Berlín - Městský evangelický kostel v sasko-anhaltském Wittenbergu nemusí z fasády odstranit protižidovský reliéf z konce 13. století. Dnes o tom rozhodl německý Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší soudní instancí v zemi. Židovský žalobce dlouhodobě neúspěšně usiluje o odstranění pískovcového výtvarného díla, které zobrazuje Židy v obscénním kontaktu s prasetem. To je v judaismu považováno za nečisté zvíře, ve středověkém křesťanství bylo zase ztělesněním ďábla.
Podle soudu nyní neexistuje důvod pro odstranění reliéfu, kterému se v dějinách umění říká Judensau, tedy česky židova či židovská svině. Soud sice uznal, že dílo od svého vzniku zhruba v roce 1290 minimálně do listopadu 1988 šířilo pomluvy o židovském národu a náboženství a vyjadřovalo nenávist vůči Židům. V listopadu 1988 ale byla na zemi pod reliéfem umístěna bronzová deska připomínající pronásledování a vraždění Židů za holokaustu a historické pozadí vzniku protižidovského díla.
"Z pohledu nezaujatého pozorovatele tak (rada kostela) přeměnila pískovcový reliéf z hanby, který byl dříve považován za urážku Židů, na památník připomínající staletí diskriminace a pronásledování Židů až do holokaustu," uvedl soud.
Zemský evangelický biskup Friedrich Kramer k verdiktu uvedl, že považuje za nezbytné další zdůraznění historie reliéfu. "Současná informační tabule a deska v zemi již nestačí," řekl.
Středověký antisemitský reliéf na gotickém kostele ve městě, ve kterém působil v 16. století reformátor Martin Luther, je předmětem debat a sporů několik let. Soudy v letech 2019 a 2020 ale opakovaně žádosti o odstranění zamítly. Reliéf zobrazuje prasnici, které Žid nadzvedává ocas a hledí do řitního otvoru, další dva Židé jí pijí ze struků. V roce 1570 bylo dílo doplněno o nápis vycházející z Lutherových protižidovských spisů.
Podobné reliéfy lze nalézt na kostelech i v dalších německých městech, například v Řezně, Magdeburku či Norimberku. Nachází se ale třeba i na katedrále ve švédské Uppsale nebo polském Hnězdně.
