Kyjev - Ukrajinská prokuratura a policie identifikovaly prvního přímo podezřelého z brutálních vražd civilistů ve městě Buča, ležícím nedaleko Kyjeva. Podle ukrajinských úřadů se jedná o velitele oddílu ruské Národní gardy Sergeje Koloceje. Na facebooku o tom dnes informovala vicepremiérka Iryna Venediktová. Zprávy místních úřadů o stovkách civilistů povražděných za okupace ruskými jednotkami v Buči vyvolaly ve světě silnou vlnu rozhořčení.
"Bučští prokurátoři a policisté zjistili, že právě tento voják 18. března zabil v Buči čtyři bezbranné muže," napsala Venediktová na sociální síti. K jejímu sdělení jsou přiložené i fotografie podezřelého a záběr zachycující tři zavražděné osoby.
Kromě toho Kolocej podle vyšetřovatelů 29. března mučil dalšího civilistu a donutil ho, aby se přiznal k podvratným aktivitám proti ruské armádě. Fyzicky ho týral ve sklepě a nechal ho také převézt na "místo popravy", kde mu v předstírání likvidace střílel u ucha.
Vicepremiérka uvedla, že pracovníci bučské prokuratury dokázali Koloceje identifikovat na základě shromážděných důkazů a svědectví postiženého a po odborném posouzení pořízených záběrů. Ze zprávy není jednoznačně zřejmé, zda je dotyčný nyní v ukrajinském zajetí, i když takovou možnost formulace textu naznačuje.
Ukrajinská generální prokuratura už 28. dubna zveřejnila jména prvních deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na krutém zacházení s civilisty v Buči. V případě Koloceje se však jedná o první osobu podezřelou přímo z vražd.
Rusko by se podle USA mohlo v polovině května pokusit o anexi území na Donbase
Spojené státy mají "vysoce důvěryhodné" zprávy od rozvědek o tom, že se Moskva brzy pokusí anektovat část východní Ukrajiny, řekl dnes novinářům americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter. Připojení dvou takzvaných lidových republik vyhlášených na Donbase k Rusku by údajně mohlo přijít už v polovině května. Podle Carpentera má Moskva podobné úmysly také s Chersonskou oblastí na jihu Ukrajiny.
"Zprávy uvádí, že Rusko plánuje zinscenovat referenda o připojení k Rusku někdy kolem poloviny května, a že Moskva zvažuje podobný plán v Chersonu," citovala Carpentera televize CNN. Údajná falešná hlasování se mají uskutečnit v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice, což jsou útvary vyhlášené na východě Ukrajiny separatisty podporovanými Ruskem v roce 2014. Rusko těsně před útokem na Ukrajinu označilo samozvané republiky za nezávislé státy.
Podle Carpentera se nyní chystá vyhlášení "lidové republiky" také v Chersonu, což je jediné větší ukrajinské město, které Rusové od únorového začátku invaze kompletně ovládli. "Je to přímo z taktické příručky Kremlu," řekl americký diplomat. Moskva už v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym, kde bylo po vojenském obsazení rovněž uspořádáno hlasování o připojení k Rusku.
Lavrov svými výroky přesunul vinu z nacistů na Židy, řekl Zelenskyj
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov svými výroky o židovském původu Adolfa Hitlera přesouvá vinu za nacistické zločiny na židovský národ, řekl dnes v pravidelném večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko se podle něj nejspíš nikdy nepoučilo z druhé světové války, napsal ruskojazyčný web stanice BBC.
Lavrov v neděli v rozhovoru s italskou televizí řekl, že fakt, že je Zelenskyj Žid, neznamená, že na Ukrajině nejsou prvky nacismu. Následně dodal, že i nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev a že "největší antisemité" jsou Židé.
"Jak může takovou věc říct v předvečer výročí vítězství nad nacismem? Tato slova znamenají, že šéf ruské diplomacie vinu za nacistické zločiny přesouvá na židovský národ. Nemám slov. (...) Takový antisemitský útok od ministra znamená, že Rusko zapomnělo veškerá ponaučení z druhé světové války. Nebo si možná nikdy žádné neodneslo," řekl Zelenskyj.
Lavrovovy výroky dnes ostře odsoudil mimo jiné Izrael. Podobně jako Zelenskyj tamní premiér Naftali Bennett uvedl, že cílem takových slov je obvinit Židy ze zločinů nacistů. Jeruzalém si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance.
