Praha - Návrh změn v maturitách, který dnes představil think-tank Vzdělávání 21, podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala ignoruje zásadní problémy současných zkoušek. Navržené úpravy by podle něj mohly vést pouze ke snížení počtu neúspěšných maturantů, což nepovažuje za pozitivní. Soukal to dnes sdělil ČTK. Již dříve uvedl, že diskuse o úpravě maturit by se měla zaměřit hlavně na zajištění kontroly kvality a funkčnosti školních částí zkoušky. Problém je podle něj to, že někteří žáci v současnosti získávají maturitu bez odpovídajícího vzdělání. Podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho navrhuje think-tank věci, které nejsou nové.

Zástupci think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 navrhli, aby maturitní zkouška měla do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) řekl, že jeho úřad návrh zohlední při rozhodování o změnách, které chce v maturitách připravit.

Podle Soukala ale obsahuje dnes zveřejněný návrh nedomyšlené věci a nadále ignoruje zásadní problémy maturity, jak je vnímá Asociace češtinářů. "Jediné, co návrh opravdu přináší, je snížení počtu neúspěšných maturantů, což ovšem není nic pozitivního," uvedl. Již dříve upozornil, že navrhované úpravy by mohly vést ke snížení nároků na část absolventů středních škol, které by podle něj zkomplikovaly právní a organizační stránku studia.

Pokud by se státní maturita vyhradila jen pro "velmi talentované", musela by se podle něj úroveň maturitních testů výrazně ztížit, protože v současnosti je dokáže složit i část žáků základních škol, řekl. Podotkl, že podle zkušeností učitelů navíc žádná forma zkoušek nezaručí proměnu obsahu.

Diskuse o změně zkoušky bude podle Soukala smysluplná jen tehdy, pokud se nebude vyhýbat problémům. Za jeden z nich považuje Asociace češtinářů to, že rozšíření vzdělávací nabídky po roce 1989 vedlo k nárůstu počtu maturantů bez studijních předpokladů a odpovídajícího vzdělání. Asociace připomněla, že jeho úroveň by měla maturitní zkouška garantovat. Ve školách ji ale nikdo jednotně nestanovil. S výjimkou didaktických testů připravovaných Cermatem, který spadá pod ministerstvo školství, tak podle Asociace češtinářů není zajištěna srovnatelnost a objektivita hodnocení zkoušky.

Sárközi dnes ČTK sdělil, že ho překvapilo, že think-tank navrhuje jako novinku závěrečnou práci, když je tato možnost v legislativě řadu let. "Stejně tak na středních školách je běžnou součástí maturit praktická zkouška. Ani to tudíž není nové," uvedl. Podotkl, že vyšší náročnost maturit nyní nabízí dobrovolný test z matematiky.