Berlín - Ekonomové se obávají dalekosáhlých dopadů výpadku ruských energetických dodávek na německou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl v následujících 18 měsících snížit až o tři procenta. Pokud by se dodávky ropy a plynu z Ruska zastavily natrvalo, vyžádají si odpovídající změny až deset let. Dnes to podle agentury DPA uvedl německý výzkumný institut DIW. Výpadek by podle něj zároveň s sebou přinesl nárůst inflace až o 2,3 procentního bodu.

Embargo nebo zastavení dodávek by ale mělo také dalekosáhlé důsledky pro Rusko, píší vědci. "I kdyby Rusko mělo být i nadále schopno prodávat některé ze svých primárních energetických zdrojů třetím zemím, jako je Čína, lze předpokládat, že to bude možné pouze s výrazným snížením cen," uvádějí.

Německá vláda zatím embargo na dovoz ruských energií odmítá. Kancléř Olaf Scholz se nedávno znovu vyjádřil, že z pohledu vlády by v takovém případě byla v Německu ohrožena celá průmyslová odvětví. Ruské požadavky na platby za plyn v rublech od takzvaných "nikoliv přátelských" států, se kterým minulý týden přišel ruský prezident Vladimir Putin, odmítly země EU i ekonomicky vyspělé země sdružené ve skupině G7. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck požadavek označil za "porušení stávajících smluv“.

Institut pro makroekonomii a výzkum hospodářského cyklu (IMK) Nadace Hanse Böcklera před náhlým zastavením ruských dodávek energie varuje, ať už by nastalo prostřednictvím německého embarga nebo by dodávky zastavilo samo Rusko. Podle ředitele IMK Sebastiana Dulliena by takový vývoj v letošním roce způsobil hlubokou recesi.

Spolková vláda usiluje o snížení závislosti Německa na energii z Ruska. Podíl ruských dodávek plynu nyní podle Habecka klesl z 55 na 40 procent. Ministerstvo hospodářství nedávno zdůraznilo, že v současné době neexistují žádná úzká hrdla dodávek plynu.