Praha - Sněmovna podle očekávání odmítla hlasy koalice program schůze, na němž opoziční hnutí ANO chtělo řešit smlouvu o polském dole Turów. Jednání tak dnes skončilo zhruba po třech hodinách, během nichž mohli promluvit jen řečníci s přednostním právem.
Opoziční předáci z ANO a SPD obviňovali vládu z toho, že česko-polská mezivládní smlouva o řešení dopadů těžby uhlí v příhraničním dole Turów je pro ČR nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítli. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji.
Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ani ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by Česko nemělo zaručeno lepší podmínky smlouvy ani v případě, že by soud vyhrálo.
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) kritizoval mimo jiné to, že finální kompenzace je o pět milionů eur nižší, než jaká podle původních dohod mohla být. Hubáčková namítla, že částka je dobrým kompromisem, neboť Polsko v listopadu nabízelo kompenzace 34 milionů eur.
Smlouva podle premiéra Fialy přináší vymahatelné záruky, kompenzace a přístup k datům, které se týkají těžby. Plní podle něj cíle v podobě dostupnosti pitné vody pro české příhraniční obce a ochrany před prachem a hlukem. Expremiér Andrej Babiš (ANO) naopak označil smlouvu o Turówu za "paskvil". Fialův kabinet podle něho "prodal část Česka za pár drobných". Podle Fialy i vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda pod vedením Babiše k žádné dohodě nedospěla kvůli své neústupnosti. Podle Hubáčkové text smlouvy připravoval stejný vyjednávací tým, který působil i za jejího předchůdce, a obsah smlouvy se z 95 procent nezměnil.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních obcí, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou zřízeny monitorovací vrty.
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, výpovědní lhůta je půlroční.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk a znečištění prachem.
Ministryně: Smlouva k dolu Turów je dobrá a je vítězstvím pro ČR
Smlouva o dolu Turów je podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) odborně velmi dobře postavena a představuje vítězství pro Česko. Získalo v ní, co se získat dalo, řekla dnes ministryně poslancům. Odmítla tvrzení zástupců opozice, že je smlouva pro ČR nevýhodná a že by Česko mohlo v případě vyhraného soudního sporu získat víc. Také podle premiéra Petra Fialy (ODS) je smlouva pro ČR výhodná, protože obsahuje vymahatelné záruky a kompenzace.
"Není pravda, že smlouva nechrání zájmy České republiky a zájmy jejích občanů. Není pravda, že jsme drželi v ruce silné karty. Je pravda, že jsme získali, co se získat dalo," prohlásila ministryně.
Smlouva je podle Hubáčkové v souladu s tím, co přilehlé území Libereckého kraje potřebuje. "Dohoda je skutečně tím nejlepším řešením pro to, aby se životní prostředí v daném oblasti zlepšovalo," řekla. Připomněla, že v dole se těží uhlí přes 100 let a největší zásah do životního prostředí nastal v 80. letech minulého století. Fiala připomněl, že smlouvu podepsal i liberecký hejtman Martin Půta.
Hubáčková zdůraznila, že smlouva byla dojednána na celou dobu těžby v dole Turów, která má trvat až do roku 2044, a v některých bodech i na pět let po ukončení těžby kvůli monitoringu jejích dopadů. Možná 95 procent té smlouvy je výsledkem práce vyjednávacího týmu, který text smlouvy připravoval i za minulé vlády, uvedla ministryně.
Snížení polských kompenzací za vliv těžební činnosti z českou stranou požadovaných 50 milionů na 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) je podle ministryně "dobrým kompromisním řešením". Hubáčková uvedla, že ještě loni v listopadu Polsko nabízelo kompenzace maximálně ve výši 34 milionů eur.
Ministryně zapochybovala o tom, že by Česko dojednalo lepší podmínky díky rozsudku Soudního dvora EU, u nějž Polsko kvůli Turówu žalovalo. Soudní dvůr podle Hubáčkové už odmítnutím části české žaloby naznačil, že by jeho verdikt nezastavil těžbu v dole, nerozhodl by ani o vyšších náhradách škod. ČR nemohla žalovat Polsko pro porušení směrnice o škodách na životním prostření, uvedla. Česko po podepsání dohody žalobu stáhlo.
