Praha - Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. Polepšilo si jen zhruba 115.000 zaměstnanců, tedy asi tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovala vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jitka Erhartová.

Pracovníci v peněžnictví si polepšili o 4,2 procenta, zaměstnanci na trhu nemovitostí o 2,4 procenta. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace ale hrubý měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta.

Ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý informoval, že během pandemických let 2020 a 2021 se snižoval rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, a to především proto, že ženy pracují v odvětvích, kde se více přidávalo.

"Největší nárůsty mediánových mezd za dva covidové roky najdeme u zdravotních sester a učitelů kromě vysokoškolských. To jsou hodně feminizovaná zaměstnání," uvedl Holý. Dodal, že při porovnávání mzdových úrovní učitelů je nutné vzít v potaz, že jde o specialisty s požadavkem na vysokoškolské vzdělání. U těch byla v roce 2021 mediánová mzda 50.223 Kč. "Posun učitelů na hodnoty kolem 49.000 korun byl tedy jen uzavíráním platového rozdílu," dodal. Zdravotním sestrám se specializací medián mzdy vzrostl díky mimořádným odměnám z 46.791 korun v roce 2019 na 63.133 korun v roce 2021. Medián mezd dělí zaměstnance na dvě stejně početné části s nižší a vyšší mzdou.