Kyjev - V Kyjevě, Charkově, Chersonu i v dalších částech Ukrajiny pokračuje válka, kterou před týdnem rozpoutalo Rusko. Jen za posledních 24 hodin si vyžádala další nejméně desítky mrtvých a přes 100 zraněných. Při ruském ostřelování Charkova je podle místních úřadů nejméně 21 mrtvých. Z Ukrajiny už kvůli válce uprchlo přes 700.000 obyvatel. Evropské unie pro ně chystá zvláštní ochranu. Shodla se také na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na invazi. Moskva mezitím varovala, že případná třetí světová válka by byla jaderná a zničující.
Zřejmě nejvíce obětí za uplynulých 24 hodin si vyžádalo ruské ostřelování centra východoukrajinského Charkova, při němž podle místních úřadů zahynulo nejméně 21 lidí a 112 dalších utrpělo zranění. Ve městě v noci přistáli ruští výsadkáři. Nejméně dva lidi zabil letecký úder na Žytomyr západně od Kyjeva. BBC uvedla, že se ruské jednotky zmocnily města Cherson na jihu země, kde podle místních úřadů dosud zemřelo na 200 lidí,mezi nimi mnoho civilistů. Podle chersonské správy je přístavní město zcela obklíčeno ruskými jednotkami.
Rusko od začátku invaze přišlo o více než 5840 vojáků, tvrdí Kyjev, podle něhož přibývá případů, kdy ruští vojáci odmítají pokračovat v ofenzivě. Moskva jen obecně připustila ztráty. Její ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes varoval, že případná třetí světová válka by byla jaderná a zničující. Kreml uvedl, že je připraven na druhé kolo jednání s ukrajinskou stranou. Mělo by se uskutečnit dnes večer. K protestům proti válce vyzval vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj.
Ukrajinská vojenská rozvědka zaznamenala pohyb velkého počtu běloruských jednotek, které se podle ní brzy připojí k invazi. Na sankcích právě proti Bělorusku se dnes shodly státy EU. Postihy mají mimo jiné dále omezit běloruský export.
EK také navrhla zavedení dočasné ochrany pro migranty z Ukrajiny. Mají nejméně na rok dostat povolení k pobytu a možnost pracovat či navštěvovat školy. Zatím jich do unie zamířilo kolem 700.000, nejvíce - přes 450.000 - přešlo hranice do Polska. Slovensko, které se rozhodlo z Kyjeva evakuovat i zbylé diplomaty, registruje na svém území téměř 67.000 běženců. Z Ukrajiny bylo evakuováno mimo jiné i i přes 2500 Číňanů.
Britský ministr obrany Ben Wallace očekává, že ruská invaze bude stále brutálnější. Londýn ale není připraven zapojit se do války nebo vojensky prosazovat bezletovou zónu nad Ukrajinou. Připraven k tomu není ani Washington nebo Berlín. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu v úterý večer prohlásil, že jeho země nepovolila proplout přes Bosporský průliv čtyřem ruským válečným lodím.
Cena plynu pro evropský trh dnes vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za prudkým růstem je eskalace ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a obavy, že ruská surovina přestane proudit do Evropské unie.
Těžařská společnost Exxon Mobil oznámila, že ukončuje své aktivity v Rusku. Výrobce letadel Boeing zase přerušuje svou technickou podporu ruským leteckým společnostem. Své aktivity v Rusku omezuje i výrobce sportovního vybavení Nike.
Při ruském ostřelování Charkova je podle místních úřadů nejméně 21 mrtvých
Při ruském ostřelování východoukrajinského Charkova zahynulo za posledních 24 hodin nejméně 21 lidí a 112 osob utrpělo zranění, uvedl dnes na facebooku šéf místní oblastní správy Oleh Siněhubov. Úřady uvedly, že rakety zasáhly centrum druhého největšího ukrajinského města, včetně obytných domů a budovy regionální správy. Řízená střela později zasáhla i charkovskou radnici.
Ukrajinská agentura Unian informovala, že ruská raketa dopadla na budovu policejního velitelství v Charkově, kde s požárem bojovali hasiči. Hořela i místní univerzita a několik obytných budov. Z trosek zasažených budov záchranáři vyprostili několik lidí. Podle listu Ukrajinska pravda jsou nejméně čtyři mrtví a deset zraněných.
Po poledni radnici v centru Charkova zasáhla nejméně jedna střela s plochou dráhou letu, napsal na facebooku náměstek gubernátora Charkovské oblasti Roman Semenucha.
Podle informací médií, které potvrdila ukrajinská armáda, v Charkově dnes v noci přistáli ruští výsadkáři, kteří svádí boje s ukrajinskými jednotkami, a zaútočili na jednu z vojenských nemocnic.
Moskva tvrdí, že obsadila Cherson, podle Ukrajiny je obklíčen
Ruští vojáci obsadili jihoukrajinský Cherson, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Zástupce ukrajinské prezidentské kanceláře ale oznámil, že město dosud do ruských rukou nepadlo. O Cherson se vedou boje od začátku týdne a podle starosty se ruští vojáci v noci na dnešek zmocnili nádraží a přístavu. Server BBC uvádí, že pokud by Cherson skutečně padl, jednalo by se o největší Moskvou dobyté město od počátku ruské invaze na Ukrajinu.
