Scholz odsoudil Putinovu válku a ohlásil rozsáhlé investice do armády

foto Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě, 14. února 2022.

Berlín - Ruský prezident Vladimir Putin útokem na Ukrajinu změnil bezpečnost Evropy, Německo proto výrazně navýší investice do své armády, které přesáhnou dvě procenta výkonu ekonomiky. Dnes to na mimořádném zasedání německého Spolkového sněmu oznámil kancléř Olaf Scholz. Německo dosud neplní závazek dvou procent HDP na armádu, jak se NATO dohodlo. Kancléř uvedl, že německá armáda ještě v letošním rozpočtu dostane přes zvláštní fond dodatečných 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

"Od nynějška rok co rok budeme do naší obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu," řekl Scholz. "Je to pro naši vlastní bezpečnost," uvedl o chystaném posílení investic do obrany. Německé výdaje na armádu činily v loňském roce zhruba 1,6 procenta HDP.

Scholz rovněž ujistil východní členy NATO, že Německo dostojí svým závazkům k jejich obraně a bude hájit každý metr území aliance. Poznamenal, že Německo již vyslalo, případně oznámilo vyslání svých vojáků a techniky na Slovensko, do Litvy a Rumunska a také lodí do Baltického, Severního a Středozemního moře. Slíbil, že v posilování obrany východního křídla aliance bude Berlín pokračovat, mimo jiné v účasti na raketové protiletecké obraně.

V projevu k německým poslancům, kterému naslouchal bývalý německý prezident Joachim Gauck společně s ukrajinským velvyslancem Andrijem Melnykem, obvinil Scholz ruského prezidenta Vladimira Putina z útočné války, kterou chce Ukrajinu vymazat z mapy. "My stojíme na straně Ukrajiny a Ukrajinců a také na straně Rusů, kteří nesouhlasí s Putinem," řekl Scholz. "Víme, že takových Rusů je mnoho," uvedl.

Scholz zdůraznil, že nynější sankce a tvrdý postup Západu není namířen proti Rusům, ale proti Putinovu režimu. Takové rozlišování je podle Scholze důležité, protože poválečná kapitola usmiřování Německa s Ruskem je pro Berlín základem společných vztahů. "Demokracie, svoboda a lidská práva v Rusku jednou zvítězí," zdůraznil.

Putin se podle Scholze svou válkou vyčlenil z mezinárodního společenství, "Odsouzení vojenského útoku na Ukrajinu v Radě bezpečnosti OSN zabránilo jen Rusko svým právem veta. Jaká hanba!" uvedl. Putin učinil pro Evropany nepředstavitelný krok, když zavlekl do Evropy válku. "Mnozí z nás o válce slýchávají ještě od rodičů a prarodičů, pro mladé lidi je ale válka v Evropě nepředstavitelná," řekl.

Po ruském útoku se změní nejen přístup Německa k obraně, ale také k diplomacii. "Budeme dále podporovat co nejvíce diplomacie, ale bez naivity," řekl Scholz. Podle kancléře už se nebude mluvit jen kvůli tomu, aby se mluvilo. Zároveň ujistil, že ani v těch nejvyhrocenějších momentech Německo neodmítne dialog s Ruskem.

Německo rovněž posílí svou energetickou bezpečnost a v přístavech v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku a v dolnosaském Wilhelmshavenu vybuduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). To bude podle Scholze znamenat snížení závislosti na ruském plynu, na který Německo spoléhá z 55 procent své potřeby. Válka na Ukrajině nijak nemění plán Německa dosáhnout do roku 2045 neutrality v emisích oxidu uhličitého, dodal kancléř.

Německá opoziční unie CDU/CSU slíbila podporu Scholzovi

Sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz se může spolehnout na podporu opoziční konzervativní unie CDU/CSU ve své snaze o posílení armády a v postupu proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na dnešním mimořádném zasedání Spolkového sněmu to prohlásil šéf poslanecké frakce unie Friedrich Merz, který zároveň zdůraznil, že současně je nutné řešit očekávaný růst zadlužení.

"Bylo to dobré vládní prohlášení," řekl Merz o Scholzově parlamentním projevu, ve kterém kancléř oznámil výrazné navýšení investic do německé armády a plány na snížení energetické závislosti země na ruském plynu. "My s Vámi touto cestou půjdeme," uvedl Metz s tím, že zároveň je nutné mluvit o dluzích, aby finanční zátěž nezůstala na příští generaci.

Německo musí přehodnotit své zájmy v současném světě, ve kterém není německá armáda schopná přiměřené obrany, uvedl Merz.

