SHRNUTÍ: Obráncům Mariupolu docházejí síly, intenzita bojů v Donbasu stoupá

foto Ukrajinská vlajka, vojenská přilba a lékařské dokumenty jsou vidět na stole ve zničené části železáren v Mariupolu 18. dubna 2022.

Kyjev/Moskva/Washington - Mariupol již nevydrží dlouho vzdorovat ruským útokům, varoval tamní velitel ukrajinských sil a požádal svět o pomoc s evakuací. V jiných částech Donbasu se ruské síly snaží prolomit ukrajinské obranné linie a intenzita bojů stoupá. Odeslání stovky protiletadlových raket Ukrajině ohlásila norská vláda. Do Kyjeva jako další z evropských politiků přijel předseda Evropské rady Charles Michel. Počet uprchlíků z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle OSN překročil hranici pěti milionů. Rusko podle Kremlu předalo Ukrajině návrh dokumentu s jasnými formulacemi. Podle Kyjeva jde o ruské protiargumenty k ukrajinskému návrhu z istanbulského kola mírových rozhovorů.

Obránci Mariupolu vydrží vzdorovat ruským útokům už jen několik dní, nebo dokonce jen několik hodin, varoval na facebooku Serhij Volynskyj, který velí 36. brigádě námořní pěchoty, bránící spolu s plukem Azov ocelárny Azovstal, poslední baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře.

"Nepřítel je co do počtu desetkrát silnější než my, má převahu ve vzduchu, na zemi, i pokud jde o dělostřelectvo, vybavení a tanky," uvedl Volynskyj. "Obracíme se na světové lídry a prosíme je, aby nám pomohli (...) a přepravili nás na území třetí země," zdůraznil velitel. Dodal, že město je zničeno. V ocelárnách je podle Volynského asi 500 zraněných vojáků, kteří "doslova hnijí", jak řekl americké stanici CNN. Moskva opět vyzvala obránce ke složení zbraní.

Boje na Donbasu jsou stále intenzivnější s tím, jak se ruské síly snaží prolomit ukrajinské obranné linie, uvedlo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky zpravodajských služeb. Ruské útoky na města napříč Ukrajinou svědčí o záměru narušovat pohyb ukrajinských posil a dodávek zbraní na východ země.

Ukrajinští vojáci zastavili postup ruských sil z města Izjum na severovýchodě Ukrajiny směrem na nedaleký Slovjansk. "Soustředili tam (Rusové) své síly, snaží se tam postoupit, ale zatím se jim to nedaří," uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč.

Rusko od začátku invaze přišlo podle odhadu ukrajinského velení už o zhruba 20.900 vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel a 321 letadel a vrtulníků, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků a dalších obrněnců ukrajinské armády.

Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko zjevně posiluje svou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny před potenciálně rozhodující bitvou o ovládnutí průmyslového srdce Ukrajiny s uhelnými doly a továrnami. Boje se odehrávají podél fronty ve tvaru bumerangu o délce stovek kilometrů. Hlavní prioritou Ruska je podle ukrajinského generálního štábu aktuálně likvidace posledního hnízda odporu v ocelárnách Azovstal ve zdevastovaném Mariupolu.

Získání Mariupolu by Rusku zajistilo kontrolu nad rozsáhlým územím jižní a východní Ukrajiny. Geograficky zaujímá Mariupol na mapě malou plochu, ale jeho dobytí by Moskvě umožnilo dokončit pozemní most z Ruska na ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, upozornila stanice BBC.

V neposlední řadě by dobytí Mariupolu bylo důležité také pro posílení morálky. Kremlu by pomohlo ukázat obyvatelstvu - prostřednictvím státem kontrolovaných médií - že Rusko dosahuje svých cílů.

Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom dnes poslanci ze zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná.

Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské invaze schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.

Německo do konce letošního roku zastaví dovoz ropy z Ruska, uvedla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po schůzce s pobaltskými protějšky v Rize.

Kreml: Rusko předalo Ukrajině v rámci vyjednávání návrh dokumentu, čeká odpověď

Rusko předalo Ukrajině v rámci vyjednávacího procesu návrh dokumentu s jasnými formulacemi, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že míč je nyní na ukrajinské straně a Moskva čeká odpověď. Mluvčí ruského prezidenta zároveň znovu obvinil Kyjev, že se odchyluje od dříve dohodnutých věcí, což podle něj má neblahý vliv na mírové rozhovory. Kyjev jeho slova označil za tradiční ruskou taktiku s cílem vyvíjet nátlak.

