Praha - Poslanci v dnešním druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu přednesli návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 96 miliard korun. Je to asi pět procent celkových plánovaných výdajů rozpočtu a je to menší objem, než navrhovali třeba předloni při projednávání rozpočtu na loňský rok. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun. Lidovec Heller chce vzít peníze Hradu, a to i kvůli Zemanovým postojům.
V roce 2020 při projednávání loňského rozpočtu navrhli poslanci přesuny za 279 miliard a o rok dříve asi 177 miliard korun. Nejvíc pozměňovacích návrhů dnes představili poslanci opozičního hnutí ANO a po nich poslanci SPD. Přesuny ale navrhli i vládní poslanci. Opozice chce přidávat například na sociální věci, hasičům, policistům a také na obranu.
O pozměňovacích návrzích poslanci rozhodnou příští čtvrtek při schvalování rozpočtu. Dá se předpokládat, že vládní koalice svůj první státní rozpočet prosadí. Vzhledem k tomu, že Česko dosud nemá schválený letošní rozpočet, hospodaří od ledna v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet dostane k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Vládní koalice chce přidat miliardu armádě na nákup zbraní. Hned v úvodu se k tomuto návrhu přihlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda chce přesunout také 1,8 miliardy na humanitární pomoc související s ruskou agresí vůči Ukrajině. K návrhům, které to umožní, se přihlásil poslanec STAN Petr Letocha.
Rozpočtový výbor již dříve doporučil škrty v rozpočtech šesti kapitol včetně Hradu, Parlamentu nebo například Ústavního soudu. Prezidentská kancelář by tak měla přijít asi o 22 milionů a Sněmovna o 39 milionů. Lidovecký poslanec Šimon Heller dnes přesto přednesl svůj návrh, který odebírá Hradu dalších šest milionů korun.
Poslanec ANO Karel Tureček chce přesunout celkem dvě miliardy korun na rozvoj venkova a podporu vodního hospodářství. Peníze chce vzít z výdajů na obsluhu státního dluhu. Poslanci SPD chtějí brát peníze hlavně z odvodů do rozpočtu EU. Například Vladimír Zlínský chce ponechat pět miliard z odvodů do EU ve vládní rozpočtové rezervě. Také jeho stranický kolega a místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce odebrat 30 miliard korun z odvodů do rozpočtu EU. Další čtyři miliardy chce odebrat na inkluzi ve školách a přesunout je na školy speciální.
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec chce přesunout 350 milionů korun na program Nová zelená úsporám. Místopředsedkyně Sněmovny a bývalá karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová chce přesouvat stovky milionů na platy policistů nebo vybavení profesionálních i dobrovolných hasičů. Skupina poslanců ANO v čele s Alešem Juchelkou chce přidat tři miliardy korun na příspěvek na bydlení. Ve svém zdůvodnění uvádějí, že loni tento příspěvek čerpala čtvrtina oprávněných a vyčerpalo se na něm sedm miliard korun. Pokud by letos požádali všichni, kdo na něj mají nárok, bylo by nutné na něj vyčlenit 28 miliard korun. Margita Balaštíková (ANO) chce přidat miliardu na dotace do sportu. Bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) chce přidat 800 milionů na pokrytí nezbytných výdajů ministerstva spravedlnosti.
Projednáním druhého čtení rozpočtu skončilo dnešní jednání Sněmovny a tím i řádná schůze Sněmovny, která začala v polovině února. Opět se poslanci sejdou příští čtvrtek na schvalování rozpočtu. Řádná březnová schůze začne v úterý 22. března.
Černochová předložila návrh přidat armádě jednu miliardu
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila ve Sněmovně pozměňovací návrh k letošnímu rozpočtu, který přidává ministerstvu obrany do rozpočtu rovnou miliardu korun. Peníze chce vzít z vládní rozpočtové rezervy. Právě dnes má Sněmovna ve druhém čtení projednávat návrh letošního rozpočtu a poslanci budou moci přednášet své návrhy na přesuny peněz. O navýšení rozpočtu obrany rozhodla ve středu vláda. Armáda za ně nakoupí vojákům ruční zbraně. Pozměňovací návrh ministryně je k dispozici na stránkách Sněmovny.
"Toto prvotní urgentní požadované navýšení rozpočtu výdajů kapitoly reaguje na významnou změnu bezpečnostního prostředí se zásadním dopadem i na Českou republiku v souvislosti s probíhající ruskou agresí na Ukrajinu," uvedla ministryně ve svém návrhu. Černochová, případně jiný poslanec, se bude muset k tomuto návrhu v rozpravě přihlásit. Podle návrhu státního rozpočtu by ministerstvo obrany mělo letos hospodařit s 88,15 miliardy korun, nově by se tedy tato částka měla zvýšit o miliardu korun. Za schválenou miliardu korun ministerstvo koupí ruční palné zbraně na základě platné rámcové smlouvy.
MInistr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má dnes navrhnout také přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc této zemi, která čelí ruské vojenské agresi. Z toho 1,5 miliardy korun má jít ministerstvu vnitra na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Dalších 300 milionů korun si mají rozdělit ministerstva vnitra a zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Peníze chce ministr financí brát z vládní rozpočtové rezervy.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek ve Sněmovně při interpelacích nevyloučil, že vláda bude muset během roku přijít s novelou státního rozpočtu. Novela by reagovala na dopady současné situace mezi Ruskem a Ukrajinou. S novelami státních rozpočtů chodila do Sněmovny v letech 2020 a 2021 i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), která potřebovala navyšovat výdaje rozpočtu kvůli boji s pandemií covidu.
