Praha - Nedodržování dohodnutých humanitárních koridorů u některých ukrajinských měst je důsledkem nepořádku, který v ruské armádě panuje, domnívá se vojenský analytik Jiří Vojáček. Zřizování koridorů vnímá jako náznak lehkého obratu Ruska, které se snaží po vojenských neúspěších alespoň trochu normalizovat vztahy se Západem a Ukrajinou. Neznamená to ale podle něj, že Rusko přestane útočit. Vojáček to dnes řekl ČTK.
Rusko se podle Vojáčka pokusilo na Ukrajině napodobit operaci z invaze do Československa nebo Afghánistánu, zaútočit v mnoha směrech a zavést do bojů většinu ukrajinských jednotek. Zároveň dobýt letiště Hostomel a vyslat přes něj výsadkáře do centra Kyjeva s úkolem zajmout či zabít prezidenta Volodymyra Zelenského a členy jeho vlády. Což se jim nepodařilo.
Pro invazi podle něj Rusko nemělo dostatek jednotek. Nyní určitým způsobem postupuje, protože do bojů zapojilo čečenské jednotky nebo bojovníky ze Sýrie. "Jsou schopni mobilizovat části branecké armády, ale je to málo," poznamenal.
Vytvoření humanitárních koridorů u některých ukrajinských měst nebo plánovaná jednání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny podle Vojáčka naznačují, že Rusko "trochu obrací". "Vidí, že to vojensky nezvládnou, proto se začínají chovat tak, aby trochu narovnali vztahy s Ukrajinou a vztahy se západním společenstvím," řekl. Neznamená to ale, že by přestali útočit, dodal.
Vojáček se domnívá, že dobytí Kyjeva nebo Charkova zřejmě ruské jednotky nedosáhnou. Blízko jsou ale obsazení velké části černomořského pobřeží Ukrajiny, čímž by propojily Krym a povstalecké republiky. Zbývá jim k tomu jen dobýt Mariupol. I když Rusko oznámilo zřízení humanitárního koridoru z tohoto města, kvůli bojům jej civilisté dosud opustit nemohli. Vojáček si nemyslí, že by to byl záměr Ruska. V posledních dnech se podle něj mezi vojenskými odborníky spekuluje o rozpadu ruského systému velení. Což znamená, že se k nižším jednotkám nedostávají rozkazy ani zásobování. O humanitárním koridoru tak některé z nich nemusí mít informace.
Rusko má podle něj naději na vojenský úspěch pouze v případě, že vytrvá v tlaku na ukrajinskou armádu. "Pokud budou na Ukrajinu přesouvat další jednotky, tak Ukrajinci to už v jednu chvíli neubrání," podotkl. Domnívá se ale, že vůle Ruska k přísunům nových jednotek bude brzy zlomena, protože si to už nebude moct dovolit. "Nemohou si dovolit být vyobcováni z mezinárodního společenství, protože v tu chvíli se jejich ekonomika zhroutí a první, kdo to odnese, bude vedení ruského státu," řekl.
Očekává nyní současně s jednáním poslední pokus zintenzivnit útoky na Charkov, Mariupol a Kyjev. Jako nejméně pravděpodobné vidí dobytí Kyjeva, a to kvůli jeho rozloze a počtu obránců. "Spekuluje se o tom, že valná většina zahraničních dobrovolníků míří právě na obranu Kyjeva," podotkl. Ruské síly se proto nejspíš opět pokusí probít do vládní čtvrti a zajmout, zabít nebo donutit k odchodu Zelenského.
Je přesvědčen, že na okupaci celé Ukrajiny nemá Rusko dostatek sil. Na obsazení a dlouhodobé udržení pouze východní Ukrajiny by potřebovalo asi půl milionu vojáků. Jeho snahou proto bude dosazení kolaborantské vlády, která bude ovládat Ukrajinu za použití vlastních sil ve prospěch Ruska, uvedl.