Na otázku, zda ruská strana stanovila Kyjevu pro odpověď nějakou konkrétní lhůtu, Peskov odvětil: "Záleží na ukrajinské straně." Peskov dále de facto zopakoval některá slova prezidenta Vladimira Putina.

Ten před necelými deseti dny prohlásil, že se jednání s Ukrajinou ocitla na mrtvém bodě; Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března. Obdobně se dříve vyjádřil také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Server Ukrajinska pravda v souvislosti s dnešními výroky kremelského mluvčího napsal, že zatím není jasné, o jaký návrh se jedná a kdy byl předán. Kancelář ukrajinského prezidenta na její dotaz sdělila, že ruské protiargumenty k ukrajinským návrhům ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu prostuduje.

"Ruská federace má velmi ráda hlasitá prohlášení, aby vyvinula tlak na ten anebo onen proces. To je jejich tradiční taktika. Podstata je vždy jednodušší. Během istanbulského kola dostali oponenti vzorový postoj ukrajinské strany. Prostudovali jej a nyní jednoduše uvedli své protiargumenty. Nic víc," reagoval na Peskova poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle agentury Unian.

Šéf ukrajinských vyjednávačů Davyd Arachamija už dříve odmítl ruská tvrzení a uvedl, že ukrajinská strana se drží istanbulského komuniké a svůj postoj nemění, podotkla agentura Unian. Podoljak nicméně dříve připustil, že jednání s Ruskem jsou zamrzlá, a nedokázal předpovědět, kdy se může konat další kolo přímých jednání. Rozhovory podle něj dále zkomplikovalo ruské obléhání Mariupolu.

Dnes večer Podoljak uvedl, že by rád vedl "zvláštní kolo jednání" s Ruskem v obleženém Mariupolu bez jakýchkoliv podmínek. "Jeden na jednoho. Dva na dva. Abychom zachránili naše kluky, (pluk) Azov, armádu, civilisty, děti, žijící a raněné. Každého," napsal Podoljak na twitteru.

Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března a většinu města a jeho bezprostředního okolí mají zřejmě pod kontrolou. Proruští separatisté, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na železárny a ocelárny Azovstal, které představují poslední významnou baštu ukrajinského odporu.

Evakuace z Mariupolu dnes podle Kyjeva nefungovala tak, jak se plánovalo

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes večer na sociálních sítích připustila, že humanitární koridor pro evakuaci žen, dětí a starších lidí z obléhaného města Mariupol dnes nefungoval tak, jak se plánovalo. Místo asi 6000 osob se podařilo odvézt jen několik desítek. Na čtvrtek přislíbila další pokus.

"Kvůli chybějící kontrole vlastních vojáků nemohli okupanti zajistit potřebný klid zbraní. Také kvůli vlastní neorganizovanosti a lajdáctví nedokázali okupanti zajistit včasný svoz lidí na místo, kde je čekaly desítky našich autobusů a sanitek," napsala Vereščuková na facebooku.

Část autobusů s evakuovanými obyvateli Mariupolu podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka odjela směrem do Záporoží v hloubi Ukrajiny trasou, kterou stanovili Rusové, dodal list Ukrajinska pravda.

Vereščuková ráno ohlásila předběžnou dohodu o humanitárním koridoru, který měl fungovat po dnešním poledni. Mariupolský starosta Vadym Bojčenko podle agentury Reuters doufal v evakuaci zhruba 6000 lidí, napsala agentura Reuters.

"Podařilo se nám nezávazně dohodnout humanitární koridor pro ženy, děti a staré lidi," napsala ještě ráno na sociální síti Telegram místopředsedkyně ukrajinské vlády. "Vzhledem ke katastrofální humanitární situaci v Mariupolu zaměříme své úsilí právě tímto směrem," dodala. Evakuace podle vicepremiérky měla začít ve 14:00 místního času (13:00 SELČ) a zamýšlená trasa měla vést přes Berďansk do Ukrajinci kontrolovaného Záporoží.

Starosta Mariupolu Bojčenko v televizním vysílání uvedl, že ukrajinské úřady chtějí do zdevastovaného města poslat 90 autobusů, které by evakuovaly na 6000 žen, dětí a seniorů. V Mariupolu podle něj zůstává asi 100.000 civilistů. Bojčenko, který sám město opustil, rovněž tvrdí, že při ruském obléhání přístavu zahynuly desítky tisíc jeho obyvatel. Před počátkem invaze v Mariupolu žilo přibližně 400.000 lidí.

