Praha - Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí je podle většinového hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy realistická. Ministerstvo v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Pro vyhodnocení prognózy jako realistické hlasovalo na dnešním jednání výboru šest ze sedmi členů. Jeden se přiklonil ke zhodnocení prognózy jako optimistické. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Národní rozpočtová rada.
Členové výboru shledali prognózu konzistentní s aktuálně dostupnými informacemi. V diskusi zdůrazňovali mimořádnost kumulace externích šoků, vytvářející značná oboustranná rizika v jednotlivých složkách prognózy i jejím celku. Aktuální válka však podle nich zvyšuje nejistoty ohledně dalšího vývoje, její pokračování může v dalších měsících působit na řadu ukazatelů negativně. Vysokoinflační prostředí označili někteří členové jako riziko pro odhad reálného vývoje ukazatelů, jako je spotřeba domácností či zisky a investice firem.
"Realistický odhad pro letošní rok je obtížné učinit. Každý den války, inflačních tlaků či stupňování sankcí může ovlivnit predikce negativně. S ohledem na aktuální data a dostupné informace lze ale prognózu celkově považovat za standardně provedenou a předpoklady v ní uvedené za korektně sestavené,” uvedl člen Výboru pro rozpočtové prognózy a ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Vedle nové makroekonomické predikce ministerstva financí posoudil Výbor pro rozpočtové prognózy na svém zasedání také dubnovou predikci příjmů sektoru vládních institucí MF pro roky 2022 a 2023. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění ji označil rovněž za realistickou. Pro toto zařazení hlasovalo všech sedm přítomných členů výboru.
Výrazná rizika makroekonomického vývoje jak pro 2022, tak pro 2023, se přenášejí i na rozpočtové příjmy. Diskuse se na výboru vedly zejména ohledně rostoucí inflace a jejího vlivu na příjmovou stranu rozpočtu. Někteří členové poukazovali na riziko snížení zisku firem, vedoucí k riziku nižších příjmů z daně z příjmu právnických osob v období let 2022 až 2023. Proti tomu ovšem podle nich stojí pozitivní riziko proti makroprognóze většího zvýšení objemu platů a mezd, zvedajícího rychleji sociální pojistné.
"Tvůrcům prognózy rozpočtových příjmů se podařilo udržet konsistenci s odhadovaným vývojem makroekonomických parametrů. Výše rozpočtových příjmů je tak zatížena riziky plynoucími z odchylek od makroekonomického scénáře spíše než rizikem nesprávného odhadu vazeb mezi makrem a rozpočtovými příjmy,” upozornil předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
