Washington - Americký prezident Joe Biden řekl představitelům národní bezpečnosti, že úniky informací o sdílení důvěrných poznatků amerických tajných služeb s Ukrajinou musí přestat. S odvoláním na zdroje blízké Bidenovu jednání se šéfy bezpečnosti o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová pak prohlásila, že Biden byl s únikem těchto informací nespokojený.
Bílý dům minulý týden vyvracel zprávu, podle níž USA poskytly Ukrajincům zpravodajské informace, jež měly pomoci k likvidaci ruských generálů a bojových lodí.
Biden podle CNN jednal s ministrem obrany Lloydem Austinem, ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem a ředitelkou úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesovou. Řekl jim, že zveřejňování toho, jaké informace USA poskytují Ukrajincům, ničemu nepomáhá, a nařídil, že tyto úniky musí přestat. Stanice NBC uvedla, že DNI, Pentagon ani CIA zprávu nekomentovaly.
"S těmi úniky byl nespokojený," řekla dnes mluvčí Bílého domu Jen Psakiová novinářům. "Podle jeho názoru se jednalo o přecenění naší role, nepřesné vyjádření a také podcenění role Ukrajinců a jejich vedení, které podle něj nebylo příliš konstruktivní," dodala.
Americká média tvrdí, že se Ukrajincům podařilo v dubnu potopit ruský křižník Moskva právě díky poznatkům amerických rozvědek. Pentagon však upozornil, že žádná z poskytnutých dat nemohla být použita k zacílení plavidla. USA také uvádějí, že o připravované operaci proti ruské lodi předem nevěděly a nijak se na ní nepodílely. Stejně tak američtí představitelé popírají, že by USA poskytovaly informace použitelné k likvidaci ruských generálů. Mluvčí Národní bezpečnostní rady řekl, že USA poskytují Ukrajině tajné informace, aby Ukrajincům pomohly bránit jejich zem.
Část členů administrativy je podle NBC toho názoru, že zveřejňování sdílených informací může konflikt na Ukrajině vystupňovat a provokovat ruského prezidenta Vladimira Putina. V konečném důsledku to pak může sdílení tajných informací s Ukrajinou znehodnotit.
V Luhanské oblasti je 11 lidí pod troskami domu, zatím jim nelze pomoci
Ukrajinské úřady zatím nemohou zorganizovat záchranu 11 lidí, kteří jsou od neděle uvězněni v Luhanské oblasti pod troskami rodinného domu ve vesnici Šypylivka. Gubernátor oblasti Serhij Hajdaj podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že záchranáři budou moci začít s odklízením sutin až poté, co se podaří okolí osvobodit od ruských sil.
Šypylivku v noci na neděli ostřelovala ruská vojska. Jedenáct lidí uvázlo pod troskami zničeného dvoupatrového domu. Dnes Hajdaj uvedl, že kontakt s lidmi pod ruinami byl ztracen.
Později sdělil, že ukrajinská vojska "čistí" sousední vesnici, kam se předtím uchýlili ruští vojáci. "Jen co odtamtud dostanou všechny, co tam nepatří, tak záchranáři začnou rozebírat trosky ve vedlejší vesnici Šypylivka, kde je 11 lidí uvězněno ve sklepě rodinného domu. Doufáme, že se dočkají," řekl gubernátor.
Reuters: Německo je na hraně zavádění sankcí, obává se zastavení plynu
Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé. Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi.
Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.
Německo se ale obává rychlého odpojení od ruského plynu, který je nezbytný pro německý ocelářský a automobilový průmysl nebo výrobu plastů, proto nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. V případě uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska je ale vstřícné, což je důsledkem připravenosti se bez těchto dodávek již nyní obejít.
Rizikem ale může být zastavení plynu ze strany Ruska. Německo se tak na takovou hrozbu připravuje. Podle Reuters již existuje široký rámec a nyní se pracuje na podrobném postupu. Součástí toho jsou záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami, ale také převzetí kontroly nad strategickými firmami. V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Tato rafinerie totiž zpracovává surovinu z Ruska, což je překážkou v nezávislosti na ruské ropě.
Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze.
