Brusel - Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním. Summit NATO podle českého premiéra Petra Fialy vyslal signál o pomoci Ukrajině i že se válka nesmí rozšířit.
Fotogalerie
Summit dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc od zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. "Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty, včetně žen, dětí a zranitelných lidí," shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
Biden ve svém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, uvedl, že se alianční země zavázaly do červnového summitu připravit plán na dlouhodobější posilování svých jednotek. To má být součástí bezpečnostní strategie NATO na příští desetiletí, která se s ohledem na ruskou agresi proti původním plánům výrazně mění.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky. Polský návrh na vyslání mírové mise pod alianční záštitou na Ukrajinu i proto souhlas summitu nezískal. Polský premiér Mateusz Morawiecki dal poté najevo nespokojenost. "Podpora od Spojených států by měla být mnohem větší, protože Ukrajinci riskují své životy. Německo, Francie a mnoho dalších zemí nedělá dost," prohlásil Mateusz Morawiecki podle twitteru své kanceláře v rozhovoru poskytnutém listu The Washington Post. "Musíme jim (Ukrajincům) dát přinejmenším obranné zbraně, aby mohli bránit své domovy, svůj život a své rodiny," dodal.
Prezidenti a premiéři aliančních zemí se naproti tomu shodli, že by se podpora Ukrajiny měla týkat i boje proti kybernetickým hrozbám či ochrany před chemickým, biologickým či jaderným útokem. Rusko si v posledních dnech podle Stoltenberga může hledat záminku právě k chemickému útoku, který by zcela změnil povahu konfliktu. "Jakékoli ruské využití chemických či biologických zbraní je nepřijatelné a mělo by vážné následky," upozornil šéf NATO.
Alianční lídři také vyzvali Čínu, aby se "zdržela jakékoli podpory ruského válečného snažení" a ani nepomáhala Moskvě obcházet přijaté sankce.
Po summitu NATO se v centrále aliance sešli lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 k debatě o koordinaci dalších sankcí proti Rusku. Poté Biden a evropští vůdci zamíří na summit EU.
Fiala: Summit NATO vyslal signál o pomoci Ukrajině i že se válka nesmí rozšířit
Cílem dnešního mimořádného summitu NATO bylo vyslat signál Ukrajině, že se jí dostane pomoci v jejím boji s ruskou agresí. Po jednání s šéfy států a vlád Severoatlantické aliance to dnes novinářům v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala. Dodal, že podle aliance také nelze připustit, aby se válka rozšířila mimo ukrajinské území. Uvedl, že krize na Ukrajině obnovila odhodlání Západu bránit svoje hodnoty, svobodu a demokracii.
"Spojenci v rámci NATO budou Ukrajině nadále poskytovat politickou i praktickou podporu v jejím statečném boji," řekl Fiala. Dodal, že Česko se hodlá na posilování východního křídla aliance aktivně podílet.
Posílení přítomnosti NATO v zemích na východě aliance je podle Fialy jedním z hlavních závěrů dnešního summitu, jde podle něho až o 40.000 vojáků. V zemích východní části NATO jsou v současnosti čtyři bojové skupiny aliance v pobaltských státech a v Polsku, nově k nim přibudou další čtyři - na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku.
Český parlament dnes schválil vyslání až 650 vojáků na Slovensko, čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. České ministerstvo obrany počítá s tím, že na Slovensku bude působit asi 400 vojáků.
Celková pomoc, kterou jednotlivé země aliance Kyjevu poskytují, je podle Fialy poměrně velká, Ukrajina si však podle něj zaslouží víc. Jestli Ukrajincům v těchto dnech může něco pomoci, pak to jsou podle Fialy dodávky vojenské pomoci, zejména protiletadlových a protitankových střel, aby mohli čelit ruské přesile. "To je něco, co jim pomáhá snižovat škody, které Rusko v rámci válečných zločinů páchá na civilních cílech," podotkl český premiér.
Země aliance také daly podle Fialy znovu najevo ochotu bránit jakýkoliv stát NATO v případě, že by byly napaden. "Nemůže být pochybnosti o síle závazků ke společné obraně aliančního území," uvedl. Ruský vpád na Ukrajinu podle něj posílil odhodlání NATO i západního světa "bránit světový řád, ve kterém je prostor pro sebeurčení národů, pro svobodný život". Jednota aliance a jasnost jejích postů pro Fialu znamená naději, ale připustil, že si dokáže představit, že by Západ mohl proti Moskvě zakročit ještě tvrději.