Stanjura: O přesunech peněz ohledně Ukrajiny má Sněmovna hlasovat přednostně
O přesunech peněz v návrhu letošního státního rozpočtu souvisejících s Ukrajinou by měla Sněmovna hlasovat příští týden při jeho schvalování přednostně. Uvedl to dnes před poslanci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při druhém čtení rozpočtu. Jde o tři pozměňovací návrhy v úhrnu za 2,8 miliardy korun. Peníze mají jít na pomoc ukrajinským uprchlíkům, na humanitární pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské akci, a na posílení rozpočtu ministerstva obrany na nákup ručních zbraní.
Poslanci opozičního hnutí ANO ohlásili, že vedle přesunů na pomoc Ukrajině podpoří i zvýšení obranných výdajů. "My ho podpoříme, protože je to krok správným směrem," řekla předsedkyně frakce hnutí Alena Schillerová. Míní ale, že navrhovaná jedna miliarda navíc obraně nebude stačit. Schillerová také vyzvala vládu, aby přehodnotila část plánovaných rozpočtových škrtů a aby v souvislosti s inflací, která také zvýší rozpočtové příjmy, pomohla zvládnou růst cen i českým občanům.
Peníze na pomoc Ukrajině a na armádu chce vláda brát z vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna z ní může přesunout podle Stanjury necelé tři miliardy korun, aby neklesla pod zákonnou mez. Rozpočtová rezerva je jednou z položek, do níž směřují opoziční návrhy na převody peněz uvnitř rozpočtu.
K případnému rozdělení zbude v rezervě po schválení trojice přesunů navrhovaných vládou podle Stanjury asi 199 milionů korun. Když se vyčerpají, o dalších úpravách směřujících do rezervy už Sněmovna nebude moci hlasovat, připomněl. Ministr doufá v to, že vznikne politická dohoda o pořadí pozměňovacích návrhů, v němž o nich budou poslanci příští čtvrtek hlasovat.
Na pomoc ukrajinským uprchlíkům chce vláda přidat z rozpočtové rezervy ministerstvu vnitra 1,5 miliardy miliardy korun. Dalších 300 milionů si mají rozdělit vnitro a ministerstvo zahraničí na humanitární pomoc Ukrajině. Oba pozměňovací návrhy formálně předložil poslanec STAN Petr Letocha (STAN). Úpravu, která převádí z rezervy miliardu ministerstvu obranu, podala ministryně Jana Černochová (ODS).
Celkem je ve sněmovním systému kolem stovky poslaneckých návrhů na přesuny peněz uvnitř návrhu rozpočtu. Drtivou většinu z nich předložili opoziční zákonodárci.
Lidovec Heller chce vzít peníze Hradu, a to i kvůli Zemanovým postojům
Lidovecký poslanec Šimon Heller navrhl vzít Hradu z letošního plánovaného rozpočtu dalších šest milionů korun. V emotivním vystoupení dnes ve Sněmovně řekl, že Miloš Zeman léta podkopával bezpečnost Česka a systematicky podporoval Rusko. Jeden televizní projev, v němž Zeman odsoudil ruskou vojenskou akci na Ukrajině a ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo nazval šílencem, podle Hellera devět let oslabování a ponižování Česka nezachrání.
"Připomínám v bodech lhaní o teroristickém útoku ve Vrběticích, kopání do Bezpečnostní informační služby a našich zahraničních partnerů, vychvalování Putina, glosy o likvidaci českých novinářů," vyjmenoval lidovecký poslanec. Navrhovaný přesun šesti milionů z rozpočtu prezidentské kanceláře do vládní rozpočtové rezervy podle něho patří do řady protiruských sankcí.
"Zatímco české rodiny šetří, hradní úředníci si schvalují královské odměny, o kterých se obyčejným občanům nezdá. Přestože Miloš Zeman prakticky nejezdí na zahraniční cesty ani nepřijímá návštěvy, návrh na výrazné ponížení z Hradu nepřišel," pokračoval Heller. Uvedl, že odmítá platit "hradní mejdan" a svůj návrh pokládá za symbol.
Úpravu by podle bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo podpořit i opoziční hnutí ANO. "Já s tím můžu souhlasit. V této době nemá (kancelář prezidenta) takové náklady a není to až tak velká částka. Ale měli bychom pak snížit i rozpočet Senátu, Parlamentu. Možná by také každý poslanec mohl dát jeden měsíční plat nebo něco takového na Ukrajinu," řekl dnes novinářům Babiš.
Rozpočet prezidentské kanceláře patří mezi takzvané chráněné kapitoly, jejichž základní parametry schvaluje sněmovní rozpočtový výbor. Tento týden odebral odebral kanceláři proti původnímu rozpočtu kvůli úsporám 22 milionů korun. Hradní kancelář měla letos hospodařit s 420,1 milionu korun, nově by měla mít 398,4 milionu korun. Poslanec Jan Volný (ANO) dnes navrhl, aby kancelář přišla o poloviční částku tedy asi o 11 milionů korun. Zdůvodňoval to tím, že úspory v chráněných kapitolách by měly být proporční.