Ukrajina: Rusko pokračuje v ofenzívě na východě země
Ruská vojska soustřeďují síly a chystají se útočit v Doněcké oblasti na obce Siversk, Slovjansk, Lysyčansk a na Avdijivku u Izjumu v Charkovské oblasti. Zůstává vysoká pravděpodobnost raketových úderů po celé Ukrajině, uvedl ukrajinský generální štáb. V Mariupolu, kde se zbývající ukrajinští vojáci brání v ocelárnách Azovstal, se podle štábu intenzita bojů snížila. Rusko také ostřelovalo raketami odpálenými z Krymu přístav Oděsa a okolí.
"Nepřítel zvýšil palebnou sílu a snaží se prorazit ukrajinskou obranu," upozornil štáb. Ruské jednotky podle Kyjeva nepolevují v útocích na východě země s cílem úplně ovládnout území Doněcké a Luhanské oblasti a udržet pozemní most mezi okupovaným Donbasem a anektovaným poloostrovem Krym. Pokračují přesuny sil a vojenské techniky s cílem doplnit jednotky, které v předchozích bojích na Ukrajině utrpěly značné ztráty.
Rusko také soustřeďuje své snahy na zničení infrastruktury letišť s cílem zamezit další činnosti ukrajinského letectva, včetně bezpilotních strojů, a zajistit podporu pozemních sil ze vzduchu. Stoupla intenzita nasazení taktického letectva nad severozápadní částí Černého moře, upozornil ukrajinský generální štáb.
Rusko od vpádu na Ukrajinu z 24. února přišlo již celkově o 25.650 vojáků, 1145 tanků, 2764 obrněných vozidel, 513 děl, 185 raketometů, 87 protiletadlových zbraní, 199 letadel, 158 vrtulníků, 377 dronů a 94 střel s plochou dráhou letu, odhadl ukrajinský štáb. Podobné údaje ani jedné z bojujících stran není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky dnes upozornilo, že Rusko pravděpodobně značně vyčerpalo své zásoby přesné munice. Invaze na Ukrajinu odhalila nedostatky ve schopnosti ruských sil provádět přesné údery ve velkém měřítku, a tak Rusko podrobilo ukrajinská města intenzivnímu bombardování jen s malým či vůbec žádným ohledem na civilní oběti.
O tom, že Rusku dochází přesná munice, už v březnu informoval také Pentagon.
Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov dnes ujistil, že Rusko má dost vysoce přesných střel a munice, aby ozbrojené síly splnily všechny stanovené úkoly. "Kdybychom uvěřili všemu, co se o tom tvrdí, rakety by Rusku měly dojít už v březnu. Ale nedošly. Obranný průmysl dodává naší armádě všechny nezbytné typy raket v požadovaném množství," prohlásil Borisov podle internetového listu Gazeta.ru.
Zelenskyj žádá otevření přístavů, aby se předešlo potravinové krizi
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.
"Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice," sdělil Zelenskyj.
Ukrajina za každý den, kdy je odříznutá od přístupu k moři, přichází o 170 milionů dolarů (zhruba čtyři miliardy korun) a její možnosti vyvážet se snížily o polovinu, řekl k tomu později předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal. "Je blokováno 90 milionů tun plodin, které Ukrajina plánovala vyvézt do států v Asii, Africe a Evropě," sdělil premiér na společné konferenci se šéfem Evropské rady Michelem. V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s Michelem podtrhl, že omezení ukrajinských možností vyvážet obilí již vedlo ve světě ke zvýšení cen potravin. Podle nejmenovaného evropského činitele, na něhož se AFP odvolává, Michel během své návštěvy Oděsy konstatoval "dopad ruské války na globální dodavatelské řetězce" a podotkl, že kvůli blokádě Černého moře leží "mnoho tun" obilí v oděském přístavu.
Ukrajina byla podle údajů Mezinárodní rady pro obiloviny v loňské sezóně čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým vývozcem pšenice. Blokování obilí se považuje za jednu z příčin vysokých cen potravin, které v březnu podle FAO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosáhly rekordního maxima, než v dubnu mírně polevily.
Michel se podle AFP vydal do Oděsy bez ohlášení. Zelenskyj, který s ním mluvil prostřednictvím videokonference, mu podle prohlášení své kanceláře poděkoval za odvahu. Jednání Michela s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Oděse přerušilo ruské ostřelování a oba politici se museli uchýlit do krytu.
