Německo chystá pro občany další balík inflačních úlev za 65 miliard eur

foto Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci v Berlíně po jednání vládní koalice, 4. září 2022.

Berlín - Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Scholz ve večerním rozhovoru s televizí ZDF řekl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností.

Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se dnes ráno po 18hodinovém jednání dohodly tři strany vládní koalice. "Je to zatím největší ze tří balíčků," řekl Scholz na tiskové konferenci. První dva balíčky měly celkovou hodnotu 30 miliard eur.

"Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům," uvádí se ve vládním dokumentu. Balíček pomoci zahrnuje také jednorázový příspěvek na energie pro seniory ve výši 300 eur, který obdrží jako paušál k 1. prosinci. Studentům vláda poskytne jednorázově 200 eur, aby jim kompenzovala zvýšené náklady na energie. "Jde o to, abychom naši zemi bezpečně převedli přes tuto krizi," řekl Scholz a dodal, že mnoho lidí si kvůli nynější situaci dělá starosti. "Tyto starosti bereme velmi vážně," řekl kancléř.

Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Za první dvě děti to je 219 eur na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. "Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur," uvádí dokument.

Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.

Další úlevou je odklad navýšení ceny za emise oxidu uhličitého. Letos byla cena za tunu CO2 stanovena na 30 eur a postupně do roku 2025 se měla zvýšit na 55 eur. V lednu nadcházejícího roku bylo plánováno navýšení o pět eur za tunu, což ale vláda odloží až na leden 2024. Původní plány zvýšení ceny za emise pro roky 2024 a 2025 se rovněž o rok posunou.

Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.

Německá vláda proto chce využít nadměrné zisky producentů elektrické energie, aby ceny snížila. Vládní dokument uvádí, že o odebrání takových zisků se debatuje na úrovni Evropské unie. Kancléř v ZDF řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle kancléře nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky.

O využití těchto neočekávaných příjmů vznikajících na trhu s energiemi ke snížení cen hovořil již během dne na tiskové konferenci. "Prvním úkolem je takové neočekávané zisky využít k odlehčení občanům," řekl. Dodal, že o možnostech odstranění neočekávaných příjmů se povede jednání i na úrovni EU, půjde zejména o stanovení horní hranice pro výnosy, respektive ceny pro firmy, které mají mimořádné zisky.

Německo podle kancléře "bude schopné zvládnout letošní zimu" a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá. "Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie (...) Spolková vláda se na tuto možnost připravuje od začátku roku," řekl novinářům Scholz a zdůraznil, že díky diverzifikaci zdrojů dodávek a doplnění zásob plynu je země schopna se vyrovnat s delším odstavením plynovodu Nord Stream 1.

Podle Scholze je za nynější těžkou situaci, kterou Evropa prožívá, odpovědný ruský prezident Vladimir Putin a jeho útočná válka proti Ukrajině. Německý kancléř se dnes sešel s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, na pořadu jednání byla i energetická politika.

Německo již kvůli vysokým cenám energií a rostoucím životním nákladům přijalo řadu opatření včetně jednorázových příspěvků, aby lidem ulevilo. Mezi nejpopulárnější kroky patřily dočasné snížení daně z pohonných hmot či zavedení měsíční celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za devět eur (220 Kč). Tyto dvě úlevy skončily na konci srpna.

Vláda dnes ale uvedla, že podpoří nové řešení dostupné jízdenky a že na ni spolkovým zemím ročně přidá 1,5 miliardy eur k penězům, které regiony paušálně na dopravu dostávají. Celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu by pak mohla stát v rozmezí 49 až 69 eur.

Analytici: Opatření německé vlády na pomoc firmám a lidem asi stačit nebudou

Nová opatření za 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč), kterými chce Německo pomoci firmám a lidem vypořádat se s vysokou inflací a drahými energiemi, stačit zřejmě nebudou. Myslí si to ekonom nizozemské banky ING Carsten Brzeski. Podle ekonoma německé Commerzbank Jörga Krämera opatření vyvolávají iluzi, že velkou část populace je možné ochránit před výrazným růstem cen energií.

Brzeski se proto domnívá, že ohlášená pomoc občanům ekonomiku pravděpodobně neuchrání před poklesem. "I když ten oznámený soubor opatření určitou úlevu těm nejzranitelnějším přinese, je diskutabilní, zda ten objem bude stačit na to, aby dopady vyšších účtů za energie zcela kompenzoval," uvedl ve zprávě klientům Brzeski.

Mezi návrhy, které chce vláda v Berlíně na pomoc lidem a firmám využít, jsou vyšší dávky domácnostem s nižšími příjmy, další platby studentům a důchodcům, a také zastropování cen elektřiny. Vláda také slíbila, že podpoří snahu Evropské unie zdanit mimořádné zisky energetických společností. Mnoho těchto firem ze současného růstu cen energií těží, což jim přináší násobně vyšší zisky. Veřejnost to většinou nese nelibě.

Vláda kancléře Olafa Scholze o sérii návrhů za 65 miliard eur informovala v neděli. O podrobnostech toho ale zatím není moc známo a všechny návrhy ještě nejsou ani kompletní. To znamená, že úplný soubor opatření možná do konce roku fungovat nebude, domnívá se Brzeski. A pokud se firmám nedostane patřičné pomoci nebo když domácnosti nedostanou sociální podporu, pak "ten balík opatření pravděpodobně nebude stačit na to, aby zabránil situaci, kdy širší ekonomika spadne do recese", dodal Brzeski.

Krämer z Commerzbank varoval před dalším růstem spotřebitelských cen. K tomu podle něj mohou přispět napnuté výrobní kapacity. Ekonom americké banky JPMorgan Chase & Co Greg Fuzesi pak spočítal, že když vláda lidem sníží účty za energie úhrnem o deset miliard eur, základní inflaci to sníží jen asi o 0,6 procentního bodu.

Podle Fuzesiho teď zůstává příliš mnoho otazníků, než aby bylo možné posoudit přesné dopady vládního návrhu, včetně jeho načasování. Navržený soubor opatření je z hlediska růstové perspektivy sice povzbudivý, zastavení dodávek ruského plynu potrubím Nord Stream 1 ale podle Fuzesiho znamená, že se mohou objevit nová rizika.

Soubor opatření oznámený v neděli zvyšuje v Německu částku určenou na boj s inflací od začátku války na Ukrajině z konce února na 95 miliard eur. Pro srovnání - na řešení dopadů pandemie německá vláda za dva roky vynaložila asi 300 miliard eur (7,4 bilionu Kč).

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 19.09.2025 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pátek 19. září 2025

Očekáváme v 09:00 21°C

Celá předpověď