Předchozí dohoda o vytvoření humanitárního koridoru pro odchod civilistů z Mariupolu ztroskotala 5. března, píše Reuters. Od té doby opakované snahy o vytvoření bezpečné organizované evakuace selhaly, přičemž vinu si za to dávaly obě strany navzájem. Lidé se většinou z města dostávali osobními automobily.

Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března a většinu města a jeho bezprostředního okolí mají zřejmě pod kontrolou. Proruští separatisté, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na železárny a ocelárny Azovstal, které představují poslední významnou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře.

Ukrajinští činitelé obviňují ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby, a tvrdí, že v něm našli útočiště také civilisté, kteří se tam ukryli před ruským bombardováním. Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov v úterý rozhlasové stanici Rádio Svoboda řekl, že ocelárny jsou v důsledku bombardování a ostřelování prakticky zničené a vojáci vyprošťují z trosek přeživší.

Dnes kapitán Svjatoslav "Kalyna" Palamar podle ukrajinských médií oznámil, že vyjednávači Davyd Arachamija a Mychajlo Podoljak jsou připraveni přicestovat do Mariupolu, aby se svými ruskými protějšky dohodli evakuaci ukrajinské posádky za účasti třetí strany. Ale vojáci nejsou ochotni uposlechnout ruských ultimát ke složení zbraní. A civilisté se kvůli ustavičnému ruskému ostřelování bojí vyjít z krytů pod ocelárnami.

Obránci ukrajinského Mariupolu vydrží vzdorovat ruským útokům už jen několik dní, nebo dokonce jen několik hodin, varoval v noci na dnešek na facebooku ukrajinský armádní činitel Serhij Volynskyj.

Ukrajinci zastavili postup Ruska na Slovjansk, panují obavy o civilisty v Izjumu

Ukrajinští vojáci zastavili postup ruských sil z města Izjum na severovýchodu Ukrajiny směrem na nedaleký Slovjansk. Oznámil to dnes podle agentury Reuters poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Panují obavy, že kvůli dlouhému nedostatku humanitární pomoci budou obyvatelé Izjumu čelit stejnému osudu jako lidé z města Buča v Kyjevské oblasti, kde je Rusko obviněno z válečných zločinů, píše server BBC.

"Soustředili tam (Rusové) své síly, snaží se tam postoupit, ale zatím se jim to nedaří," uvedl Arestovyč ve videoproslovu k situaci u Slovjansku, který se nachází zhruba 45 kilometrů jihovýchodně od Izjumu. Podle poradce se dosud drží i ukrajinské síly v obléhaném Mariupolu, a to navzdory ustavičným ruským útokům na železárny a ocelárny Azovstal, které se staly útočištěm pro obránce města.

U Izjumu se vytrvale bojuje několik týdnů. Lidé, kterým se podařilo z města uprchnout, serveru BBC řekli, že Izjum je na pokraji humanitární katastrofy. V okupovaném městě zůstalo okolo 10.000 až 15.000 civilistů, uvádějí ukrajinské úřady, podle kterých je na místě zničeno až 80 procent všech obytných budov.

Obyvatelé Izjumu už déle než měsíc nemají elektřinu, teplo či vodu, uvádí tamní správa. Ve městě je podle Kyjeva nejvyšší koncentrace ruských vojáků na celé Ukrajině. Ruské jednotky kontrolují kontakt civilistů s okolním světem a lidem nedovolují město opustit, nebo do něj vstoupit.

Ocelárny Azovstal jsou podle místního velitele zcela zničené

Mariupolské ocelárny Azovstal jsou prakticky úplně zničené v důsledku ruského bombardování a ostřelování. Ukrajinští vojáci nyní z trosek vyprošťují přeživší, řekl rozhlasové stanici Rádio Svoboda zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav "Kalyna" Palamar.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na twitteru vyčetl světu, že jen mlčky přihlíží "vraždění dětí", zatímco Rusko svrhává na Azovstal bomby určené k ničení protileteckých krytů. Ruská média tvrdí, že příležitosti opustit bojiště využilo asi 120 civilistů, kteří se až dosud ukrývali ve sklepích v okolí vstupu do ocelárny. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

"(Rusové) svrhávají supersilné bomby po celém závodu Azovstal. Pod troskami se nyní nachází velice mnoho lidí. Nevíme úplně, jaká je situace, ale Azovstal je rozbombardován a zničen prakticky úplně. Vytahujeme z trosek lidi," vylíčil v rozhlase Palamar podle listu Ukrajinska pravda. "Budeme bojovat. Použijeme každý zbývající náboj, ale vyzýváme vlast k záchraně civilistů, raněných a odvozu těl," dodal.