Ukrajinské úřady informují o snaze zorganizovat další evakuaci z Mariupolu
V ukrajinském Mariupolu se podle dostupných informací odehrává snaha o další evakuaci civilistů. Informace přicházející ze zdevastovaného města jsou však značně nepřehledné. V Záporoží jsou mezitím očekáváni první lidé, kteří byli v neděli po dlouhé době evakuováni z oceláren Azovstal. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruskými silami obklíčeného metalurgického areálu v neděli podařilo dostat přibližně 100 civilistů.
Jakmile byla dokončena evakuace části lidí, kteří se v hutním závodě skrývali, ruské jednotky obnovily ostřelování Azovstalu, řekl v neděli večer ukrajinské televizi Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů, jenž se nachází v Mariupolu. Zatím není jasné, zda obnovené ostřelování ohrozí další evakuace z Azovstalu, poznamenala stanice CNN.
Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko dopoledne oznámil, že začala další vlna evakuace lidí z města. Odehrává se za podmínečného příměří, uvedl podle Unian. Agentura Reuters nejprve s odvoláním na něj napsala, že autobusy s civilisty už z města odjely, později však s odkazem na městskou radu sdělila, že autobusy ještě ani nedorazily na evakuační místo. Komplikace později připustil i Andrjuščenko. Úřady zároveň obyvatele vyzvaly, aby zůstali poblíž evakuačního místa.
V této snaze o evakuaci však nejde o lidi uvázlé v Azovstalu, na jejichž záchranu zorganizovaly dříve evakuační konvoje OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), upozornil Reuters.
Ukrajinské úřady hovořily o evakuaci obyvatel přežívajících v dalších částech Mariupolu už v neděli, nakonec k ní však nedošlo. Podle odhadů zůstává ve zdevastovaném městě, které - s výjimkou Azovstalu - ovládly ruské invazní síly, asi 100.000 obyvatel.
Ohledně případné další záchrany lidí z Azovstalu v současné době nejsou informace a podle BBC není jasné, kdy by mohly být z hutí evakuovány zbylé stovky civilistů. A nic podle Reuters nenasvědčuje tomu, že by existoval plán na vyvezení tamních ukrajinských vojáků. Předpokládá se, že tam jsou členové pluku Azov, národní gardy, námořní pěchoty, pohraniční stráže a dalších jednotek.
Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav Palamar už dříve vyzval, aby byli evakuovaní také zranění vojáci. Podle agentury AP řekl, že uvnitř poničených budov jsou slyšet hlasy lidí, ale vojáci se k nim nemohou bez speciálního vybavení dostat.
V útrobách obrovského metalurgického komplexu je podle různých zdrojů ukryto přibližně 2000 ukrajinských bojovníků a stovky civilistů, někteří z nich tam jsou podle BBC i řadu týdnů. Kolem 500 vojáků je podle Kyjeva zraněných. Dochází jim voda, jídlo a léky. "V bunkrech pod závodem je stále několik desítek malých dětí," tvrdí velitel 12. brigády ukrajinské národní gardy Šleha.
Evakuaci z Azovstalu zorganizovaly OSN s Mezinárodním výborem Červeného kříže (MVČK), které akci koordinují s ukrajinskými a ruskými představiteli. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) záchranná operace začala v pátek, kdy konvoj vyjel ze Záporoží, které mají pod kontrolou Ukrajinci, a v sobotu ráno dorazil do oceláren v Mariupolu.
Ženy, děti a starší lidé jsou nyní evakuováni do Záporoží, kde jim bude poskytnuta humanitární a psychologická pomoc, píše CNN s odvoláním na OCHA. Skupina asi 100 lidí evakuovaných z Azovstalu zatím do Záporoží zřejmě nedorazila. Je to více než 200 kilometrů daleko a konvoj musí projet přes různá kontrolní stanoviště, podotkla BBC.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury TASS uvedlo, že o víkendu odešlo z Azovstalu a okolních domů dohromady přes 120 lidí. Moskva už dříve informovala o odjezdu několika desítek lidí z oblasti do obce Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Někteří z nich se podle Moskvy rozhodli zůstat v separatistické Doněcké lidové republice (DNR), další chtějí na území kontrolované ukrajinskou vládou. Ti byli předáni zástupcům OSN a MVČK a nyní míří do Záporoží, tvrdí TASS.