Sofií prošel proruský průvod, střetl se s tím proukrajinským
V Sofii se dnes sešlo asi 200 lidí na podporu Ruska, připomínali si 77. výročí konce druhé světové války. Mávali bulharskými a ruskými vlajkami a nesli podobizny svých zesnulých příbuzných. Když se proruský průvod setkal s proukrajinským, vypuklo několik potyček a musela zasahovat policie, informovala agentura AFP. Letošní oslavy porážky nacistického Německa se v Rusku i jinde ve světě konají ve stínu války na Ukrajině.
Obě skupiny v Sofii se vzájemně označovaly za "fašisty", což je termín, který ruský prezident Vladimir Putin používá pro Ukrajince a obhajuje tím útok na sousední zemi. Při střetech obou průvodů se přelomilo několik dřevěných tyčí od vlajek, zraněn byl zasahující policista.
Lidé se sešli v rámci akce Nesmrtelný pluk, která je v posledních letech nejen v Rusku nedílnou součástí oslav porážky nacistického Německa v roce 1945. Lidé při něm obvykle pochodují s portréty blízkých, kteří padli za druhé světové války. V některých zemích je akce zakázaná, v Bulharsku nikoliv, píše server 24 Časa, který rovněž zveřejnil fotografie.
Proruský průvod došel k památníku sovětské armády, kde promluvila ruská velvyslankyně Eleonora Mitrofanovová. Agentura AFP si všímá, že diplomatka byla oděná celá v rudém. V projevu odsoudila opakované útoky na památník a "bezprecedentní kampaň s cílem přepsat dějiny". Naposledy monumentální skulpturu v centru Sofie drony potřísnily ukrajinskými národními barvami, žlutou a modrou.
Akce Nesmrtelného pluku se dnes konaly rovněž ve Varně, Plovdivu nebo Burgasu. Účastníci tam mávali ruskými prapory a pokládali květiny a věnce k památníkům vítězství.
Zatímco Rusko a některé postsovětské republiky slaví konec druhé světové války 9. května jako Den vítězství, Ukrajina se v roce 2015 přidala k západním zemím a 8. května slaví Den smíření, píše AFP.
Ukrajina požaduje zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva
Ukrajina podpořená více než pěti desítkami dalších států dnes požádala o svolání zvláštního zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Kyjev chce, aby rada posoudila neustále se zhoršující situaci v zemi napadené Ruskem. Konkrétně Ukrajina zmínila například vývoj v Mariupolu, kde podle Kyjeva zahynulo kolem 20.000 lidí. Podle mluvčího UNHRC Rolanda Gómeze se rada sejde ve čtvrtek.
"Současná situace vyžaduje naléhavou pozornost rady vzhledem k nedávným zprávám o válečných zločinech a rozsáhlém porušování práv ve městě Buča a v dalších osvobozených částech země a vzhledem k nadále přicházejícím zprávám o masivních obětech ve městě Mariupol," napsala ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková. Dopis podepsalo dalších 55 zemí.
Na čtvrtečním jednání by se mohlo rozhodnout o rezoluci, která pověří nově vzniklou komisi pro vyšetření okolností války na Ukrajině, aby letos radě poskytla detailní zprávu.
Rusko, které svou invazi na Ukrajinu označuje jako "speciální vojenskou operaci", popírá, že by útočilo na civilisty. Zprávy západních zemí, médií i neziskových organizací ale hovoří jinak.
Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.
Valné shromáždění OSN 7. dubna schválilo přerušení členství Ruska v UNHRC kvůli zprávám, že ruští vojáci na Ukrajině vraždí civilisty. Rusko se následně mandátu vzdalo. O obsazení uvolněného místa v radě, které je určeno pro skupinu zemí východní Evropy a o které se uchází Česko, by Valné shromáždění mohlo rozhodnout toto úterý.
Podle Reuters má Rusko i po vyloučení stále právo poslat svého zástupce na ženevské jednání a jako strana, jíž se věc týká, má možnost reagovat.
Rusko podle Kyjeva soustředilo v Černém moři až 50 raket typu Kalibr
Rusko zvýšilo počet nosičů střel s plochou dráhou letu typu Kalibr v Černém moři, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Nyní mají ruská vojska v Černém moři podle ministerstva k dispozici až 50 těchto raket, které mohou použít pro zasažení cílů po celé Ukrajině.