Palamar podle deníku rovněž sdělil, že v areálu oceláren byla zřízena improvizovaná nemocnice, kde se schovávají před nálety civilisté, včetně dětí. Současně slíbil, že vojáci budou bojovat až do posledního náboje.

"55. den války. Pokračují nálety na Azovstal silnými protibunkrovými bombami. Svět přihlíží vraždění dětí on-line a dál mlčí. Náboženští a světoví vůdci to mohou zastavit zorganizováním humanitárních koridorů. Jinak krev bude taky na jejich rukou," napsal poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na twitteru, kde zveřejnil i záběry dětí v krytech. Mariupolská radnice v pondělí uvedla, že v podzemních prostorách pod ocelárnami se skrývá více než tisícovka civilistů, připomněla agentura Reuters.

Ukrajinský poslanec a podnikatel Serhij Taruta dnes na facebooku tvrdil, že ruské letectvo svrhlo supersilnou bombu na nemocnici u oceláren Azovstal, kde pod troskami může být až 300 lidí, včetně dětí. Tuto zprávu ale vzápětí popřel poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Podle něj je sice Azovstal těžce bombardován, ale žádní civilisté se v okolí ocelárny ani v silně poničené nemocnici neskrývají a pochybné zprávy šíří politici, kterým jde o upoutání pozornosti k vlastní osobě.

Andrjuščenko později na sociální síti Telegram napsal, že v nejhorší situaci je nyní asi 2000 lidí, většinou žen a dětí, kteří se skrývají v krytech pod ocelárnami a už dva měsíce se musí obejít bez slunečního svitu, kvalitní pitné vody, jídla a čerstvého vzduchu. Tito lidé se stali rukojmími ruského režimu, který vyhrožuje, že je zničí třítunovými bombami. Poradce vyzval náboženské a politické osobnosti a celebrity, aby jednaly pro záchranu těchto lidí.

Proruští separatisté, kteří se podílejí spolu s ruskými jednotkami na obléhání a dobývání Mariupolu, dříve ohlásili konečný útok na Azovstal, představující poslední silnou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře.

Krátké příležitosti k odchodu do bezpečí podle ruské televize využilo asi 120 ukrajinských civilistů, kteří vyšli z domů přímo u kontrolního stanoviště u vjezdu do areálu oceláren. Televize Pervyj kanal toto tvrzení doprovodila i záběry civilistů.

Andrjuščenko označil tyto zprávy za nepravdivé: počasí na záběrech svědčí o tom, že byly natočeny už před týdnem, a zachycují navíc lidi z ulice, která leží asi kilometr od sídla vedení oceláren. "Nevěřte Rusům," vyzval.

Ruské ministerstvo obrany slibuje vyhlásit příměří i ve středu, aby se obránci poslední ukrajinské bašty mohli vzdát, výměnou za zachování životů.

Proruští separatisté podle zpravodajské televize Rossija 24 tvrdí, že humanitární koridory, otevřené pro ukrajinské vojáky a nacionalisty, nikdo nevyužil. Obránci oceláren ale měli podle ruského ultimáta nejprve složit zbraně, připomněla agentura Interfax. Ruské ministerstvo obrany odhaduje, že v areálu oceláren zůstává asi 3500 ukrajinských vojáků, napsala na svém webu stanice Govorit Moskva.

Ruská armáda nadále posiluje svou přítomnost na východní hranici Ukrajiny

Ruská armáda pokračuje ve zvyšování koncentrace svých vojsk na východní hranici Ukrajiny. Potvrdilo to dnes ráno britské ministerstvo obrany v pravidelném hlášení o aktuálním vývoji situace. Boje na Donbasu jsou podle ministerstva stále intenzivnější s tím, jak se ruské síly snaží prolomit ukrajinské obranné linie. Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že ruské jednotky v noci na dnešek zasáhly 1053 objektů ukrajinské armády včetně 31 velitelských pozic a šesti skladů.

