Hráči, kteří mají co do činění s budováním infrastruktury nabíjecích stanic pro automobily na elektřinu, větří gigantický byznys. Studie časopisu manager magazin jako první nabízí objemy předpokládaných obchodů: do roku 2030 půjde v Evropě, USA a Číně o desítky miliard.
Vysoké sumy začínají u sloupů vysokorychlostního nabíjení. Ty mohou přijít až na 150 tisíc eur. V příštích letech, odhaduje zjištění podnikového poradenství Bain, které má manager magazin k dispozici, by měly roční obraty v Evropě oblasti výstavby a zprovozňování sítě nabíječek a souvisejících činností stoupnout na šestinásobek, a to z nynějších sedmi až osmi miliard eur na 40 až 55 miliard. Nahoru půjdou také zisky: z momentálních 500 až 700 milionů eur na tři až pět miliard.
Ještě větší potenciál má americký trh. Tam by měl obrat v roce 2030 činit až 70 miliard eur, současné údaje hovoří o 2,5 až 3,5 miliardách. V Číně očekávají analytici společnosti Bain rovněž přírůstky, třebaže o něco menších rozměrů. Předpokládaný potenciál obnáší 30 miliard eur, v současnosti se nachází mezi dvěma a třemi miliardami eur.
Vysoké ceny pohonných hmot ve většině států mohou spolu s ambiciózními klimatickými cíli přispět k tomu, že se posun od klasických aut k elektromobilům urychlí, soudí experti v Bain. Podle nich by si ti, kdo nechtějí pouze přihlížet a mají v úmyslu na rýsujícím se elektroboomu profitovat, měli pospíšit. “Nastala doba porcování příštích trhů.”
Aktuálně tečou peníze především ze zakázek na rychlonabíjecí sloupy. Jde o lukrativní činnost, o niž se vede lítý boj. Má-li se sloup danému operátorovi vyplatit, je zapotřebí, aby se jeho průměrná vytíženost pohybovala mezi osmi až 12 procenty, tvrdí studie. “Není to utopie,” zdůrazňují autoři: mnohé sloupy hlásí slušnou vytíženost už dnes. “Pokud někdo umístí nabíječku na vhodném místě, třeba na bodě frekventovaného transitu, má velmi dobré vyhlídky.”
V jiných zemích jako jsou Itálie nebo Španělsko vzniká nicméně riziko, že jejich vlády podpoří rozšíření příliš mnoha stanic pro příliš málo elektroaut. Německo je v tomto směru také aktivní – jeho síť se má do roku 2030 zvětšit o zhruba dalších 1100 nabíjecích míst. Tento dvoumiliardový scénář je předmětem sporu a někteří operátoři si na něj stěžují u Evropské komise. Vadí jim zastropovaná cena 44 eurocentů za kilowatthodinu. Firma Bain si přesto nemyslí, že by účast v tomto projektu představovala pro etablované aktéry v Německu nějakou hrozbu. Ti si budou umět vybrat cenné adresy a vyhnout se méně atraktivním.