Stanice CNN dnes upozornila, že není jasné, zda všichni civilisté v Bezimenne dostali na výběr, kam se vydají dál. Stanice už minulý měsíc napsala, že ruské a proruské síly odváděly obyvatele Mariupolu do Bezimenne, kde se nachází takzvaný "filtrační centrum", kde je úřady registrovaly před tím, než byli odesláni do Ruska, řadu z nich proti jejich vůli. Agentura AP poznamenala, že ukrajinské úřady opakovaně obviňovaly ruské jednotky z násilného přesunu civilistů z dobytých oblastí do Ruska. Moskva také v těchto případech hovoří o evakuaci.
Scholz: Cílem Německa je, aby se Rusko stáhlo z ukrajinského území
Cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území, řekl dnes spolkový kancléř Olaf Scholz. Německo podle něj nikdy nepřijme ani anexi Krymu. Bez míru s Ukrajinou nedosáhne ruský prezident Vladimir Putin ukončení protiruských sankcí, míní Scholz, který to řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF.
Dnešní slova šéfa německé vlády se zdají potvrzovat tvrdší kurs, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil, poté co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje. Začátkem minulého týdne se Německo po dlouhém váhání rozhodlo dodávat Ukrajině i těžké zbraně. V neděli v prvomájovém projevu Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské.
Do ukrajinské metropole ale zatím šéf německé vlády cestovat nebude, což souvisí s tím, že Kyjev dal v polovině dubna najevo, že si nepřeje, aby ukrajinské hlavní město navštívil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, a to kvůli politice, kterou dříve vůči Rusku zastával. "Věci to stojí v cestě," připustil Scholz, podle něhož spolu takto demokraté nemohou zacházet.
Zřejmě první představitelkou německé vlády, která Kyjev od začátku války navštíví, tak bude ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která už svůj úmysl oznámila. Návštěvu chystá i lídr opozičních křesťanských demokratů (CDU) Friedrich Merz.
Němci jsou v postoji k poskytování těžké vojenské techniky Ukrajině rozděleni prakticky půl na půl. Řada z nich se obává, aby se spolková republika nestala jednou ze stran války. Takto dříve argumentoval ve svém odporu k dodávání těžkých zbraní i kancléř.
Už v březnu vypracovala vědecká služba Spolkového sněmu analýzu, která došla k závěru, že dodáváním zbraní - i útočných - se Německo nestává jednou ze stran konfliktu. Až v momentě, kdyby k tomu cvičilo jednu z konfliktních stran v zacházení s takovými zbraněmi, nebyla by prý otázka tak jednoznačná.
Právě to se Německo rozhodlo na svém území umožnit. Přesto je spolková vláda podle dnešního prohlášení mluvčího Steffena Hebestreita přesvědčena, že její nynější pomoc Ukrajině z ní z pohledu mezinárodního práva nedělá jednu ze stran konfliktu. "Jsme přesvědčeni, že ani výcvik ukrajinských vojáků v Německu v oblasti zbraňových systémů nadále neznamená přímý vstup do války," řekl mluvčí.
Stejně to vidí i ministryně obrany Christine Lambrechtová. "Vycházím z toho, že k tomu nepovede ani výcvik, ani dodávky zbraní, ale pokud bychom na Ukrajinu poslali vojáky, byl by to velmi jasný signál. Ale to neuděláme. To se nestane," podotkla.
USA vidí jen malé pokroky Rusů na Ukrajině, u Charkova je prý obránci zatlačili
Americké ministerstvo obrany pozoruje v posledních dnech "nanejvýš minimální" úspěchy ruské armády na východě Ukrajiny, řekl dnes médiím nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. U Charkova se podle něj ukrajinským vojákům podařilo zatlačit invazní síly do vzdálenosti asi 40 kilometrů od města. Činitel také potvrdil dřívější informaci o výskytu ruského náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova na Ukrajině, situaci kolem jeho údajného zranění ovšem neobjasnil.
"Jsou zjevně v útočném módu (Rusové), ale nejsou tak úspěšní, jak chtěli být," řekl představitel Pentagonu podle jednoho z reportérů, kteří se pravidelných brífinků účastní. Ruská armáda v posledních dnech a týdnech vystupňovala útoky na východoukrajinském Donbasu a zaznamenala jisté územní zisky, od obsazení celého regionu se však stále zdá být daleko. Mezitím čelí ukrajinským protiútokům u Charkova a na jihu u Mykolajivu.