"Aktivita Ruska ve vzduchu na severu Ukrajiny pravděpodobně zůstane nízká vzhledem k jeho stažení z oblasti severně od Kyjeva. Přetrvává však riziko přesných úderů na prioritní cíle po celé Ukrajině," upozornilo ministerstvo ve zpravodajské aktualizaci zveřejněné na twitteru.

"Ruské útoky na města napříč Ukrajinou ukazují jejich záměr narušovat pohyb ukrajinských posil a dodávek zbraní na východ země," dodalo ministerstvo, které se ve svých zprávách opírá o informace zpravodajských služeb.

Rusko zjevně posiluje svou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny před potenciálně rozhodující bitvou o ovládnutí průmyslového srdce Ukrajiny s uhelnými doly a továrnami. Boje se odehrávají podél fronty ve tvaru bumerangu o délce stovek kilometrů. Hlavní prioritou Ruska je podle ukrajinského generálního štábu aktuálně likvidace posledního hnízda odporu v ocelárnách Azovstal ve zdevastovaném přístavním městě Mariupol.

Pád Mariupolu by mohl být kritický pro ukrajinskou obranu Donbasu, míní expert

Dobytí města Mariupol by mohlo mít kritické následky pro ukrajinskou obranu oblasti Donbasu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Ruská strana by tam podle něj mohla nasadit odhadem asi 12.000 vojáků, kteří jsou v Mariupolu ukrajinským odporem vázáni. Město má ale strategický i symbolický význam pro obě strany, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK Stojar. Na Ukrajinu Rusko vojensky zaútočilo koncem února.

Obléhané město je podle odborníka důležité jak pro Rusy, tak pro Ukrajince. "V rovině symbolické je pro ukrajinskou stranu symbolem rezistence, vzdoru. Je to město, které už více než 50 dní stále vzdoruje obrovské ruské přesile," uvedl Stojar. Symbolickou hodnotu má Mariupol podle něj ale i pro Rusy, a to především kvůli tomu, že jednou z jednotek, které Mariupol brání, je pluk Azov. Právě tento pluk je podle Stojara pro ruskou propagandu jakýmsi ikonickým zhmotněním ukrajinského nacionalismu, kterým Rusko ospravedlňovalo svoji invazi. "Kdyby se Rusům podařilo dobýt Mariupol a zlikvidovat pluk Azov, tak by mohli minimálně pro potřeby své vlastní propagandy operovat s tím, že jednoho z cílů denacifikace bylo dosaženo, protože byla zničena významná základna neonacistického hnutí," uvedl Stojar.

Město má i důležitou strategickou hodnotu, také pro obě strany. Mariupol je významné přístavní město, leží na pozemním koridoru mezi obsazeným Krymem a Donbasem. "Co je aktuálně důležité pro další vývoj konfliktu, je skutečnost, že ukrajinská rezistence v lokalitě stále váže značné ruské síly. Počty vojáků nelze asi přesně vyčíslit, mluví se o 10 až 20 brigádních uskupeních a odhaduje se, že je tam nějakých 12.000 vojáků s množstvím bojové techniky. Pokud by odpor byl zlomen, ruská strana by tuto relativně velkou sílu mohla nasadit jinde," uvedl Stojar.

Šlo by podle něj zřejmě o její nasazení severovýchodním směrem, mohlo by jít o pomocný úder do týlu ukrajinských sil bránících Donbas. "Pokud by pak došlo k průlomu jižně od Charkova, mohlo by dojít k uzavření kotle, ve kterém by se ocitly ukrajinské síly, což by pro ruskou stranu byla ideální situace," uvedl Stojar. Podle něj tak každá hodina, každý den, kdy ukrajinská obrana Mariupolu vydrží a bude na sebe vázat ruské síly, je pro ukrajinskou stranu značně přínosná. "Potenciálně by uvolnění ruských vojsk od Mariupolu mohlo způsobit kritickou situaci pro ukrajinskou obranu v oblasti Donbasu," uvedl Stojar.

Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března a většinu města a jeho bezprostředního okolí mají zřejmě pod kontrolou. Proruští separatisté, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na železárny a ocelárny Azovstal, které představují poslední významnou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. V noci na dnešek varoval na facebooku ukrajinský armádní činitel Serhij Volynskyj, že obránci Mariupolu vydrží vzdorovat ruským útokům už jen několik dní, nebo dokonce jen několik hodin.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 18.09.2025 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je čtvrtek 18. září 2025

Očekáváme v 14:00 24°C

Celá předpověď