Členové Evropského parlamentu odstartovali rozpravu ohledně postoje této instituce a zástupců zákonodárných sborů členských států ke Konferenci o budoucnosti Evropy. Hotovo má být v nejbližších týdnech. Další pléna tohoto projektu jsou připravena na 25.–26. března a 8.–9. dubna.
Evropský parlament, který má v Konferenci o budoucnosti Evropy 108člennou delegaci, řešil stav agendy v pracovních skupinách plenárních zasedání konference, návrh 
společné pozice EP a národních parlamentů a situaci po 9. květnu, kdy má skončit tzv. oficiální část konference.
Prohlášení EP a zákonodárných sborů členských zemí má shrnout podněty a připomínky, jež v konferenci zazněly, a přetavit je do tezí, s nimiž by měla EU pracovat. S poslanci v EU komunikují členové obou komor návrhů francouzského parlamentu z titulu předsednictví Francie v Radě EU.
Současně se oba tábory zabývají možností, co bude následovat, až konference skončí. Očekává se, že velká část implementace výsledků projektu přepadne na české šéfování v EU, jež začne 1. července. EP se opakovaně vyslovil pro co nejambicióznější pojetí doporučení od institucí a občanů, aby se unie dokázala co nejlépe připravit na výzvy v podobě hrozeb vůči evropské demokracii, míru a bezpečnosti. Někteří europoslanci už volají po jisté obnově někdejšího Konventu EU, jež by se stal následovníkem konference.
Zatím poslední, v pořadí čtvrté zasedání pléna Konference o budoucnosti Evropy o uplynulém víkendu, se věnovalo posledním kolům debat čtyř občanských panelů a spustilo závěrečnou fázi konference. Následující druhé březnové plenární zasedání se má zabývat celkově obdrženými podněty a připomínkami, jež dosud zazněly. Společná pozice parlamentů vychází ze stejných zdrojů a je součástí této agendy. Návrhy budou tříděny podle tématu.
