Berlín - Německo sleduje zastavení dodávek plynu z Ruska do Polska a Bulharska s obavami, zásobování Německa je ale zatím zajištěno. Dnes to uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Ministr Robert Habeck na tiskové konferenci řekl, že postup Ruska je tvrdou realitou, kterou bere velmi vážně. Německá vláda opakovaně upozorňuje, že hospodářství Německa je na ruském plynu závislé a rychlé odstřižení od zásobování by vedlo k dalekosáhlým ekonomickým problémům.
"Vnímáme s obavami, že se dodávky do partnerských zemí v Evropě zastavily. Záležitost úzce koordinujeme v rámci Evropské unie," řekla mluvčí ministerstva hospodářství. Také Habeck na odpolední tiskové konferenci řekl, že situaci Německo bere velmi vážně.
Na dotaz, zda je postup Ruska vůči Bulharsku a Polsku varováním pro Německo, Habeck odpověděl, že pro obě zasažené země to rozhodně žádné varování není. "Je to tvrdá realita. A já to vnímám velmi vážně," řekl. "Energie byla využita jako zbraň," uvedl.
Habeck řekl, že Německo dodržuje smluvní ujednání a nadále platí za plyn v eurech. Banka ruského plynárenského gigantu Gazprom pak platbu převádí na rubly. Rusko totiž požaduje úhradu za plyn v rublech, proto zřídilo mechanismus dvou kont, přes které se převod realizuje. Ministr hospodářství řekl, že většina zemí takto za plyn platí, ale Polsko se rozhodlo, že tímto systémem platit nebude.
Habeck v úterý na návštěvě Varšavy řekl, že Německo bude schopno nahradit ropu z Ruska možná už v řádu dní a že v polovině roku by se mohlo zbavit závislosti i na ruském uhlí, v případě plynu je ale hledání alternativ složitější. To zopakoval i dnes, kdy řekl, že bez ruského uhlí a ropy by se Německo dokázalo obejít, i když by to mohlo vést k výpadkům či vyšším cenám, u plynu je situace odlišná.
V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 na nynějších 35 procent. Habeck opakovaně ujišťuje, že každý den pracuje na tom, aby se závislost ještě více snížila, zdůrazňuje ale, že je to dlouhodobý úkol. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít až v roce 2024. Jednou z cest je výstavba dvou terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou kancléř Olaf Scholz už avizoval.
Podle Habecka je nyní Německo energeticky zabezpečeno, na nadcházející zimu se ale musí připravit. Německý Spolkový sněm už v březnu schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je nyní na více než 33 procentech, což je takřka o deset procentních bodů více než v polovině března.