Americký činitel v této souvislosti hovořil o "neskutečném úsilí" ukrajinských obránců, kterým se podle něj v posledních dvou dnech podařilo zatlačit okupanty dál od druhého největšího města Ukrajiny. Charkov je od počátku ruské invaze terčem ostřelování a podle zdroje z Pentagonu si Rusové představovali, že jej obsadí a potáhnou dál na Donbas.
Washington nyní odhaduje, že Moskva navýšila počet bojových "taktických skupin" na Ukrajině na 93. Před invazí se hovořilo o 120 nebo 130 takovýchto útvarech s několika stovkami vojáků, po stažení Rusů ze severu Ukrajiny ale počet skupin v zemi podle USA klesl pod 80. Součástí aktuálních ruských manévrů je podle dnešního brífinku také přesun vojsk od přístavu Mariupol, který invazní síly v podstatě ovládly, přičemž z 12 taktických skupin nasazených v této oblasti se už údajně většina začala přesouvat na sever.
Ukrajina mezitím posiluje své pozice díky dodávkám zbraní od západních spojenců. USA patří v tomto směru mezi nejaktivnější země a nově poslaly více než 70 dělostřeleckých baterií, neboli 80 procent přislíbeného množství, sdělil zástupce ministerstva obrany. Doplnil mimo jiné, že Washington vypravil za poslední den 14 letů s vojenskou pomocí.
Tématem dnešního brífinku byl také stav náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Gerasimova, který podle nedělní nepotvrzené informace ukrajinských médií utrpěl na Ukrajině zranění, když se ocitl pod ukrajinskou palbou nedaleko okupovaného města Izjum. "Můžeme potvrdit, že byl na Donbasu," řekl činitel Pentagonu podle agentury Reuters. Podle amerických novinářů ale USA patrně neznají podrobnosti o jeho zdravotním stavu ani o tom, proč se na frontu vydal.
Portugalská státní tajemníce pro migraci odešla kvůli údajné špionáži Ukrajinců
Portugalská státní tajemnice pro migraci Sara Guerreirová dnes rezignovala na funkci. Stalo se tak v době, kdy čelila kritice kvůli údajné špionáži ukrajinských uprchlíků ze strany lidí s vazbami na Rusko, kteří se angažují v pomoci migrantům, uvedla agentura EFE. Guerreirová ale náhlý odchod z funkce, v níž byla teprve od konce března, vysvětlila svými osobními důvody.
Portugalský list Expresso minulý týden zveřejnil, že přijímání ukrajinských uprchlíků ve stotisícovém městě Setúbal, které leží 50 kilometrů od Lisabonu, se věnuje dvojice občanů ruského původu. Jedná se o zaměstnankyni radnice Yulii Khashinovou a jejího manžela Igora, který vede spolek migrantů z východu. Podle portugalských médií má muž vztahy s ruskou ambasádou a vyjadřoval podporu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Podle zjištění deníku měli manželé volný přístup k dokumentům a osobním informacím zhruba 130 uprchlíků z Ukrajiny, kteří se usadili v Setúbalu. Navíc se jich vyptávali na příbuzné, kteří zůstali na Ukrajině a na jejich zapojení do bojů.
Podle portugalské stanice CNN ukrajinská velvyslankyně Inna Ohnivecová varovala Guerreirovou, že v Portugalsku působí spolky se silnými vazbami na ruské velvyslanectví, jež se pokouší získat údaje o ukrajinských uprchlících. Stalo se tak na začátku dubna, před zveřejněním poznatků týdeníku Expresso. Velvyslankyně upozornila, že portugalské úřady evidují tyto spolky jakou součást ukrajinské komunity. Podle stanice se od té doby nic nezměnilo, a organizace stále figurují na seznamech migračního úřadu.
Setúbalská radnice vyzvala premiéra Antónia Costu, aby řekl, zda jsou výroky ukrajinské velvyslankyně opodstatněné. Město, které vede koalice komunistů a Zelených, také vyzvalo ministerstvo vnitra, aby informace v tisku prověřilo. Radnice rovněž odvolala Khashinovou z funkce.
