Praha - Situace českých literárních překladatelů je ekonomicky dlouhodobě neudržitelná. Na základě průzkumu mezi 330 překladateli z více než 30 jazyků to uvedl spolek Překladatelé Severu. Překladatelské honoráře podle něj za posledních 20 let rostly téměř pětkrát méně než průměrné mzdy. Polovina překladatelů v průzkumu uvedla, že dostává polovinu honoráře nebo i celý honorář až po vydání knihy. Datum vydání knihy přitom nemohou ovlivnit.
Spolek Překladatelé Severu je nezávislá, dobrovolná profesní organizace, která vznikla v roce 2018 a sdružuje překladatele severské literatury do češtiny. Výsledky průzkumu shrnul v publikaci Mapování smluvních podmínek a výše honorářů českých literárních překladatelů .
"Mezi zjištění, která lze shrnout do jedné věty, patří například to, že literárnímu překladu se u nás ze tří čtvrtin věnují ženy, že více než třetina respondentů pracuje se dvěma či třemi jazyky a že jen pro čtvrtinu respondentů představuje literární překlad hlavní zdroj příjmů," uvedla předsedkyně spolku Kateřina Krištůfková.
Medián honorářů podle spolku v letech 2019 a 2020 činil 180 korun za normostranu, přičemž z odpovědí týkajících se času stráveného nad jednou normostranou textu vyplývá, že její překlad včetně následných úprav trvá v průměru hodinu. Průzkum se zaměřil i na rozdíly příjmu mezi pohlavími, průměrný honorář překladatelů je podle něj 195 korun za normostranu, průměrný honorář překladatelek je 188 korun.
"Vezmeme-li v úvahu, že růst překladatelských honorářů činil za posledních 20 let 34 procent, zatímco růst průměrné mzdy 151 procent, je jasné, že současná situace českých literárních překladatelů je ekonomicky dlouhodobě neudržitelná," uvedla Daniela Mrázová z Překladatelů Severu.
Šetření ale také podle ní ukazuje, že v průměru dostávají nejnižší honorář ti nejzkušenější překladatelé, což nasvědčuje tomu, že mladší a střední generace překladatelů si zřejmě častěji dokáže říct o vyšší odměnu. Studie uvádí, že ti, kdo měli za sebou šest až deset přeložených knih, měli průměrný honorář 210 korun za normostranu, ti, kdo přeložili více než 40 knih, pak brali průměrně za normostranu 177 korun.
Alarmující je podle spolku zjištění, že polovina respondentů dostává polovinu honoráře nebo i celý honorář až po vydání knihy nebo že převážná většina překladatelů přispívá svou prací k propagaci knihy zcela zdarma.
Součástí publikace je i přehled průměrné ceny za jednu normostranu literárního překladu podle jednotlivých jazyků. Z něj plyne, že nejvyšší honoráře se v letech 2019 a 2020 vyplácely za překlady z korejštiny, což bylo 550 za normostranu, dále z maďarštiny, slovinštiny, portugalštiny a čínštiny, kde honorář činil 295 až 440 korun za normostranu, něco málo přes 170 korun stál překlad normostrany z angličtiny a ruštiny a nejméně se platilo za překlad z ukrajinštiny (150 korun) a slovenštiny (147 korun).
Normostrana je standardizovaná strana textu, v českém prostředí je to text v délce 1800 znaků včetně mezer, což odpovídá 30 řádkům o 60 znacích nebo přibližně 250 slovům.
