Kyjev - Nemá žádné zkušenosti z boje, ale už od začátku války ukrajinský vysokoškolák Nazar Dančyšyn využívá své znalosti jazyka a poezie ve prospěch své země. Dvakrát týdně dává on-line lekce ukrajinštiny svým rusky mluvícím krajanům, napsala agentura AFP.
"Pokud budeme v budoucnu všichni mluvit ukrajinsky, získáme mocnou zbraň proti agresi," říká třicetiletý badatel a básník.
Pro značnou část Ukrajinců je ruština mateřským jazykem a mnozí další, zejména na východě a jihu Ukrajiny, jí mluví plynně. Lze to považovat za dědictví sovětské éry.
Po anexi Krymu v roce 2014 a v důsledku ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny s proruskými separatisty podporovanými Moskvou se však ukrajinština výrazně prosadila a stala se ústředním prvkem národní jednoty. Vláda ji v roce 2021 zavedla jako jediný komunikační jazyk v obchodech, restauracích a dalších službách. Pokud chce zákazník mluvit rusky, musí si to vysloveně vyžádat.
Přechod na ukrajinštinu se zrychlil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února. Tu ruský prezident Vladimir Putin ospravedlňuje i snahou o ochranu rusky hovořících obyvatel Ukrajiny.
V západoukrajinském Lvově, kde je ukrajinština dominantním jazykem, skupina vysokoškolských studentů, včetně Dančyšyna, nabízí lekce ukrajinštiny zdarma. Za tři dny se pořadatelům přihlásilo 1000 zájemců, vyhovět ale mohli jen 800 z nich. Neměli totiž dostatek vyučujících.
"Lidé si pamatují, že jejich prarodiče a praprarodiče mluvili ukrajinsky, než v dobách Sovětského svazu přešli na ruštinu. Mnozí se chtějí vrátit ke svému původnímu jazyku," říká Dančyšyn.
Válka na Ukrajině si již vyžádala tisíce obětí, ačkoli přesná čísla nejsou k dispozici. Donutila miliony lidí opustit své domovy a přestěhovat se do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí.
S přibývajícími důkazy o možných válečných zločinech ruské armády obvinil americký prezident Joe Biden Moskvu z genocidy, ačkoli jiní tento termín nechtějí použít. "Je stále jasnější, že se Putin snaží smést ze stolu samotnou myšlenku, že můžete být Ukrajinci," řekl americký prezident.
V Dančyšynových kurzech, které vycházejí z učebnic Národní polytechnické univerzity ve Lvově, hrají hlavní role ukrajinský básník Taras Ševčenko (1814-1861) nebo současná dirigentka Oksana Lynivová, rodačka ze Lvova. Jedním ze studentů je i rusky hovořící vysokoškolský profesor z Luhansku, jednoho z největším měst Donbasu, který se ukrajinsky píše jako Volodymyr Krasnopolskyj. Když proruští separatisté převzali v roce 2014 kontrolu nad městem, odstěhoval se pedagog do 100 kilometrů vzdáleného malého města Rubižne, které měla pod kontrolou Ukrajina. Rubižne ale 24. února zasáhla raketa a Krasnopolskyj se i s dcerou, studentkou medicíny, schovali do sklepa. Strávili v něm dva týdny a pak se jim podařilo utéct na západ země.
"Byli s námi lidé různého původu, ale všichni se cítili jako Ukrajinci," sdělil agentuře AFP Krasnopolskyj prostřednictvím textové zprávy. "Učit se ukrajinsky je pro mě důležité, protože to agresorovi (Rusku) ukazuje, že jsem rusky mluvící Ukrajinec z ruskojazyčné rodiny, ale nepotřebuji jejich ochranu. Mám vlastní zemi. Věřím, že ukrajinský národ se tvoří bez ohledu na původ lidí," dodal.
Ředitelka školy a učitelka matematiky Julija říká, že i ona se přihlásila do výuky poté, co byla nucena uprchnout z ostřelovaného Charkova. Charkov je druhé největší města na Ukrajině, mluví se v něm převážně rusky a leží blízko ruských hranic.
"Plánuji se vrátit hned, jak to bude možné," říká jednapadesátiletá žena, která vyučuje v ukrajinštině, ale v běžném životě mluví rusky. "Plynně čtu a píšu ukrajinsky, ale mám problémy s mluvením. Je čas na osobní rozvoj," řekla.
Pod impozantním stropem Lvovské univerzity Iryna Farionová, bývalá poslankyně a horlivá obhájkyně ukrajinského jazyka, říká, že považuje bezplatné kurzy za součást "pokračujícího boje Ukrajinců za právo být Ukrajincem". V očích má slzy, když vypráví, že se doslechla, že se Rusové pokusili zavést ruštinu ve školách v Melitopolu, městě na jihu Ukrajiny, které na začátku války obsadili a krátce zadrželi jeho starostu.
"Pokud nebudeme bránit svůj jazyk, Putin přijde až sem, dokonce i do této budovy," předpovídá.
Kromě on-line kurzů plánuje také výuku ukrajinštiny pro přesídlené rodiče, kteří přišli z ruskojazyčných oblastí, aby mohli sledovat domácí úkoly svých dětí zapsaných do ukrajinskojazyčných škol ve Lvově. "To je má vlastní fronta. Slova jsou moje zbraň," říká Farionová.