Podle agentury Lusa portugalské úřady udělily od začátku války dočasnou ochranu přes 33.000 uprchlíků z Ukrajiny. Několik tisíc lidí se ale od té doby vrátilo do vlasti. Podle údajů OSN z Ukrajiny odešlo do zahraničí od začátku konfliktu zhruba 5,5 milionu lidí.
Zelenskyj: Z oblastí bojů se podařilo zachránit 350.000 lidí
"Organizace humanitárních koridorů je jedním z prvků vyjednávacího procesu (s Ruskem), který pokračuje. Je velice složitý. Ale bez ohledu na složitost se podařilo zachránit více než 350.000 lidí z oblastí bojů," uvedl Zelenskyj.
Zdůraznil, že nedělní evakuaci asi stovky civilistů z oceláren Azovstal v Mariupolu se podařilo zorganizovat po mnoha týdnech jednání s Rusy. "Nebylo jediného dne, abychom nezkoušeli nalézt řešení, které by zajistilo záchranu našich lidí," řekl. První evakuovaní by dnes měli dorazit do Záporoží. Prezident doufá, že dnes bude evakuace z Mariupolu pokračovat.
Ruské jednotky pokračovaly v ostřelování oceláren Azovstal hned po evakuaci části civilistů, kteří se v této poslední ukrajinské baště v Mariupolu skrývají, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na velitele 12. brigády ukrajinské národní gardy Denyse Šleha. Opětovné ostřelování potvrdil také poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková uvedla, že se z Azovstali podařilo evakuovat více než stovku žen, dětí a starých lidí, ale situaci stovek dalších civilistů v ocelárnách označila za humanitární katastrofu, protože lidem se nedostává voda, jídlo a léky.
Rusové se snaží zničit strategický most v Oděské oblasti
Ruské síly již potřetí za uplynulý týden ostřelovaly na jihu Ukrajiny strategický most přes ústí řeky Dněstr do Černého moře. Podle webu Ukrajinska pravda o tom informoval mluvčí Oděské vojenské správy.
"Nepřítel provedl raketový úder na most přes ústí Dněstru," napsal na sociální síti telegram mluvčí oděské vojenské správy Serhij Bratčuk. Doplnil, že informace o útoku se upřesňují.
Rusové na most útočili již v úterý a ve středu minulý týden. Most v letovisku Zatoka představuje jediné silniční i železniční spojení s rozsáhlou jižní částí Oděské oblasti, uvedla agentura Reuters. Ruská armáda dříve avizovala, že v nynější fázi invaze na Ukrajinu se soustředí na získání kontroly nad východem a jihem země.
V Belgorodu zahřměly dvě exploze
V Belgorodu na západě Ruska zazněly dva silné výbuchy. Podle gubernátora Vjačeslava Gladkova nejsou hlášeny škody, ranění či oběti, uvedla dnes agentura TASS.
"Před půlhodinou mě probudily dva silné výbuchy. Podle informací krizového štábu nejsou hlášeny škody, ani nikdo neutrpěl. V sociálních sítích se už objevily záběry záblesků na obloze," napsal Gladkov v sociální síti a přislíbil, že se později vynasnaží informace upřesnit.
Agentura DPA připomněla, že Belgorod se nachází nedaleko hranic s Ukrajinou. Na sociálních sítích se objevily záběry a zprávy o ukrajinských dronech nad Belgorodem a o zásahu protivzdušné obrany, jejichž pravost nebylo možné ověřit.
Zprávy o údajných útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku se objevují již několik dní. V neděli v Belgorodské oblasti hořelo ve vojenském areálu. Jedna osoba byla lehce zraněná, informoval na sociální síti telegram gubernátor Gladkov. Ve stejné oblasti tento týden hořel muniční sklad.
Belgorodská oblast hraničí s Ukrajinou, kde od začátku ruské invaze před 68 dny probíhají těžké boje.
V sousední Kurské oblasti, která rovněž hraničí s Ukrajinou, se v neděli částečně zhroutil železniční most. Tuto trať hojně používají nákladní vlaky. Podle kurského gubernátora Romana Starovojtova se jednalo o sabotáž.
Rusko minulý měsíc obvinilo Ukrajinu z útoku na sklad paliva v Belgorodu a ostřelování několika vesnic, které se nacházejí u hranice. Ukrajinští představitelé zodpovědnost za tyto útoky odmítají, nebo je nechtějí komentovat.
