Kyjev/Moskva/Brusel - Města na Ukrajině během šestého dne ruské invaze čelila tvrdým útokům pozemních jednotek i dělostřelectva, které se nevyhýbají ani civilním objektům a vyžádaly si podle ukrajinských úřadů desítky mrtvých a zraněných. V Charkově bombardování poničilo centrální náměstí a ruské jednotky podle Kyjeva vstoupily do Chersonu na jihu země. Postup masivní kolony ze severu na ukrajinskou metropoli se podle západních činitelů zastavil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá další pomoc od EU a také NATO, Rusko, jehož izolace se stále stupňuje, ohlásilo na středu další rozhovory s Ukrajinci. Kyjev termín jednání nepotvrdil. Z Ukrajiny od čtvrtečního začátku invaze uprchlo už přes 660.000 lidí, převážně žen a dětí, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
V Kyjevě dnes ruské rakety zasáhly televizní věž, zahynulo při tom pět lidí. K metropoli podle satelitních snímků míří mnohakilometrová ruská vojenská kolona. Podle informací z Washingtonu a Londýna ovšem tato síla přestala postupovat, přičemž představitel amerického ministerstva obrany mezi důvody uvedl logistické problémy jako nedostatek paliva i jídla. Pod ruskou kontrolou zatím podle Západu není ani strategický přístav Mariupol na jihovýchodě země.
Ruské jednotky ovšem dnes podle ukrajinské vlády pronikly do Chersonu a ve městě na řece Dněpr se údajně odehrávaly pouliční boje. Druhé největší město země Charkov prožilo noc pod palbou a ráno ruské rakety zasáhly sídlo charkovské oblastní správy v centru města. Poničeny byly i další budovy včetně opery či filharmonie a obytných domů. Útok na hlavní náměstí Charkova si podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka vyžádal nejméně deset mrtvých a 35 zraněných.
Prezident Zelenskyj dnes vyzval NATO, aby zavedlo bezletovou zónu nad Ukrajinou a zastavilo ruské letectvo. Dodal, že by šlo o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem. Spojené státy a Británie takový postup odmítají, neboť jej vidí jako krok k rozsáhlejšímu konfliktu.
Moskva už podle posledního brífinku Pentagonu na Ukrajinu vyslala asi 80 procent sil, které během podzimu a zimy nashromáždila podél ukrajinských hranic. Zatím se ale Rusům údajně nepodařilo ovládnout nebe nad Ukrajinou. Podle Moskvy ale ruské jednotky zablokovaly přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, na jehož břehu je i město Mariupol. Už dříve Rusové dobyli nedaleký přístav Berďansk. Na severovýchodě Ukrajiny ruská armáda znovu bombardovala město Ochtyrka, kde podle tamních činitelů patrně zahynulo 70 vojáků.
Za obav, že Moskva po překvapivě pomalém postupu z prvních dní svou ofenzívu vystupňuje, se dnes v ukrajinských médiích objevily zprávy, že do Černihivské oblasti Ukrajiny vstoupila běloruská vojska; Minsk ale později tuto informaci popřel. Bělorusko se dosud do ruského útoku nezapojilo ozbrojenými silami, ale poskytlo k invazi své území a letecké základny. Podle Kyjeva Bělorusko poslalo ke svým hranicím s Ukrajinou asi 300 tanků a Rusko připravuje provokace, aby ospravedlnilo jejich zapojení do bojů.
Podle odhadů ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko od začátku útoku na Ukrajinu o 5710 vojáků, 29 letadel a 29 vrtulníků a 198 tanků a 846 bojových vozidel pěchoty, 77 děl, 24 raketometů a o další vybavení. Moskva čísla o svých ztrátách neuvádí. Do ukrajinského zajetí padly podle Kyjeva dvě stovky ruských vojáků. Ukrajinská média dnes informovala o výměně válečných zajatců v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle tamního gubernátora je to první taková výměna v regionu. Jeden ruský voják byl vyměněn za pět členů ukrajinské teritoriální obrany.
Prezident Zelenskyj dnes prostřednictvím videa oslovil Evropský parlament. "Dokažte, že nás nenecháte samotné. Dokažte, že jste skutečnými Evropany," vyzval v projevu, jímž si vysloužil dlouhý potlesk. Řekl také, že Ukrajinci bojují za společné evropské hodnoty.
Europoslanci následně vyzvali orgány EU, aby pracovaly na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině v návaznosti na pondělní podpis příslušné žádosti Zelenským. Rychlé vyřízení této žádosti podpořila mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Někteří politici ale upozornili, že Ukrajina nejprve musí splnit řadu podmínek, což může trvat roky.
Evropská unie poněkolikáté od počátku ruské invaze rozšířila sankční seznam ruských činitelů a oligarchů. Přibylo na něm 26 jmen včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova či šéfa státní ropné společnosti Rosněfť Igora Sečina. Unie také vybrala sedm ruských bank, které mají být odstřiženy od mezinárodního platebního systému SWIFT, přičemž největší z nich - Sberbank - na seznamu není.
Izolace Ruska na mezinárodní scéně mezitím sílila také ve sportovní a kulturní sféře. Ruští a běloruští atleti byli kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeni ze všech vrcholných světových akcí, podobná opatření přijaly také mezinárodní lyžařská federace FIS a mezinárodní tenisová federace ITF. Automobilová federace FIA potvrdila zrušení Velké ceny Ruska formule 1 a mezinárodní filmový festival v Cannes pohrozil zákazem účasti oficiálních ruských delegací na letošním ročníku.
Obavy z možného přerušení dodávek ropy po ruské invazi na Ukrajinu a ze souvisejících sankcí opět zvýšily ceny ropy. Sankce se promítají i do hodnoty ruského rublu a ruský prezident Vladimir Putin dnes dekretem zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10.000 dolarů (zhruba 230.000 Kč).
Česká vláda zase plánovala další opatření na podporu Ukrajinců: Ministr financí Zbyněk Stanjura hodlá při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve Sněmovně navrhnout přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům. Česko také zřizuje pro lidi přicházející z Ukrajiny konzulární jednatelství v polské Přemyšli a v Košicích na Slovensku a spustilo první asistenční centra pro uprchlíky. Vlna solidarity v ČR pokračovala večer na Václavském náměstí benefičním Koncertem pro Ukrajinu.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
