Washington/Moskva - Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu, uvádějí světové agentury. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby.
"Domníváme se, že Rusko by mohlo natočit velmi násilné propagandistické video, které by ukazovalo mrtvá těla a herce hrající roli truchlících, stejně jako záběry zničených míst s ukrajinskou nebo západní vojenskou technikou," uvedl Kirby na tiskovém brífinku. "Toto video, pokud bude zveřejněno, by mohlo Putinovi poskytnout jiskru, kterou potřebuje k zažehnutí a ospravedlnění vojenských operací proti Ukrajině," dodal mluvčí.
Washington se podle Kirbyho rozhodl zveřejnit takto konkrétní závěry, aby "odradil" Rusko od uskutečnění takových plánů, píše Reuters.
Plán zahrnoval výrobu názorného propagandistického videa, které by ukazovalo zinscenované výbuchy a používalo by mrtvoly a herce představující truchlící pozůstalé, píše AP. Informace o záměru byly součástí odtajněných zpravodajských informací, které Američané v těchto dnech poskytli představitelům Ukrajiny a evropským spojencům.
"Jedná se o jasný a šokující důkaz nevyprovokované agrese a podloudné činnosti Ruska s cílem destabilizovat Ukrajinu," napsala na twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová a plán odsoudila jako "nepřijatelný".
Stoltenberg: Rusko má v Bělorusku 30.000 vojáků
Rusko má nyní v Bělorusku zhruba 30.000 vojáků, uvedl dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj je to nejvíce od konce studené války, informovala agentura AP. V době napětí kolem Ukrajiny se ruští vojáci mají účastnit společného cvičení ruské a běloruské armády.
Moskva u hranic s Ukrajinou shromáždila desetitisíce vojáků a Západ podezírá Rusko, že se chystá na území svého souseda vpadnout. To ovšem Moskva popírá. Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny.
"V posledních dnech jsme byli svědky významného přesunu ruských vojenských sil do Běloruska. Jedná se o největší nasazení ruských vojsk (v Bělorusku) od dob studené války," řekl Stoltenberg novinářům v bruselském sídle NATO.
Podle něj ruský vojenský kontingent v Bělorusku čítá asi 30.000 vojáků, mezi nimi jsou i příslušníci speciálních jednotek. Na území svého západního souseda přesunulo Rusko také stíhačky, mobilní raketový systém Iskander či systém protivzdušné obrany S-400.
"Hovoříme tedy o široké škále moderního vojenského potenciálu. To vše se spojí s každoročním cvičením ruských jaderných sil, které by se mělo uskutečnit tento měsíc," uvedl Stoltenberg s tím, že Moskva by měla situaci "deeskalovat". Zopakoval také dřívější varování Západu, že "jakákoliv další ruská agrese by měla vážné dopady a vysokou cenu".
NATO nemá v úmyslu vyslat na Ukrajinu vojáky v případě ruské invaze. Začalo ale posilovat obranu okolních členských států, zejména pobaltských zemí a Polska. Plánuje také posílit obranu svého jihovýchodního křídla, konkrétně Bulharska a Rumunska.
Biden o Ukrajině mluvil s Macronem, chystá se schůzka Scholze, Macrona a Dudy
Kvůli shromažďování ruských vojáků u hranic s Ukrajinou americký prezident Joe Biden ve středu večer washingtonského času telefonicky mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Bílý dům o tom informoval na svých internetových stránkách. Prezidenti znovu potvrdili svoji podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Macron dnes hovořil také s polským prezidentem Andrzejem Dudou a chystá telefonáty s protějšky z Ruska a Ukrajiny. Chystá se také osobní setkání vrcholných představitelů Francie, Německa a Polska. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se uskuteční v Berlíně příští úterý.
Biden s Macronem také jednali o další koordinaci jak diplomatických kroků, tak příprav na uvalení rychlých a těžkých ekonomických postihů vůči Rusku, pokud by podniklo další invazi na Ukrajinu. Domluvili se, že spolu a s partnery v NATO a Evropské unii budou nadále v úzkém kontaktu.
Moskva u hranic s Ukrajinou v poslední době shromáždila desetitisíce vojáků a Západ Rusko podezírá, že se chystá na území svého souseda vpadnout. To ovšem Moskva popírá. Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny.
Kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu se mají brzy sejít Macron, německý kancléř Olaf Scholz a polský prezident Duda. Chystané setkání takzvaného výmarského trojúhelníku dnes oznámil Elysejský palác s tím, že plánování má na starosti Německo. Německý deník Süddeutsche Zeutung odpoledne napsal, že Scholz přijme oba prezidenty příští úterý v Berlíně.
Německo i Francie už roky vystupují v ukrajinském konfliktu v roli prostředníka. Macron v uplynulých dnech hovořil už dvakrát se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, dnes si už volal s Dudou a další telefonáty s Putinem a také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským má naplánovány na dnešní večer. Scholz má brzy zavítat do Moskvy, aby zde o napjaté situaci kolem Ukrajiny jednal s Putinem.
Podle Süddeutsche Zeutung se schůzka Scholz-Putin očekává 15. února v Moskvě. Německý kancléř už v neděli odcestuje do USA, kde se setká s Bidenem. Také v Bíém domě by měla být rusko-ukrajinská krize ústředním tématem.
