Praha - Lidovci navrhnou koaličním partnerům a později celé dolní parlamentní komoře, aby Sněmovna označila zločiny ruského vojsky na Ukrajině za genocidu, jak je o to během víkendového sjezdu v Ostravě požádal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl tehdy, že český Parlament by měl reagovat tak, jak to již schválili v Estonsku a Lotyšsku. Předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Marek Výborný dnes ve Sněmovně novinářům řekl, že chystá návrh usnesení tak, aby ho mohl předložit koaličním partnerům z vlády Spolu a PirSTAN a příští týden plénu Sněmovny.
Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva počátkem dubna. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.
"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.
Ruská armáda podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) systematicky páchá válečné zločiny. Ministr je přesvědčen o tom, že pachatelé se z nich budou po ukončení konfliktu zodpovídat.
Ukrajinský parlament 14. dubna schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," stojí v rezoluci.
Debata o změnách programu nynější schůze Sněmovny trvala zhruba tři hodiny
Debata o změnách programu návrhu programu nynější řádné schůze Sněmovny trvala zhruba tři hodiny. Nejčastěji do ní dnes přispívali poslanci opozičního ANO. Neúspěšně chtěli, aby se dolní komora zabývala jejich návrhy na zmírnění dopadů zdražení elektřiny, plynu a pohonných hmot, podporou zemědělců, situací autodopravců nebo stavem svobody slova v Česku mimo jiné v souvislosti s vypínáním webů označovaných za dezinformační.
Hnutí ANO dnes neprosadilo návrh, aby se dolní komora tento týden zabývala například návrhy na osvobození dodání plynu a elektřiny a pohonných hmot od daně z přidané hodnoty. "Rekordní růst cen ohrožuje už celou českou populaci," uvedla předsedkyně opoziční frakce Alena Schillerová. Vládní pomoc pokládá za nedostatečnou a pomalou.
Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček recepty ANO odmítl. Podle něho by prohloubily zadlužení státu a zvýšily by inflaci.
Debatu o zdražování neprosadil ani předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, podle kterého Sněmovna měla jednat o tom, že "vláda neřeší problémy českých občanů". "Jelikož vláda Petra Fialy pomáhá více Ukrajincům než občanům České republiky, což je prostě fakt a lidé to vidí, tak začínají velké problémy s udržitelností našeho sociálního, zdravotnického a školského systému a stoupá sociální pnutí v naší společnosti," prohlásil Okamura.
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob (TOP 09) pak Okamuru obvinil z toho, že populisticky cílí na nejjednodušší získávání voličů a rozděluje společnost. "Můžete tady rozdmýchat ve společnosti něco, co půjde jenom stěží zastavit," uvedl Jakob.
Na snahu místopředsedkyně Sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) o projednání vládní strategie zvládání vlny ukrajinských běženců reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ujištěním, že to chce i vláda. Mělo by ale podle něho přijít na řadu, až budou ve Sněmovně přítomni všichni příslušní ministři. Rakušan také očekával, že strategií se budou nejprve zabývat sněmovní výbory. Sněmovna sice zařazení strategie do programu schůze schválila, odmítla ale Vildumetzové požadavek, aby se o ní diskutovalo ve středu.
Samotné schvalování návrhu programu schůze zabralo asi půlhodinu. Poslanci absolvovali tři desítky hlasování.
