"V Černém moři je k dnešnímu dni už sedm nosičů střel s plochou dráhou typu Kalibr odpalovaných z moře," řekl podle agentury Unian mluvčí ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk. Doplnil, že dohromady je na těchto nosičích až 50 raket. Není přitom zcela jasné, zda mluvil pouze o Černém moři, nebo i Azovském moři.
V dalším výroku mluvčí ministerstva podle Unian totiž upozornil, že ze sedmi lodí v Azovském a Černém moři s raketami typu Kalibr může Rusko "provádět raketové údery po celém území Ukrajiny". Podotkl, že mimo to se na území Běloruska, spojence Ruska, nacházejí raketové systémy typu Iskander.
Minulý týden se podle údajů ukrajinského ministerstva obrany nacházely v Černém moři tři ruské nosiče střel s plochou dráhou letu a dohromady na nich bylo asi 20 raket, uvedl portál Ukrajinska pravda.
Spojené státy na jeden rok odstraní cla na dovoz ukrajinské oceli
Spojené státy na jeden rok odstraní cla na dovoz ukrajinské oceli. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu. Upozornilo, že ukrajinský ocelářský průmysl utrpěl rozsáhlé škody v důsledku ruské invaze.
"Některé přední ukrajinské ocelářské komunity patří mezi ty, které nejvíce zasáhlo Putinovo barbarství," uvedlo ministerstvo v dnešní zprávě. "A ocelárna v Mariuopolu se stala trvalým symbolem odhodlání Ukrajiny čelit ruské agresi," dodalo.
Clo ve výši 25 procent v roce 2018 uvalil na dovoz oceli z Ukrajiny i z dalších zemí tehdejší americký prezident Donald Trump. Ukrajina je třináctým největším výrobcem oceli na světě a obvykle zhruba 80 procent produkce vyváží do zahraničí.
Předseda finančního výboru amerického Senátu Ron Wyden označil za důležité, aby Spojené státy učinily maximum pro podporu ukrajinské ekonomiky. Obchodní komora USA upozornila, že Ukrajina do USA v loňském roce vyvezla zboží v celkové hodnotě 1,9 miliardy dolarů (zhruba 45 miliard Kč). To představuje méně než 0,1 procenta celkového amerického importu, ale zhruba 2,8 procenta celkového ukrajinského exportu.
Téměř polovinu vývozu z Ukrajiny do USA tvořily před ruskou invazí kovy, včetně oceli a železa. Podle amerického ministerstva obchodu ocelářský průmysl zajišťuje každé třinácté pracovní místo na Ukrajině. Na hrubém domácím produktu (HDP) Ukrajiny se ocelářství a související sektory podílejí téměř 12 procenty, napsala agentura Reuters.
Rusko ostřelovalo raketami odpálenými z Krymu přístav Oděsa a okolí
Rusko dnes ostřelovalo Oděskou oblast na jihu Ukrajiny z anektovaného Krymu čtyřmi vysoce přesnými střelami Oniks, uvedla agentura Unian s odvoláním na místní úřady a vojenské velení. Do Oděsy dnes přicestoval předseda Evropské rady Charles Michel, přivítal jej zde ukrajinský premiér Denys Šmyhal, uvedl Unian. Jednání obou představitelů přerušily ruské rakety, kvůli kterým se museli uchýlit do krytu, napsala agentura AFP.
"Nepřítel pokračuje v ničení objektů infrastruktury," poznamenala bez dalších podrobností agentura Unian. Ostřelování má také podlomit morálku obyvatelstva, uvádí ukrajinská armáda. Přístavní Oděsa je terčem ruských raketových útoků opakovaně.
Úřady vyzvaly obyvatele, aby neignorovali letecké poplachy, a to tím spíš, že další ostřelování je velice pravděpodobné.
Ruské rakety P-800 Oniks, na Krymu zřejmě odpalované z ruských systémů pobřežní obrany Bastion, jsou podle dostupných informací určeny především k ničení nepřátelských lodí, ale mohou být použity i proti pozemním cílům.
Terčem ostřelování se ještě v noci stala i sousední Mykolajivská oblast. "Bohužel máme mrtvé a raněné. Pod palbou se ocitly mnohé okresy, (střel) přilétlo více než obvykle," uvedl bez dalších podrobností gubernátor Vitalij Kim podle agentury Ukrinform. Palba podle gubernátora mířila jak na vojenské cíle, tak na obytné čtvrti.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
