Kyjev - Polsko je připraveno předat Ukrajině dělostřeleckou munici, přenosné protiletadlové střely, lehké minomety a pozorovací drony, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki, který je na návštěvě v Kyjevě. Svrchovaná a demokratická Ukrajina je v zájmu celé Evropy, alternativou je Bělorusko, prohlásil Morawiecki v narážce na autoritářský režim v Minsku, pokládaný za nejbližšího spojence Ruska. Moskva v současnosti soustředila u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků a podle západních zemí není vyloučena invaze.
"Polsko stojí po boku ukrajinského státu, aby pomohlo při jeho obraně, při obraně bezpečí ohroženého ruským sousedem," prohlásil Morawiecki podle agentury PAP na společné tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Ten polskému kolegovi a Polsku poděkoval, že "stojí na straně ukrajinské svobody, demokracie, bezpečí a práva Ukrajinců suverénně rozhodovat o osudu národa". Poděkoval také za podporu územní celistvosti Ukrajiny a jejího směřování do NATO a Evropské unie.
"Dějiny učí, že musíme zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina, dokud není příliš pozdě," řekl Morawiecki ukrajinským novinářům ještě před cestou do ukrajinské metropole. Za klíčové označil posílení obranyschopnosti ukrajinských sil - a v této souvislosti kritizoval postoj Německa, které se zdráhá dodávat Ukrajině zbraně. Plynovod Nord Stream 2, který má přivádět z Ruska do Německa po dně Baltského moře zemní plyn, přirovnal k nabíjení Putinovy pistole.
V Kyjevě polský host podle agentury Unian uvedl, že se Varšava chystá i na nejhorší scénář, jakkoli doufá, že na něj nedojde. Ale v případě ruské invaze je připravena přijímat raněné Ukrajince a i přijmout část ukrajinské populace.
Morawiecki je dnes na své první návštěvě v Kyjevě od nástupu do čela vlády v roce 2017. Očekává se, že z dnešního jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s polským premiérem a britským předsedou vlády Borisem Johnsonem, který má dnes také dorazit do ukrajinské metropole, vzejde domluva na novém formátu trojstranné spolupráce s cílem posílit regionální bezpečnost.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podle listu Ukrajinska pravda uvedl, že jde o ukrajinskou iniciativu a součást strategie budování "malých spojenectví" v rámci aktivní zahraniční politiky. "Nemůžeme čekat na bezpečnost a prosperitu, až se někdy v budoucnu staneme členy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Potřebujeme je už teď, protože už teď spojujeme spřátelené země do malých aliancí," vysvětlil Kuleba. Londýn, Kyjev a Varšavu podle něj spojuje nejen "realistické vnímání hrozeb pro evropskou bezpečnost a strategie odporu proti problémům ze strany Ruska", ale i potenciál spolupráce v obchodu, investicích a energetice.
Ukrajina v současnosti podle západních varování čelí akutní hrozbě nového útoku Ruska, které u hranic shromáždilo přes 100.000 vojáků. Rusko, které na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, popírá, že by mělo v úmyslu Ukrajinu napadnout. Moskva se ale od Západu domáhá bezpečnostních záruk, včetně toho, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
