignovala. Byla terčem kritiky kvůli tomu, že obviněný podnikatel Zakaría Nemrah byl svědkem jejího muže na jejich svatbě a je také kmotrem jejího dítěte. Podle prezidenta by jí to nemohl nikdo vyčítat. Mračková Vidumetzová však podle něj udělala chybu, že to zamlčela.
V kauze Dozimetr je obviněna víc než desítka lidí. Policisté tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.
Kvůli kauze odstoupil ministr školství a jeden ze zakladatelů STAN Petr Gazdík, europoslanec Stanislav Polčák kvůli známosti s dalším obviněným Michalem Redlem v hnutí pozastavil členství. S mužem se scházel i ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek, který následně také rezignoval. Mlejna navrh do čela rozvědky Rakušan.