Praha - Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli tzv. ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Je třeba více popsat mechanismus jejich účinku a najít markery, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění. ČTK to v rozhovoru řekl Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR v závěru vědeckého workshopu unijních programů TUBE a ADAIR.
Program TUBE cílí na odhalení škodlivých složek emisí z motorů a identifikaci biomarkerů pro časné odhalení vlivu znečištění na lidský mozek. Projekt ADAIR se zaměřuje na nalezení nástrojů pro hodnocení rizik a prevenci v souvislosti s Alzheimerovou chorobou a znečištěným ovzduším.
"Studie je s účastí celé řady evropských pracovišť a je na úrovni buněk, na úrovni zvířecích modelů a na úrovni lidských dobrovolníků – jak zdravých dobrovolníků, tak těch, kteří mají náběh na Alzheimerovu chorobu, jsou u nich tedy počáteční příznaky nemoci, a těch, kteří už mají nemoc diagnostikovanou," popsal Topinka. "Základním smyslem je získat markery, které by informovaly člověka, respektive lékaře, o tom že tento člověk "Alzheimera" dostane. Aby se podle toho dotyčný mohl zařídit. Nemoc není léčitelná, ale dá se zpomalit její nástup," řekl.
K dopadu znečištění na rozvoj choroby Topinka řekl, že škodlivé částice způsobují zánět, který generuje kyslíkové radikály. Ty vedou k oxidačnímu stresu. "Ten oxidační stres je to, co se na vzniku Alzheimerovy choroby určitě podílí," upozornil s tím, že vztah mezi znečištěným ovzduším a rozvojem choroby už prokázaly dřívější studie, včetně epidemiologických.
"Ale nevědělo se přesně, co ve znečištění to způsobuje. Ukazuje se, že v tom určitě hrají velkou roli tzv. ultrajemné částice, které vdechujeme. A právě tím, že jsou ultrajemné, se mohou dostat do mozku, kde způsobují zánět a vznik reaktivních kyslíkových forem, což může vést k Alzheimerovi. Druhá možnost je, že zánětlivé cytokiny vznikají v plicích a dostanou se krevním řečištěm do mozku - ne ty částice, ale produkty, které vznikají v těle reakcí částic s tkání," popsal.
Topinka také podotkl, že ač se zlepšují technologie, například filtry částic v motorech, ultrajemných částic je stále moc. "I proto, že limity jsou nastaveny na hmotnost emisí. Ale ultrajemné částice téměř žádnou hmotnost nemají," řekl.
Dodal, že je třeba věnovat pozornost i oxidu dusičitému, který taktéž vzniká během spalovacích procesů. "Spekuluje se o tom, že z polyaromatických uhlovodíků mohou vznikat jejich nitroderiváty, které jsou daleko toxičtější účinkem oxidu dusičitého za určitých podmínek a teplot," řekl.
Upozornil i na švédskou studii BETULA, v níž vědci během 30 let shromáždili zhruba 5000 biologických vzorků a dalších materiálů od lidí, kteří onemocněli Alzheimerem. "To je naprosto unikátní studie, na níž bychom chtěli i naše markery ověřit," uvedl.
Program TUBE čítá 15 evropských a dvě mimoevropská pracoviště, Čínu a Chile, v ADAIRU spolupracuje sedm vědeckých pracovišť z Evropy. Ústav experimentální medicíny má na starosti analýzu řady biologických markerů."Dostáváme vzorky hlavně z Finska, hlavně buňky čichové sliznice, což je hlavní vstupní místo, kudy částice pronikají do mozku. A je zajímavá věc, že jedna z prvních příznaků Alzheimera je ztráta čichu," uzavřel Topinka.