V Rusku policie na prvého máje zatýkala, a to i protiválečné demonstranty
Ruská policie během prvomájových akcí zadržela nejméně 32 lidí, a to i za účast na protestech proti válce s Ukrajinou, uvedla stanice BBC s odvoláním na server OVD-Info, který se specializuje na monitorování policejních zákroků. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února se portál dopočítal již více než 15.400 zatčení na protiválečných akcích.
Policisté v Petrohradu zadrželi dva redaktory nezávislého listu Novaja gazeta za to, že svezli místní aktivistku s protiválečným plakátem. Zatkli také místní úmělkyni Annu Anisimovovou, která se připoutala k zábradlí na ulici před naaranžovaným televizorem s vyobrazením prokremelského propagandisty Vladimira Solovjova a s písmenem Zet, symbolizujícím ruskou agresi. V Moskvě se zatýkalo na Rudém a na Puškinově náměstí.
Policie zadržovala demonstranty také v Novosibirsku, Čeljabinsku, Jaroslavli, Astrachani, Iževsku, Kaliningradu a Kasnojarsku, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Tři mrtvé si vyžádal požár v ruské továrně vyrábějící munici i do raketometů
Tři lidé zemřeli při požáru, který v neděli večer zachvátil jeden z objektů továrny v Permu na východě Ruska, v níž se vyrábí nejrůznější munice včetně například náplní pro odpalování střel s plochou dráhou letu. Informovalo o tom dnes několik ruských médií, z nichž podle některých došlo v prachárně k explozi.
Podle prvních zpráv při neštěstí na místě zemřel jeden pracovník továrny a druhý po převozu do nemocnice. Dnes přes intenzivní péči lékařů zraněním podlehla třetí oběť. Podle místních médií postižení utrpěli rozsáhlé popáleniny.
Agentura RIA Novosti napsala, že permský závod na výrobu střelného prachu dodává různé druhy munice. Jde například o střely pro salvové raketomety Grad a Smerč nebo pro systémy protivzdušné obrany, o dělostřelecké a tankové granáty i náboje do ručních zbraní. Továrna ale také produkuje náplně pro startovací a pohonné stupně střel s plochou dráhou letu odpalované z lodí a ponorek.
Příčiny neštěstí v Permu zatím nejsou jasné, úřady podle oficiálního sdělení událost vyšetřují. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se podobné zprávy o explozích a požárech v Rusku objevují poměrně často. Stejně jako v nejnovějším případě u nich ale není pozadí jednoznačné. Moskva v této souvislosti obviňuje ukrajinské síly, Kyjev se však k těmto incidentům nehlásí. Podle některých expertů za sérií výbuchů v ruských vojenských a ropných skladech mohou stát i sami Rusové, kteří se snaží zakrýt panující chaos, korupci a také ztráty z války na Ukrajině.
Oděsu zasáhla ruská střela, podle gubernátora jsou oběti
Jihoukrajinský přístav Oděsa dnes večer zasáhla ruská střela, podle oblastního gubernátora Maksyma Marčenka si útok vyžádal oběti i škody. Podle prvotních informací zahynul 13letý chlapec, napsala agentura Unian. Ruské síly dnes dříve již potřetí za uplynulý týden ostřelovaly na jihu Ukrajiny strategický most přes ústí řeky Dněstr do Černého moře. Podle webu Ukrajinska pravda o tom informoval mluvčí městské vojenské správy.
"Nepřítel vyslal střelu na jedno ze zařízení infrastruktury v Oděse. Bohužel jsou mrtví a zranění," napsal na internetu Marčenko.
Při večerním útoku byla podle ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka zraněna 18letá dívka. Agentura Interfax Ukrajina uvedla, že v době zásahu bylo v obytné budově pět lidí a výbuch poškodil okna, stěny a střechu nedalekého pravoslavného chrámu.
"Nepřítel provedl raketový úder na most přes ústí Dněstru," napsal dříve na sociální síti telegram mluvčí oděské vojenské správy Serhij Bratčuk. Doplnil, že informace o útoku se upřesňují.
Rusové na most útočili již v úterý a ve středu minulý týden. Most v letovisku Zatoka představuje jediné silniční i železniční spojení s rozsáhlou jižní částí Oděské oblasti, uvedla agentura Reuters. Ruská armáda dříve avizovala, že v nynější fázi invaze na Ukrajinu se soustředí na získání kontroly nad východem a jihem země.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