Ruský útok na Ukrajinu Merz odsoudil. Je podle něj pro Německo hanbou, že Ukrajině nepomohla již dříve. Ocenil jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterému vyslovil velký respekt. Slova ruského prezidenta Vladimira Putina, že Zelenskyj je narkoman a nacista, pak označil za nehoráznou urážku.

Německá ministryně zahraničí a členka vládních Zelených Annalena Baerbocková vzkázala Ukrajincům, že Německo a západní země jsou sice chováním Putina zaskočeny, ale nejsou bezmocné. "V této válce nejste sami," řekla. Uvedla, že Německo nemohlo nechat Ukrajinu v boji s agresorem bezmocnou, proto přehodnotilo dosavadní postoj a poskytne Kyjevu vojenské vybavení a zbraně. Dodala ale, že i přes změnu postoje bude Berlín s dodávkami zbraní postupovat zdrženlivě. Německo dosud odmítalo zbraně Ukrajincům poskytnout, což zdůvodňovalo zvláštní odpovědností za bezpečnost poté, co nacistický režim rozpoutal druhou světovou válku.

Šéf vládních svobodných demokratů (FDP) a ministr financí Christia Lindner poslancům řekl, že Putin nezaútočil jen na Ukrajinu. "Je to útok na svobodu a demokracii, je to útok na nás všechny" řekl. Přepadení Ukrajiny pak označil za probuzení z nesebekritického snu, zároveň ale ujistil, že Putin za vše zaplatí. "Zasáhneme ruské banky, zasáhneme ruské oligarchy, zasáhneme ruské hospodářství," řekl. Dodal, že protiopatření budou mít dopad i na Němce. "Jsme ale připraveni následky vydržet," uvedl.

Ruský vpád na Ukrajinu odsoudila i spolušéfka poslanecké frakce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová. Uvedla ale, že Západ promeškal řadu příležitostí k ukrajinské neutralitě a rovněž odepřel Rusku velmocenský status. "To bylo historické selhání Západu," řekla. AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, chovala úzké vazby na Rusko a protiruské sankce vždy odsuzovala. Weidelová uvedla, že sankce Ukrajincům nyní nepomohou stejně jako nasvícení Braniborské brány v modrožlutých ukrajinských barvách. Kritizovala i bývalou kancléřku Angelu Merkelovou, po jejíž 16leté vládě je podle spolušéfky frankce AfD německá armáda slabá.

Putina ostře kritizovala i spolupředsedkyně poslanecké frakce postkomunistické Levice Amira Aliová. Tato strana rovněž udržovala vstřícný postoj k Moskvě. "Musíme okamžitě dosáhnout klidu zbraní," řekla. Sankce a diplomacii označila za správnou cestu, jak tlak na Rusko zvýšit, zbrojení ale odmítla. "Na militarizaci se my jako Levice podílet nebudeme," uvedla.

Fiala skrze Morawieckého žádal Scholze o podporu odstřižení Ruska od SWIFT

Premiér Petr Fiala (ODS) v sobotu hovořil se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Požádal ho, aby německému kancléři Scholzovi tlumočil i žádost České republiky, aby Německo podpořilo odstřižení Ruska od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Fiala to dnes řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Evropská komise se podle sobotního vyjádření její předsedkyně Ursuly von der Leyenové společně s lídry nejlidnatějších zemí EU, Spojenými státy, Kanadou a Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od systému SWIFT. Krok podporuje i Německo, které se zpočátku stavělo proti odstřižení Ruska od systému.

Státy EU v pátek schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Evropský blok vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.

"Státy z východní a střední Evropy a Pobaltí byly ty, které zdůrazňovaly, že je potřeba postupovat co nejtvrději," řekl Fiala. Na čtvrtečním summitu Evropské rady cítil jednotu. Sankce podle něj nikdo nezpochybňoval. Pouze některé státy chtěly jít ještě dál, uvedl ministerský předseda.

Schválené sankce považuje za velmi tvrdé. "Zasáhne to ruskou ekonomiku, bankovní sektor, odhaduje se až ze 70 procent. Je to namířeno na letecký průmysl, celá odvětví. Budou mít problémy obnovovat třeba technologie i pro těžbu ropy a další věci," řekl Fiala. "Když se k tomu ještě odstřihnou z velké části od systému SWIFT, Rusko to bude dostávat do problémů," dodal. Domnívá se, že aktuální podobou sankcí to nekončí. "Nemůže. Budou se hledat další formy sankcí," doplnil předseda vlády.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 20.01.2026 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je úterý 20. ledna 2026

Očekáváme v 03:00 -6°C

Celá předpověď