"Jednotky ruských ozbrojených sil převzaly plnou kontrolu nad správním centrem Chersonské oblasti. Civilní infrastruktura, objekty nezbytné pro chod města a veřejná doprava fungují v běžném režimu. Město nemá nedostatek jídla a základního zboží," řekl podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenko.
Tvrzení Moskvy nelze nezávisle ověřit.
"Město nepadlo, naše strana pokračuje s obranou," uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč.
Obyvatelé Chersonu v noci na dnešek hlásili, že se v ulicích města v ústí řeky Dněpr pohybují ruští vojáci. Podle starosty Ihora Kolychajeva se v noci bojovalo a o život přišlo mnoho ukrajinských vojáků i civilistů. Okolo sedmé hodiny ráno SEČ starosta oznámil, že město je stále pod ukrajinskou kontrolou, v některých částech nefunguje elektřina, plyn či neteče voda.
V Chersonu žije zhruba 300.000 obyvatel. Ruská vojska na jihu Ukrajiny útočí i na přístav u Azovského moře Mariupol, už dříve dobyli nedaleké město Berďansk.
Nejméně dva lidé zemřeli při leteckém úderu v úterý večer v Žytomyru západně od Kyjeva, uvedla ukrajinská státní služba pro mimořádné události. Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka byl úder proveden z běloruského území řízenou střelou Kalibr a vyžádal si čtyři oběti.
"Záchranáři se snaží pomoci těm, komu je ještě možné pomoci," napsal Heraščenko. Mezi oběťmi je podle něj i dítě. Podle něj úder cílil na vojenskou základnu, zasáhl ale i obytné domy.
Záchranáři prohledávají sutiny zasažených domů, pod nimiž jsou nejspíše přeživší. Zasaženo bylo deset domů, z nichž tři začaly hořet. Poškozena byla i budova místní nemocnice.
Útok řízenou střelou si v Žytomyru vyžádal oběti, píší ukrajinská média
Nejméně dva lidé zemřeli při leteckém úderu v úterý večer v ukrajinském Žytomyru západně od Kyjeva, uvedla ukrajinská státní služba pro mimořádné události. Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka byl úder proveden z běloruského území řízenou střelou Kalibr a vyžádal si čtyři oběti. Podle informací médií, které potvrdila ukrajinská armáda, v druhém největším ukrajinském městě Charkově přistáli ruští výsadkáři, kteří svádí boje s ukrajinskými jednotkami.
"Záchranáři se snaží pomoci těm, komu je ještě možné pomoci," napsal Heraščenko. Mezi oběťmi je podle něj i dítě. Podle něj úder cílil na vojenskou základnu, zasáhl ale i obytné domy.
Záchranáři prohledávají sutiny zasažených domů, pod nimiž jsou nejspíše přeživší. Zasaženo bylo deset domů, z nichž tři začaly hořet. Poškozena byla i budova místní nemocnice.
Do Polska už uprchlo přes 450.000 lidí, na Slovensko téměř 67.000 lidí
Hranice z Ukrajiny do Polska od zahájení ruské invaze překročilo více než 450.000 lidí, oznámil dnes náměstek polského ministra vnitra Pawel Szefernaker. Rekordní počet prchajících podle něj země zaznamenala v pondělí, kdy jich bylo 100.000, napsala agentura Reuters. V úterý úřady na hraničních přechodech z Ukrajiny zaregistrovaly 98.000 lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý oznámil, že z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk z minulého čtvrtka uprchlo více než 660.000 lidí, převážně žen a dětí.
Lidé před konfliktem utíkají ze všech ukrajinských oblastí, uvedl Szefernaker v polské stanici Radio Zet. Útočiště v Polsku podle něj nehledají pouze Ukrajinci, ale i občané dalších států, například zahraniční studenti. Uprchlíci, kteří nemají potřebné dokumenty, mají kontaktovat pohraniční stráž, kde bude jejich identita ověřena, dodal.
"Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili všechny, kteří hledají úkryt," uvedl Szefernaker na otázku, kolik lidí může Polsko celkem přijmout.
Mluvčí UNHCR v úterý uvedla, že se podle některých zpráv na ukrajinsko-polských hranicích čeká na vstup až 60 hodin. Szefernaker poznamenal, že se na ukrajinské straně podařilo zjednodušit některé vstupní procesy, a fronty se proto zkrátily.
Na Slovensko od zahájení ruské invaze do dnešního rána vstoupilo z Ukrajiny téměř 67.000 lidí, na hranicích uprchlíci čekají i 35 hodin. ČTK o tom informovalo slovenské policejní prezidium, podle kterého odbavování na hraničních přechodech nadále zpomalují kontroly na ukrajinské straně.
Lidé z Ukrajiny nyní mohou hranice se Slovenskem překročit na třech přechodech, z nichž jeden je vyhrazen pouze pro pěší. Davy uprchlíků se tam začaly shromažďovat už minulý týden poté, co ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Před tímto konfliktem cestovalo denně z Ukrajiny na Slovensko jen kolem 1400 lidí. Hlavně v prvních dnech výrazná většina uprchlíků z Ukrajiny, hlavně žen a dětí, nezůstala podle dobrovolníků a úřadů na Slovensku, ale pokračovala dále do Evropy za rodinami. Na hranice je přijeli vyzvednout také ti Ukrajinci, kteří pracují v Česku.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
