Praha - Válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na území Ukrajiny by mohla stíhat i Česká republika, stejně jako kterýkoliv další stát, jehož trestní zákoník tyto trestné činy obsahuje. Zřejmě by ale nebylo možné stíhat přímo ruského prezidenta Vladimira Putina, protože hlava státu má podle obyčeje imunitu. Na dnešním workshopu k tématu rusko-ukrajinského konfliktu to uvedla expertka na lidská práva Monika Mareková.
"Muselo by se pravděpodobně počkat do doby, kdy nebude prezidentem," řekla Mareková k teoretické možnosti stíhat Putina podle takzvané univerzální jurisdikce. Připomněla, že Česko zatím možnost stíhat válečné zločiny spáchané na jiném území nikdy nevyužilo.
Druhá možnost stíhání válečných zločinů či zločinů proti lidskosti je prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Ten ale podle právničky nemůže řešit takzvaný zločin agrese, tedy vyšetřovat Putina za to, že vede válku nedovolenou podle mezinárodního práva.
Mezi možnými válečnými zločiny zmínila Mareková záměrné míření na civilní cíle či to, že útočníci nevezmou možnost zasažení civilistů v potaz a zasáhnou je ve větší míře. Upozornila ale, že pokud je nějaký civilista zabit, neznamená to automaticky, že jde o válečný zločin. Válečným zločinem by podle právničky mohlo být například i takové obklíčení Kyjeva, které by neumožnilo dopravu humanitární pomoci pro civilní obyvatelstvo.
Ke zločinům proti lidskosti řekla Mareková na workshopu, který uspořádalo Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice a Univerzita obrany, že mohou být páchány i mimo války. Aby naplnily definici, musí být rozsáhlé a systematicky zaměřené proti civilnímu obyvatelstvu. Pro to, že k těmto zločinům dochází na Ukrajině, není zatím podle právničky dostatek důkazů. Genocida, tedy cílené vyvražďování obyvatelstva, se podle Marekové na Ukrajině zřejmě neděje.
Na Ukrajinu ve čtvrtek odcestoval tým odborníků z ICC, který bude možné válečné zločiny, zločiny proti lidskosti či genocidu vyšetřovat přímo na místě. Hlavní prokurátor soudu Karim Khan uvedl, že shledal dostatek důvodů pro to se domnívat, že tyto zločiny mohly být spáchány. Vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody s EU tehdejší proruskou vládou, do současnosti. Může se vztahovat na všechny strany konfliktu v jakékoli části Ukrajiny.
Ukrajina dosud k Mezinárodnímu trestnímu soudu nepřistoupila, ale v roce 2013 a 2014 k němu podala dvě stížnosti, které soudu přiznávají jurisdikci nad údajnými závažnými zločiny spáchanými na jejím území od roku 2014 bez ohledu na státní příslušnost pachatelů. Ruská federace soud neuznává.