Zelenskyj varoval NATO, že Rusko zacílí na východní členy aliance
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu na summitu NATO varoval, že Rusko má v plánu jít dál, zacílí podle něj na východní státy aliance. Zelenskyj zároveň řekl, že jeho země, která měsíc čelí ruské agresi, potřebuje intenzivnější vojenskou pomoc ze Západu.
Rusko "chce jít dál - proti východním zemím NATO, s jistotou proti baltským zemím, proti Polsku", varoval ukrajinský prezident v předem natočeném projevu. Prezidentům a premiérům třiceti zemí aliance řekl, že Ukrajina potřebuje bojové letouny, tanky, lepší protivzdušnou obranu a zbraně proti lodím.
Zelenskyj západním zemím vyčetl, že nereagují na ukrajinské prosby o pomoc. "Máte nejméně 20.000 tanků! Ukrajina požádala, abyste nám darovali nebo prodali jedno procento z nich. Ale ještě jsme nedostali jasnou odpověď," uvedl. "Nejhorší věcí během války je nemít jasné odpovědi na žádosti o pomoc," dodal. Řekl také, že Západ nevyslyšel prosby Kyjeva o poskytnutí bojových letounů.
"Ukrajinská armáda měsíc klade odpor v nerovných podmínkách. A já už měsíc opakuji totéž. Aby dokázala zachránit lidi a města, potřebuje vojenskou pomoc bez jakýchkoli limitů," prohlásil Zelenskyj s tím, že ruská strana svůj arzenál využívá bez omezení. Bez dalších podrobností uvedl, že dnes ráno ruská armáda použila zakázané fosforové bomby. Vzkázal alianci, že pokud Ukrajině poskytne všechny potřebné zbraně, dokáže zabránit smrti Ukrajinců při ruských útocích, při ruské okupaci.
V přepisu projevu zveřejněném na stránkách ukrajinské prezidentské kanceláře Zelenskyj na alianci rovněž opakovaně apeluje, aby "pomohla zavřít nebe" nad Ukrajinou. Podle zdroje agentury Reuters ale v samotném proslovu o vytvoření bezletové zóny nepožádal.
Moskva obvinila NATO z nebezpečného posilování na východě
Severoatlantická aliance hledá jakékoliv argumenty, aby ospravedlnila nebezpečné a destabilizující posilování sil na východním křídle. Podle agentury TASS to uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k summitu NATO, který rozhodl o rozmístění bojových uskupení na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku. Obvinila alianci, že její podpora "kyjevského režimu" má prodloužit boje na Ukrajině.
"Členské země aliance předvedly absolutní loajalitu k Washingtonu a připravenost plnit jeho pokyny ohledně naprostého omezování Ruska. Rozhodnutí dále pokračovat v poskytování politické a praktické podpory kyjevskému režimu potvrzují zájem aliance na pokračování bojových operací," uvedla dále Zacharovová.
Washington podle mluvčí využil summitu k "ukáznění spojenců" v díle "totálního zadržování" Ruska a k vyvíjení nátlaku na země schopné přijímat vlastní rozhodnutí a vést nezávislou politiku. Na tomto pozadí řeči Evropanů o jakési "strategické autonomii" vypadají nevhodně, poznamenala Zacharovová.
Mluvčí také tvrdila, že NATO ve snaze zamaskovat tajný americký vývoj biologických a chemických zbraní "v nejlepších tradicích dezinformačních kampaní" a bez důkazů obviňuje Rusko z možné provokace na Ukrajině.
Mluvčí ruské diplomacie podle agentury RIA Novosti také obvinila NATO, že nepodniklo ani jediný pokus přimět Kyjev k mírovému urovnání konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu. "Co více, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hrdě prohlašuje, že aliance za posledních osm let vycvičila desetitisíce ukrajinských vojáků, kteří se nyní účastní bojů. Brusel dodávkami zbraní Ukrajině provokoval Kyjev k použití síly proti (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republice a teď sklízí strašlivé plody," prohlásila ruská diplomatka.
